Hradební ochoz
Hradební ochoz je komunikační prvek fortifikačních staveb umísťovaný v nejvyšší části hradeb nebo obranných věží. Umožňuje obranu v každém místě opevnění a snadný přesun obránců na napadené místo. Ochoz je hlavní obrannou linií při tzv. pasívní obraně, při které se obránci spoléhají na nepřekonatelnost hradební zdi.[pozn. 1]
Stavební provedení[editovat | editovat zdroj]
- Ochoz jako zakončení hradební zdi
Pokud byly budované hradební zdi dostatečně široké, takže umožňovaly bezpečné míjení dvou mužů, potom byl ochoz prostým zakončením hradební zdi. Ochranu obránců zajišťoval parapet, (předprseň) na vnější straně zdi. Zpočátku byl plný, později se začalo užívat cimbuří, u kterého mohl střelec mezerou (prolukou) lépe mířit a byl při tom dostatečně chráněn zdí (stínkou). U zdí se střední tloušťkou mohl být ochoz umístěn na slepých arkádách. Podpěrné pilíře oblouků arkád navíc hradební zdi významně zesilovaly.[pozn. 2]
S nástupem palných zbraní se objevila nutnost ochránit střelný prach před deštěm a proto se ochozy začaly zastřešovat. Ochozy pevnostních hradeb se rozšiřovaly tak, aby na nich bylo možné umístit pevnostní děla.
Při přestavbě hradů na zámky ztrácely ochozy postupně svůj obranný charakter a začaly sloužit pouze ke snadné komunikaci.
Široké ochozy
na Yedikule Hisar
Istanbul, Turecko
Ochoz s plnou předprsní,
Polička
Ochoz na slepých arkádách,
Amersfoort, Nizozemí
Zastřešený ochoz,
Worms, SRN
Hradební ochoz
nad Zlatou uličkou
Pražský hrad
- Samostatná konstrukce ochozu
Ochoz byl vybudován jako samostatná konstrukce u všech hradeb, jejichž tloušťka nebyla dostatečná a budování nosných oblouků by bylo příliš nákladné nebo zdlouhavé. Dřevěná, nebo hrázděná konstrukce, byla vysazena před vnitřní líc hradební zdi buď na kamenných krakorcích, nebo na dřevěných konzolách.
Ochoz na krakorcích
Hrad Suda, Tortosa, Španělsko
Odkrytý dřevěný ochoz,
Delitzsch, SRN
Zastřešený dřevěný ochoz,
Hrad Bouzov
Hrázděný ochoz,
Zámek Rochsburg,
Lunzenau, SRN
Hrázděná konstrukce ochozu,
Wartburg, SRN
- Ochoz na vnější straně hradeb
Ochozy umístěné na vnější straně fortifikace umožňovaly obráncům napadat útočníky, kteří pronikli až k patě bráněného objektu.
Dřevěné podsebití,
Carcassonne, Francie
Podsebití na krakorcích,
Amailloux, Francie
Věž Scheiblingturm
Freistadt, Rakousko
Tzv. Stará vodárna,
Budyšín, SRN
Château de Monsec
Mouzens, Francie
Château de Peyrelade, Francie
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Při aktivní obraně je obranná linie přenesena před fortifikaci.
- ↑ Arkádové oblouky mezi Bílou věží a Daliborkou zesilovaly hradební zeď Pražského hradu. Nad nimi byl vybudován zděný ochoz s trámovým stropem. Zazděné oblouky daly vznik romantické Zlaté uličce.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DURDÍK Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999. ISBN 80-85983-62-1.
