Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví
Zkratka VÚKOZ
Vznik 1. ledna 2007
Právní forma veřejná výzkumná instituce
Účel výzkum a aplikace metod zachování a tvorby krajiny a péče o ni
Sídlo Květnové náměstí 391
Místo Průhonice
Souřadnice
Mateřská organizace Ministerstvo životního prostředí České republiky
Oficiální web www.vukoz.cz
Dřívější název Výzkumný ústav okrasného zahradnictví (VÚOZ)
IČO 00027073 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, veřejná výzkumná instituce (dále VÚKOZ) je jednou z resortních organizací Ministerstva životního prostředí České republiky, která byla zřízena k 1. lednu 2007 podle zákona č. 341/2005 Sb. Jejím účelem je výzkum všech typů krajiny a souvisejících environmentálních rizik, výzkum biologické rozmanitosti a její ochrany, odborná podpora ochrany přírody a péče o krajinu a výzkum v oblasti okrasného zahradnictví.[1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ústav má poměrně pestrou historii. Existuje vlastně už od roku 1927, kdy byla na bývalém panství hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy v Průhonicích, které stát odkoupil (zámek, park, hospodářské budovy i rozsáhlé pozemky), založena tehdejším ministerstvem zemědělství „Výzkumná stanice pro okrasné zahradnictví“. V roce 1936 proběhla reorganizace a přejmenování instituce na „Výzkumné ústavy zahradnické v Průhonicích“.

Po druhé světové válce se činnost zaměřovala téměř výhradně na oblast okrasného zahradnictví, a v roce 1946 byl ústav pod názvem „Výzkumný ústav okrasného zahradnictví“ (VÚOZ) v rámci Československých státních statků přičleněn ke šlechtitelskému podniku Oseva. V roce 1951 došlo k ukončení činnosti Československé dendrologické společnosti, VÚOZ převzal její spolkovou zahradu (dnešní Dendrologickou zahradu) a byl krátce znovu zařazen pod ministerstvo zemědělství. V roce 1955 byl ústav zařazen pod Československou akademii zemědělských věd, stal se garantem rozvoje celého bývalého průhonického taroucovského panství a také sadovnického a dendrologického výzkumu okrasných dřevin především v zámeckých parcích.

V roce 1962 byl ale Průhonický park včetně zámku předán Botanickému ústavu ČSAV, a VÚOZ opět přešel pod správu Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, aby se v roce 1964 stal součástí České akademie zemědělské. Postupně se dařilo rozvíjet nejen strukturu výzkumné činnosti, ale také areál pozemků zaniklé Československé dendrologické společnosti severně od Průhonic v okolí Černého rybníku, kde jako určitá náhrada za Průhonický park vzniklo v sedmdesátých letech 20. století pracoviště sadovnického a dendrologického výzkumu ústavu.

Další výraznou změnu přinesl rok 1977, kdy se v činnosti ústavu posílila problematika šlechtění okrasných rostlin a pod novým názvem „Výzkumný a šlechtitelský ústav okrasného zahradnictví v Průhonicích“ se ústav stal součástí výrobně hospodářské jednotky Sempra Praha. V roce 1979 byla zahájena poradenská služba pro okrasné zahradnictví a byla založena pobočka v Brně. V roce 1984 se ústav stal celostátním oborovým informačním střediskem pro okrasné zahradnictví a uplatnění zeleně v životním prostředí. Začal se rozvíjet i monitoring znečištění životního prostředí.

V roce 1991 byl ústav pod staronovým názvem „Výzkumný ústav okrasného zahradnictví“ převeden z rezortu zemědělství pod nově vzniklé Ministerstvo životního prostředí jako příspěvková organizace a byla k němu přičleněna pracoviště krajinářského výzkumu v Brně a v Karviné. Od roku 1993 se výzkum ve VÚOZ rozšířil o problematiku biomasy jako obnovitelného zdroje energie a od poloviny devadesátých let se zaměřil i na záchranné programy ohrožených druhů rostlin.

Název ústavu byl opět změněn v roce 2000, tentokrát na „Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví“ – do názvu bylo symbolicky začleněno i jméno zakladatele Průhonického parku, zakladatele a prvního prezidenta „Dendrologické společnosti pro podporu nauky o dřevinách a zahradního umění v Rakousku–Uhersku“ (1908) a po roce 1922 předsedy její nástupnické organizace, „Československé dendrologické společnosti“, hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy.

V roce 2006 bylo na základě požadavků zřizovatele, ministerstva životního prostředí, tradiční zahradnické zaměření rozšířeno o další výzkumné obory: výzkum ekologie krajiny, výzkum změn využívání krajiny a výzkum ekologie lesa. Od roku 2007 je ústav veřejnou výzkumnou institucí.

Struktura a činnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době je VÚKOZ multioborovou institucí, která se zabývá komplexním výzkumem krajiny na všech úrovních – od ekosystémů, přírodních společenstev a populací až k jednotlivým organismům. Hlavní pracoviště je v Průhonicích u Prahy, část výzkumné činnosti zajišťuje pracoviště v Brně. Kromě vedení ústavu, provozně-ekonomického zázemí a knihovny má VÚKOZ několik výzkumných útvarů, z jejichž názvů je zřejmé i zaměření činnosti:[2]

Samostatnými útvary jsou Dendrologická zahrada (včetně experimentálních a produkčních zahrad) a Vzdělávací a informační centrum "Floret".

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

V rámci dřívější i současné činnosti VÚKOZ vznikly a jsou udržovány i pozoruhodné sbírky.

Sbírky cévnatých rostlin - Dendrologická zahrada[editovat | editovat zdroj]

Dendrologická zahrada Průhonice: vřesy Na valech

V Dendrologické zahradě je na rozloze asi 80 hektarů pěstováno v tematicky zaměřených kompozičních celcích asi 5000 taxonů domácích a cizokrajných dřevin, které jsou studovány z hlediska využití v zahradní a krajinářské tvorbě. K největším sbírkám v České republice patří sbírky rododendronů (Rhododendron L.), borovic (Pinus L.), tavolníků (Spiraea L.) a jeřábů (Sorbus L.). Významnou součástí zahrady je také genofond domácích dřevin s kompletní sbírkou autochtonních jeřábů.

Česká sbírka fytopatogenních oomycetů[editovat | editovat zdroj]

Sbírka oomycetů

Tato sbírka byla založena v roce 2005 a od roku 2012 je součástí „Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů mikroorganismů". Slouží k uchování genofondu významných oomycetů (organismů podobných houbám, napadajícím některé rostliny) a k výzkumným účelům, včetně testování a vývoje metod ochrany proti nim.

Sbírka virů okrasných rostlin[editovat | editovat zdroj]

Sbírka patogenních virů je v Průhonicích vytvářena od padesátých let 20. století souběžně s [Virologie|virologickým výzkumem]]. Virové izoláty se využívají pro výzkum i pro praktickou diagnostiku, např. jako kontrolní systém komerčních protilátek.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rejstřík veřejných výzkumných institucí. rvvi.msmt.cz [online]. [cit. 2019-04-03]. Dostupné online. 
  2. a b Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, veřejná výzkumná instituce. www.vukoz.cz [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]