Lebeda (rod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLebeda
alternativní popis obrázku chybí
Lebeda lesklá (Atriplex sagittata)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď laskavcovité (Amaranthaceae)
Podčeleď merlíkové (Chenopodoideae)
Rod lebeda (Atriplex)
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lebeda (Atriplex) je rozsáhlý rod čítající asi 300 druhů vyšších dvouděložných rostlin, které jsou jednoleté, víceleté, bylinné i keřovité a dorůstají do výšky od několika decimetrů po dva metry. Mívají mnoho drobných, nenápadných květů. Často mají lodyhy i listy pokryté drobnými stříbřitými či matně šedými chloupky nebo drobnými šupinkami.

Rod lebeda podle starších taxonomických systémů, založených hlavně na morfologii rostlin, příslušel do čeledi merlíkovitých (Chenopodiaceae). S nástupem nového taxonomického systému APG, založeného na molekulárně biologických metodách, byla v roce 2001 tato čeleď rekonstruována a vřazena do čeledi laskavcovitých (Amaranthaceae) jako podčeleď merlíkové (Chenopodoideae).

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Mimo polárních oblastí se lebedy vyskytují po celé zeměkouli, nejvíce druhů roste v subtropech. Mnoho druhů je slanomilných nebo vlhkomilných a rostou ve slaných mokřinách, jiným se zase dobře daří v půdách suchých, zásaditých a chudých na živiny, jaké bývají v polopouštích.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lebedy jsou byliny nebo keře, jež mohou být monokarpní (obvykle jednoleté byliny) nebo polykarpní (nejčastěji víceleté keře) a nejčastěji vyrůstají z hluboko sahajících kořenů. Listy jsou pouze lodyžní, někdy jsou u báze nahloučené, vyrůstají nejčastěji střídavě, řidčeji vstřícně nebo ve spirále. Jednoduché, mírně dužnaté listy jsou přisedlé nebo mají řapíky, jejich čepele jsou celokrajné, pilovité nebo lalokovité a mívají tvar podlouhlý, vejčitý, trojúhelníkovitý, kosníkovitý nebo hrálovitý.

Rostliny jsou často jednodomé či mnohomanželné (na jedné rostlině jsou květy jednopohlavné a zároveň i oboupohlavné), méně často se vyskytují dvoudomé. Jednotlivé stopkaté květy obvykle vyrůstají z paždí listů nahuštěné v klubkách nebo na koncích větví a vytvářejí terminální květenství. Samčí květy bez listenů mají troj- až pětičetná okvětí a stejný počet částečně srostlých tyčinekprašníky. Samičí květy jsou většinou bez okvětí, mají jednodílný semeník a čnělku s dvojitou bliznou. Samičí květy bývají uzavřeny v páru různě tvarovaných listenců tvořících nad vznikajícím plodem krovky, které k osemení pevně přiléhají, ale nejsou přirostlé. K opylení květů dochází nejčastěji větrem a někdy i za pomoci hmyzu. Plody jsou nažky, které jsou u samičích květů hnědé, elipsovité nebo kulovité a jsou schopné okamžitě klíčit. Z oboupohlavných květu jsou někdy nažky rozdílné, bývají černé, mají čočkovitý tvar a jsou dormantní, vyklíčí až na jaře.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Lebedy se snadno rozšiřují semeny (nažkami), kterých rostliny vyprodukují veliká množství, za příhodných podmínek dokážou brzy zarůst velké plochy. Semena mají různou dobu dormance a většinou si podržují klíčivost po několik let. Víceleté rostliny lze navíc množit řízky.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Listy mladých rostlin mnoha bylinných druhů se připravují jako saláty nebo se upravují jako špenát. V evropských podmínkách to jsou např. lebeda lesklá, lebeda zahradní, lebeda rozkladitá a lebeda rozprostřená. Tyto rostliny téměř neobsahují kyselinu šťavelovou, a jsou proto ke konzumaci vhodnější než listy špenátu. Semena se nekonzumují. Vzrostlé rostliny jsou dobrým krmivem domácím i volně žijícím býložravcům, husté porosty vytrvalých rostlin zase skýtají vítaný úkryt drobným polní savcům i ptákům.

Některé druhy, např. lebeda zahradní, se vyskytují v různých barevných formách (zelené, žluté nebo červené) a pěstují se i jako okrasné rostliny. Lebedy jako větrosnubné rostliny produkují veliké množství pylu a bývají společně s laskavci a merlíky častou příčinou pylové alergie.

Při výrobě geneticky modifikované rýže, která má schopnost růst ve slanější vodě, byl do genomu rýže zabudován gen ze slanomilné lebedy gmelinovy. Podobné odolnosti se dosáhlo u rajčat nebo květáků použitím genu z lebedy zahradní.

Velká rozmnožovací schopnost a nenáročnost na půdní podmínky je důvodem k tomu, že např. lebeda rozkladitá a lebeda hrálovitá jsou považovány za nepříjemný polní plevel, který ve vlhkých podmínkách silně zapleveluje okopaniny i obilniny.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod lebeda je tvořen asi 300 druhy, v české přírodě se vyskytuje trvale nebo jen přechodně těchto 11 druhů:

a jeden kříženec

V Evropě dále vyrůstá ještě těchto 14 druhů:

a kříženec

Zvláštnost[editovat | editovat zdroj]

U některých druhů mohou jedinci v reakci na nepříznivé podmínky změnit pohlaví svých květů. Vytrvalá, keřovitá, suchomilná Atriplex canescens má na stanovišti asi 90 % rostlin, které dlouhodobě mají jen samčí nebo jen samičí květy, a 10 % se současně samčími i samičími květy. Po období mimořádně dlouho trvajícího sucha nebo abnormálně chladné zimy začnou v dalších vegetačních obdobích na některých původně samčích rostlinách trvale vyrůstat květy samičí.[1][2][3][4][5][6][7][8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GATHE, J.; WATSON, Leslie. FloraBase the Western Australian Flora: Atriplex [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU, rev. 03.10.2008, [cit. 2015-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. WELSH, Stanley L.. Flora of North America: Atriplex [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2015-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. RAVENSCROFT, Dean. GardenersHQ: Atriplex [online]. Gardeners HQ and Plant-Biology, [cit. 2015-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ZACHARIAS, Elizabeth H.. The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Atriplex [online]. University of California, Oakland, CA, USA, [cit. 2015-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. FERTIG, Walter. Native Plant Profiles: Four-wing Saltbush. Sego Lily [online]. Utah Native Plant Society, Salt Lake City, UT, USA, 09.2010, roč. 5, čís. 33 [cit. 20.10.2015], s. 10-11. Dostupné online.  (anglicky) 
  6. STEVENS, P. F.. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 13 [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.09.2013, [cit. 2015-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, roč. 84, čís. 3 [cit. 20.10.2015], s. 647-811. Dostupné online. ISSN 0032-7786.  (anglicky) 
  8. Flora Europaea: Atriplex [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK, [cit. 2015-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]