Fytoftorová kořenová hniloba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Břehový porost poškozený plísní olšovou. Lomnice u Mirotic, 2006 (foto K. Ćerný)

Fytoftorová hniloba kořenů a krčků je závažné onemocnění rostlin způsobené půdními druhy rodu Phytophthora (Eukaryota: Chromalveolata: Stramenopila: Oomycetes) projevující se navenek vadnutím a žloutnutím olistění a posléze chřadnutím a odumíráním napadených rostlin.

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

1PHYTG

Vědecké jméno patogenu[editovat | editovat zdroj]

Phytophthora de Bary (syn. Blepharospora Petri, aj.)[1].

Kořenová hniloba rododendronu způsobená P. cinnamomi. Střední Čechy, 2003 (foto M. Mrázková, K. Černý)

Hostitelé[editovat | editovat zdroj]

Tisíce druhů krytosemenných a méně často i nahosemenných rostlin (jehličnanů)[1].

Obecně lze říci, že jde o organismy napadající obvykle značné spektrum hostitelů – u mnoha z nich jsou známy desítky, stovky a někdy i přes tisíc hostitelů (např. u P. cinnamomi[2]), jsou však známy i druhy značně specializované – např. P. ×alni. Velmi běžným hostitelem mnoha těchto patogenů je např. pěnišník a další druhy vřesovcovitých, ze kterých např. jen v ČR bylo izolováno devět druhů rodu Phytophthora[3].

Příznaky choroby[editovat | editovat zdroj]

Kolonie P. cryptogea na médiu PDA (foto K. Černý)

Hniloby kořenů a krčků rostlin způsobované fytopatogenními oomycety (zejména tzv. půdními druhy r. Phytophthora – např. P. ×alni, P. cinnamomi, P. plurivora, P. cambivora, aj.) se navenek projevují zejména poškozením nadzemních částí – vadnutím, žloutnutím a zmenšením listů a posléze chřadnutím hostitelů a jejich odumřením[4].

  • Kořeny napadených rostlin jsou charakteristické hnědavou až černou barvou, redukovaným větvením a absencí kořenového vlášení.
  • Napadení krčku se projevuje rezavým až hnědavým zbarvením vodivých pletiv a spodních vrstev kůry; nekrózy mají často jazykovitý charakter a mohou u plně vrostlých dřevin dosahovat až několik metrů nad krček. Napadení krčku je u dřevin často doprovázeno charakteristickými výtoky pigmentů v prasklinách borky nad nekrotizovanými pletivy. Napadení je velmi nebezpečné a často vede k rychlému odumření dřeviny.
  • Listy napadených roslin vadnou a postupně dochází k jejich chlorotizaci. U dlouhodobě napadených dřevin dochází v průběhu let ke zmenšení listů.
  • Napadené rostliny v závislosti na intenzitě napadení postupně krní a dříve či později odumírají. U dřevin je typické postupné řídnutí olistění, prosychání korun, redukce přírůstku a celkové chřadnutí. Napadení vede v mnoha případech k výraznému poškození dřevin až k jejich odumření.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Česká sbírka fytopatogenních oomycetů, ukázka

Záměna je možná např. s poškozením kořenů v důsledku zaplavení a hypoxie, napadení kořenů patogenními houbami, háďátky a dalšími organismy[1],[4].

Význam[editovat | editovat zdroj]

Druhy r. Phytophthora, způsobují celosvětové ekonomice každoročně ztráty mnoha miliard dolarů a patří mezi nejcitovanější parazity rostlin vůbec[1]. Druhy způsobující hniloby kořenů jsou zodpovědné například za současnou ekologickou katastrofu v Austrálii (P. cinnamomi) masové odumírání mnoha taxonů dřevin v různých částech světa včetně Evropy a ČR (P. alni, P. lateralis, P. austrocedrae, P. plurivora, P. cambivora a další) a mnohé další závažné problémy. Z důvodu snadného šíření se svými hostiteli patří zároveň mezi nejvíce invazní organismy světa. Např. na území ČR bylo nalezeno přes 20 nepůvodních druhů r. Phytophthora[5][2], které jsou uloženy v České sbírce fytopatogenních oomycetů (ČSFO). Velmi často lze nalézt např. v ČR běžně rozšířenou plíseň olšovou (P. ×alni), způsobující významné škody v břehových a lesních porostech[6].

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Patogeny z r. Phytophthora patří obvykle mezi biotrofní parazity. Půdní druhy r. Phytophthora jsou svým šířením a ekologií významně vázány na vodu, proto často dochází k poškozením rostlin zejména v příliš zamokřených podmínkách či po přelití. Mnohé druhy vytvářejí pohlavní i nepohlavní spory, u některých je dosud známo pouze nepohlavní rozmnožování. Pohlavní spory, tzv. oospory, slouží k rekombinaci genetické informace a rovněž vzhledem k tlusté stěně mohou přežívat delší dobu v dormantním stavu. Nepohlavní spory jsou dvojího typu. Dvoubičíkaté zoospory slouží primárně k vertikálnímu šíření v čase, druhý typ spor, obvykle kulovité a tlustostěnné chlamydospory, slouží k přežívání nepříznivých podmínek (např. sucho, absence hostitele, použití fungicidů) a mohou přežít i několik let[1].

Šíření[editovat | editovat zdroj]

Půdní druhy z rodu Phytophthora se typicky šíří na dlouhé vzdálenosti s rostlinným materiálem jako jeho biologické znečištění[1],[7]. Další možnosti šíření jsou spolu s dopravní mechanizací, pracovními nástroji, na podrážkách obuvi, spolu s infikovaným substrátem apod. V rámci lokality se patogen může šířit vodou pomocí aktivně se pohybujících dvoubičíkatých zoospor. Pletiva hostitelských rostlin zoospory vyhledávají pomocí chemotaxe[1].

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k nebezpečnosti patogenů z r. Phytophthora a potenciálně velkým škodám je vždy vhodné nezanedbávat preventivní opatření.

Preventivní opatření[editovat | editovat zdroj]

Mezi základní principy ochrany patří používání zdravého, kontrolovaného materiálu, karanténa dovezených rostlin, používání sterilního substrátu (vhodná aerace a pH), dostatečná hygiena provozu, přiměřená zálivka, použití biologických přípravků, používání rezistentních taxonů či kultivarů rostlin a další. Velmi významná je průběžná kontrola zdravotního stavu pěstovaných rostlin [4].

Kurativní (léčebná) opatření[editovat | editovat zdroj]

Mezi léčebná opatření patří likvidace napadených rostlin, výměna či dezinfekce substrátu, zavlažovacího systému a pracovních pomůcek a mechanizace, použití chemických přípravků a další [4]. Mezi použitelné přípravky patří např. Previcur Energy, Proplant, Alliete 80 WG, Flowbrix, Ridomil gold MZ [3].

V případě zavlečení patogenů z r. Phytophthora do lesních, břehových a dalších porostů v krajině jsou možnosti ochrany do jisté míry omezené a sestávají se ze souboru pěstebních pravidel, která v důsledku mohou omezit vliv patogenu, obvykle ho ale nemohou ze systému eliminovat, jako např. v případě P. ×alni[6].

Česká sbírka fytopatogenních oomycetů (ČSFO)[editovat | editovat zdroj]

Sbírka byla založena v r. 2005 ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. v Průhonicích a od r. 2012 je součástí Národního programu konzervace a využívání genových zdrojů mikroorganismů a drobných živočichů hospodářského významu. Sbírka slouží k uchování kmenů významných fytopatogenních plísní náležejících do rodů Phytophthora a Pythium (Eukaryota: Chromalveolata: Stramenopila: Oomycetes) izolovaných v ČR. V současné době je ve veřejné části sbírky uloženo přes 350 kmenů celkem 33 druhů oomycetů. Celkem, včetně neveřejné části, sbírka obsahuje téměř osmi set kmenů.

Česká sbírka fytopatogenních oomycetů spolupracuje s řadou výzkumných pracovišť v Evropě – např. ze Švýcarska, Německa, Finska, Irska, Litvy, Nizozemí či Polska. Sbírka patří svého druhu k největším ve středoevropském prostoru a je nejvýznamnější veřejnou sbírkou fytopatogenních oomycetů v rámci celé postkomunistické Evropy.

ČSFO jsou zejména uloženy izoláty nepůvodních invazních druhů patogenů jako je např. Phytophthora ×alni způsobující zásadní škody v porostech olšin v Evropě, P. cinnamomi patřící mezi nejvíce invazní organismy světa, P. plurivora, která je významným patogenem v řadě ekosystémů a rychle se šíří např. v lužních lesích, karanténní P. ramorum a mnoho dalších významných patogenů např. P. cactorum, P. citrophthora, P. cambivora, P. cryptogea [5][8]. Izoláty těchto a dalších oomycetů byly získány z celkem 114 různých druhů a kultivarů lesních, okrasných a ovocných dřevin, okrasných květin a dalších hostitelů  z nejrůznějších typů porostů a výsadeb v rámci celé ČR. Aktuální seznam izolátů uložených ve sbírce je dostupný na webových stránkách VÚKOZ, v.v.i.

Seznam druhů oomycetů izolovaných v ČR a uložených v ČSFO[editovat | editovat zdroj]

(Aktuální seznam izolátů uložených ve sbírce je dostupný na webových stránkách VÚKOZ, v.v.i.)

Phytophthora ×alni (C.M. Brasier & S.A. Kirk) Husson, Ioos & Marçais

Phytophthora bilorbang Aghighi & T.I.Burgess

Phytophthora cactorum (Lebert & Cohn) J. Schröt.

Phytophthora cambivora (Petri) Buisman

Phytophthora cinnamomi Rands

Phytophthora citrophthora (R.E. & E.H. Smith) Leonian

Phytophthora cryptogea Pethybridge & Lafferty

Phytophthora gallica T. Jung & J. Nechwatal

Phytophthora gonapodyides (H.E. Petersen) Buisman

Phytophthora gregata T. Jung, Stukely & T.I. Burgess

Phytophthora hedraiandra De Cock & Man in 't Veld

Phytophthora lacustris Brasier, Cacciola, Nechwatal, Jung & Bakonyi

Phytophthora megasperma Drechsler

Phytophthora multivora P.M. Scott & T. Jung

Phytophthora palmivora (E.J.Butler) E.J. Butler

Phytophthora plurivora T. Jung & T.I. Burgess

Phytophthora polonica Belbahri, E. Moralejo, Calmin & Oszako

Phytophthora pseudosyringae T. Jung & Delatour

Phytophthora ramorum Werres, De Cock & Man in 't Veld

Phytophthora rosacearum (H.E. Petersen) Buisman

Phytophthora rubi (W.F. Wilcox & J.M. Duncan) Man in 't Veld

Phytophthora syringae (Kleb.) Kleb.

Phytophthora taxon Raspberry

Phytophthora taxon Walnut

Phytophthora uniformis (C.M. Brasier & S.A. Kirk) Husson, Ioos & Aguayo

Pythium citrinum B. Paul = Phytopythium citrinum (B. Paul) Abad, de Cock, Bala, Robideau, Lodhi & Lévesque

Pythium helicoides Drechsler = Phytopythium helicoides (Drechsler) Abad, de Cock, Bala, Robideau, Lodhi & Lévesque

Pythium chamaihyphon Sideris = Phytopythium chamaihyphon (Sideris) Abad, de Cock, Bala, Robideau, Lodhi & Lévesque

Pythium intermedium de Bary = Globisporangium intermedium (de Bary) Uzuhashi, Tojo & Kakish.

Pythium macrosporum Vaartaja & Plaäts-Nit. = Globisporangium macrosporum (Vaartaja & Plaäts-Nit.) Uzuhashi, Tojo & Kakish

Pythium ultimum Throw = Globisporangium ultimum (Trow) Uzuhashi, Tojo & Kakish.

Pythium undulatum H.E. Petersen = Elongisporangium undulatum (H.E. Petersen) Uzuhasi, Tojo & Kakish

Pythium vexans de Bary = Phytopythium vexans (de Bary) Abad, de Cock, Bala, Robideau, Lodhi & Lévesque 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f ERWIN, Donald C.; RIBEIRO, Olaf K.. 1. vyd. Minnesota, USA : APS PRESS, 1996. 562 s. ISBN 978-0-89054-212-5. (AJ)  
  2. WESTE, Gretna. Disease caused by Phytophthora in Australia and its impact on native forests, wodlands and heathlands. [online]. 2003, [cit. 2016-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. MRÁZKOVÁ, Marcela, et al. Phytophthora plurivora T. Jung & T. I. Burgess and other Phytophthora Species Causing Important Diseases of Ericaceous Plants in the Czech Republic. Plant Protection Science [online]. 2011 [cit. 2016]. Dostupné online.  (anglicky) 
  4. a b c d MRÁZKOVÁ, Marcela, et al. Identifikace symptomů napadení dřevin a okrasných rostlin patogeny z rodu Phytophthora de Bary. Certifikovaná metodika č. 6/2011-056. QH71273. VaV SP-2d1/36/07. Certifikace 21.3.2012 MZE (čj. 53997/2012-MZE-16222/M40). VÚKOZ, Průhonice, 37 s. [online]. Průhonice: VÚKOZ, v.v.i., 2012, [cit. 2016-08-17]. Dostupné online. (CZ) 
  5. a b ČERNÝ, Karel, et al. Phytophthora spp. invasions in post-communist economies – the example of the Czech Republic. In: SuttonW., Reeser P.W., Hansen E.M., (tech coords.) Proceedings of the 7th meeting of the International Union of Forest Research Organization (IUFRO) Working Party S07.02.09: Phytophthoras in forests and natural ecosystems, 35–37. [online]. Esquel, Argentina: IUFRO Working Party 7‐02‐09, 11/2014, [cit. 2016-08-17]. Dostupné online. (AJ) 
  6. a b ČERNÝ, Karel; STRNADOVÁ, Veronika. Onemocnění olší způsobené druhem Phytophthora alni Brasier & S.A. Kirk – management napadených porostů. Certifikovaná metodika 5/2011-056. VaV SP-2d1/36/07. Certifikace 30.4.2012 MŽP (čj. 31987/ENV/12, 1998/610/12). VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, 31 s. [online]. Průhonice: VÚKOZ, v.v.i., 2011, [cit. 2016-08-17]. Dostupné online. (CZ) 
  7. Brasier C. M. (2008): The biosecurity threat to the UK and global environment from international trade in plants. Plant Pathol., 57: 792–808.
  8. ČERNÝ, Karel, et al. The Present State of Knowledge of Phytophthora spp. Diversity in Forest and Ornamental Woody Plants in the Czech Republic. Proceedings of the Fifth International IUFRO Working Party S07.02.09 Meeting at Rotorua, New Zealand, 7-12 March 2010. New Zeal. J. For. 41S: S75 – S82.. New Zealand Journal of Forestry Science [online]. SCION, 25.6.2011 [cit. 2016]. Dostupné online.  (AJ) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]