Sámos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Samos)
Skočit na: Navigace, Hledání
Sámos
Σάμος (řecky)
2011 Dimos Samou.png
Lokalizace
Ostrovní oblast
ŘeckoŘecko Řecko
• kraj Severní Egeis
• reg. jednotka Sámos
• obec Sámos
• obecní jednotka 4
• komunita 35
• sídla 114 (121)[1]
477 km²
Kerkis (1434 m n. m.)
Počet obyvatel
32 977[2] (rok 2011)
Hustota zalidnění
69 obyv./km²
Největší město
Používané jazyky

Sámos (druhý pád Samu, řecky Σάμoς) je řecký ostrov, který leží ve východní části Egejského moře poblíž pobřeží Malé Asie. Spolu s okolními malými ostrůvky, z nichž je obydlen pouze Samiopoúla, tvoří stejnojmennou obec jež je zároveň regionální jednotkou spadající pod kraj Severní Egeis. V obci a tedy i v regionální jednotce žilo v roce 2011 32 977[2] obyvatel, z čehož kromě čtyř na ostrůvku Samiopoúla všichni žili na hlavním ostrově. Největším městem je Karlovasi, zatímco sídlem obce a regionální jednotky jsou Vathy a Sámos, jež leží těsně vedle sebe.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V obci a tedy i v regionální jednotce žilo v roce 2011 32 977[2] obyvatel, z čehož kromě čtyř na ostrůvku Samiopoúla všichni žili na hlavním ostrově. Obec Sámos se člení na čtyři obecní jednotky, které se dále skládají z komunit a ty z jednotlivých sídel, tj. měst a vesnic. V závorkách je uveden počet obyvatel obecních jednotek a komunit.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Satelitní snímek ostrova

Samos má zhruba 477 km². Nejvyšší horou je Kerkis dosahující výšky 1434 m n. m. Hlavní město ostrova, Samos či také Vathy, se dříve také nazývalo Kato Vathy (Κάτω Βαθύ) nebo též Limin Vatheos (Λιμήν Βαθέος).

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika spočívá zejména v zemědělství a turistice. Hlavními zemědělskými výrobky jsou hroznové víno, med, olivy, olivový olej, citrony, sušené fíky, mandle a květiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na hlavní město Samos

V klasické antice byl ostrov centrem iónské kultury a bohatství. Ostrov proslavily například zdejší vína a červená keramika. Největšího rozkvětu dosáhl Samos za vlády tyrana Polykrata. Později byl pod kontrolou Perské říše a v období helénismu o vliv nad ostrovem soupeřili Ptolemaiovci a Seleukovci. V 2. století př. n. l. se ostrov dostal pod kontrolu Římské říše. Během středověku byl součástí Byzance a poté jej získali Janované. V té době byl Samos opět centrem řecké kultury a umění, dokud jej roku 1566 nezískali Osmané. Obyvatelé ostrova se roku 1821 připojili k řecké válce za nezávislost, avšak Samos zůstal po jejím skončení součástí Osmanské říše. Roku 1835 získal ostrov v rámci říše určitou autonomii a roku 1912 byl začleněn do Řeckého království. Během druhé světové války byl ostrov okupován italskými a posléze německými jednotkami.

Významnými rodáky byli například Pythagoras, Ezop, Epikuros či Aristarchos.

Do roku 2011 tvořil spolu s ostrovem Ikarií a skupinou ostrovů Fourni stejnojmennou prefekturu spadající pod kraj Severní Egeis.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Na ostrově se nachází dvě památky zapsané v seznamu Světového dědictví organizace UNESCOHéraion na Samu a Pythagoreion. Do seznamu byly oba zapsány roku 1992.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. sídel na hlavním ostrově je 114, dalších 7 sídel obce tvoří ostrůvky u pobřeží z nichž je trvale osídlena pouze Samiopoúla
  2. a b c Počet obyvatel regionální jednotky dle [1]. Na vlastním ostrově Sámos žilo o 4 obyvatele ostrůvku Samiopoúla méně.
  3. Památky na Samu na webových stránkách Světového dědictví UNESCO

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]