Zvracení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zvracení na staré malbě

Zvracení (latinsky vomitus, řecky emesis) je nervově řízený, koordinovaný reflex s centry v mozkovém kmeni, při kterém je obsah žaludku a v některých případech i části duodena evakuován ústním otvorem ven, při reflexní obrácené peristaltice.

Nervové řízení[editovat | editovat zdroj]

Zvracení je ovládáno centrem zvracení v dorzální části retikulární formace prodloužené míchy. Neurony tohoto centra dostávají signály z:

Na přenosu informace o vyvolání zvracení se podílí řada neurotransmiterů - acetylcholin, histamin, serotonin, dopamin.

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

  1. Centrální - podráždění centra zvracení v prodloužené míše při otravách, uremii, při požitých léků, nitrolební hypertenzi u edému mozku
  2. Periferní - příčina je v trávicím ústrojí - onemocnění žaludku, žlučníku, jater, slinivky, střev

-Mimo trávicí ústrojí-podráždění rovnovážného ústrojí nebo v těhotenství

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Zvracení je zpravidla předcházeno nevolností a může být doprovázeno závratěmi, poklesem krevního tlaku a bradykardií. Na začátku zvracení dochází k hlubokému nádechu, uzavření dýchacích cest, poté následuje silná kontrakce bránice a svaloviny břicha a zároveň ochabnutí dolního svěrače jícnu.

Chronické zvracení[editovat | editovat zdroj]

Chronické zvracení má za následek hypovolemii, hyponatremii, alkalózu, hypokalemii, dále může při zvracení dojít k tvorbě trhlin ve stěně jícnu (Mallory-Weisův syndrom) až protrhnutí žaludku[zdroj?], zvyšuje se riziko vzniku erozi zubní skloviny a zánětů dutiny ústní. Život ohrožující je aspirační pneumonie.

Symptom[editovat | editovat zdroj]

Zvracení není jenom obranný reflex, kdy se snižuje možnost poškození organismu požitou škodlivou látkou, ale také důležitý symptom. Posuzují se okolnosti vzniku zvracení, vzhled a zápach zvratků.

Terapie[editovat | editovat zdroj]

Při léčbě zvracení se dbá především na rehydrataci organismu. K dispozici jsou rehydratační roztoky, které nahradí i ztracené ionty. Při gastroenteritidě bývá toto opatření dostačující. Potlačit zvracení lze působením na receptory neurotransmiterů podílejících se na nervovém řízení zvracení.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SILBERNAGL, Stefan. Atlas patofyziologie člověka. Praha: Grada, 2001. 390 s. ISBN 80-7169-968-3. (česky) 
  • LÜLLMAN, Heinz. Farmakologie a toxikologie. Praha: Grada, 2004. 725 s. ISBN 80-247-0836-1. (česky) 
  • MARTÍNKOVÁ, Jiřina. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada, 2007. 379 s. ISBN 978-80-247-1356-4. (česky) 
  • (anglicky) Essentials of Pathophysiology, 2003

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]