Veganství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Veganství je druh stravy, filozofie a životní styl spočívající v odmítnutí užívání zvířat k lidskému užitku jakožto surovin či výrobních jednotek. Pojem veganství zavedli v roce 1951 zakladatelé britské Vegan Society, která zůstává autoritou ohledně definice veganství. Aktuální česká definice veganství zní: „Veganství je způsob života, jehož snahou je v co největší možné a praktikovatelné míře vyloučit všechny formy využívaní zvířat a krutosti páchané na zvířatech kvůli jídlu, oblečení nebo jakémukoli jinému účelu.“[1]

V praktické rovině se veganství projevuje vyloučením živočišné potravy z jídelníčku, popř. nevyužíváním žádných živočišných výrobků (např. kůže). Mezi důvody, které vedou k veganství se uvádí environmentální či etické. Tento termín byl poprvé definován jako „ne-mléčný vegetarián“, nicméně od roku 1951 The Vegan Society termín definovala jako „princip, kde člověk žije bez vykořisťování zvířat.“[2] Zájem o veganství značně roste od roku 2010. Otevírá se stále více veganských obchodů a existuje více možností veganského stravování a potravin, a to dostupných v supermarketech a restauracích po celém světě.[3][4][5]

Zároveň je dokázáno, že přírodní veganská strava neposkytuje pro tělo mnohé životně důležité látky.[6] Veganská strava bez umělých potravinových doplňků může závažně poškodit lidský organismus.[7] Pro doplnění životně důležitých látek je proto potřeba využít produkty chemického průmyslu a přijímat tyto živiny v umělé formě. Přičemž umělé formy těchto látek nejsou často totožné s těmi přírodními a efekt jejich absorpce lidským organismem není dostatečně vědecky prostudován.[8] Panuje proto obecný konsensus na tom, že pro lidský organismus je dobré všechny živiny přijímat raději přirozenou formou, než umělým zpracováním.[9][10][11]

Vegany odmítané druhy stravy[editovat | editovat zdroj]

Vegani nejí hovězí, vepřové, drůbeží, zvěřinu, mořské plody, vejce či mléčné výrobky a jiné živočišné produkty. U lidí, kteří se pouze stravují vegansky, není vyloučeno používání zvířecích produktů v oblečení (kůže, vlna, hedvábí), kosmetiky apod.[12] Etické veganství vylučuje nejen potraviny ale také používání produktů ze zvířat obecně. Vegani odmítají komodifikaci zvířat, tj. nahlížení na zvířata jako na zboží ke směně.[13] Britská Veganská společnost certifikuje produkty, jestliže neobsahují žádné živočišné složky a nejsou testovány na zvířatech.[14] Společnost nicméně „uznává, že ne vždy je možné vyhnout se užití produktů ze zvířat.“[15]

Případem jsou medikamenty, které jsou obvykle testované na zvířatech z důvodů zaručení jejich efektivity a bezpečnosti. Mohou obsahovat látky živočišného původu, jako je laktóza, želatina nebo stereany.[15][16] Je možné, že k těmto lékům neexistují žádné veganské alternativy, nebo mohou být méně efektivní, nevyhovující či s více vedlejšími účinky.[15] Na zvířatech jsou taktéž prováděny experimenty za účelem testování bezpečnosti vakcín, potravinových přidatných látek, kosmetiky, chemikálií a dalších látek.[17]

Podle filozofa Gary Steinera není možné být úplným veganem, protože využívání zvířat a živočišných produktů je „hluboce a neodvratně vetkáno do struktury lidské společnosti.“[18] Mezi hojně používané živočišné produkty řadíme například bílek, allantoin, včelí vosk, krev, živočišné uhlí, karmín, kasein, kastoreum, elastin, olej z emu, med, keratin, lanolin, sádlo, syřidla, retinol, šelak, skvalen, lůj, syrovátku a živočišné tuky. [19]

Někteří vegani nekupují svetry vyrobené z vlny, hedvábné šátky, kožené boty, lůžkoviny, které obsahují husí nebo kachní peří, perlové šperky, lastury, mýdla obsahující živočišné tuky nebo kosmetiku, která obsahuje živočišné produkty. Dále se vyhýbají určitým typům vakcín.[19]

Vejce, mléčné výrobky, med a hedvábí[editovat | editovat zdroj]

Hlavní rozdíl mezi veganskou a vegetariánskou stravou je ten, že veganská strava vylučuje mléčné produkty a vejce. Etičtí vegani se jim vyhýbají za základě myšlenky utrpení zvířat a předčasné smrti při jejich výrobě. Produkce vajec zahrnuje úmrtí samčích kuřat, z důvodů nemožnosti produkce vajec.[20] Krávy pro produkci mléka, jsou po dobu 3–7 let dokola uměle oplodňovány, poté odvezeny na jatka. Samičí telata jsou od matky oddělena během prvních 24 hodin po porodu a krmena náhražkou mléka tak, aby mléko krávy mohlo být využito pro lidskou spotřebu. Mladí býci jsou na jatka posíláni ihned po narození za účelem produkce telecího masa, nebo dále vychováváni na hovězí.[21][22]

Veganství nesouhlasí také s produkty obsahující hmyzí složky.[23] Britská Vegan Society a americká Veganská společnost nepovažuje med, hedvábí a další produkty vyrobené hmyzem, pro vegany vhodné,[24][25] zatímco podle Vegan Outreach je to otázka osobní volby.[26] Vegan Society doporučuje jako alternativy k medu datlový, javorový sirup, melasu, karamelový sirup či nektar z agáve.[24] Definice produktů vyrobených hmyzem může být také rozšířena o fakt, že včely jsou komerčně využívány k opylování více než 100 druhů různých plodin jako jsou například mandle, avokáda, brokolice, okurky, broskve, hrušky, slunečnice a rajčata.[23]

Ideové souvislosti[editovat | editovat zdroj]

Etické veganství[editovat | editovat zdroj]

Etické veganství je založeno na opozici ke speciesismu, přiřazování hodnoty jednotlivcům na základě zařazení do určité druhové kategorie. Rozdělení v rámci teorie práv zvířat zahrnuje utilitární, ochranářský přístup, který usiluje o zlepšení podmínek pro zvířata, a pravicový abolicionismus, který se zasluhuje o ukončení vlastnictví zvířat lidmi. Abolicionisté tvrdí, že protekcionismus slouží pouze k morálnímu ospravedlnění využívání zvířat společností lidí.[27]

Profesor práv Gary Francione, abolicionista, tvrdí, že všichni vnímající živočichové mají právo, aby s nimi nebylo zacházeno jako s majetkem, a současně, že osvojení veganismu je základ pro každého, kdo věří, že „ne-lidé“ mají svou vnitřní morální hodnotu.[28][29] Dodává také, že usilování o lepší chovné podmínky je jako kampaň pro „svědomité násilníky“, kteří znásilňují bez bití.[30] Filozof Tom Regan, pravicový teoretik, říká, že zvířata mají svoji vlastní hodnotu jako „subjekty života“, protože mají svá přesvědčení, touhy, paměť a také schopnost konat v závislosti na svých cílech. Právo „subjektů života“ na život bez ublížení může být potlačeno, avšak Regan dodává, že požitek, konvence a ekonomické zájmy farmářů nejsou dostatečně silným argumentem pro újmu zvířatům.[31]

Filozof Peter Singer, protekcionista a utilitarista, tvrdí, že neexistuje žádné morální či logické ospravedlnění pro schvalování zvířecího utrpení a že zabíjení zvířat by mělo být přípustné pouze v případě nutnosti pro vlastní přežití. Navzdory tomu, píše, že etické myšlení by mělo brát v potaz také okolnosti.[32]

Argument vyřčený Brucem Friedrichem, protekcionistou, je založen na předpokladu, že veganství škodí zvířatům, protože se soustředí spíše na osobní naplnění než vyzývání společnosti k zastavení používání zvířat jako produktů.[33]

Podle filozofa Vala Plumwooda je etické veganství zaměřeno spíše na lidi, příkladem je lidský/přírodní dualismus, který odděluje lidstvo od zbytku přírody. Etičtí veganové se zasluhují o to, aby byli „ne-lidi“ zařazeni do kategorie, která si zaslouží speciální ochranu, spíše než aby uznávali „ekologickou zakotvenost“ jako takovou.[34]

Environmentální vegani[editovat | editovat zdroj]

Environmentální vegani se soustřeďují na ochranu přírody, odmítání živočišných produktů na základě myšlenky, že rybolov, lov, odchyt zvířat a farmy, konkrétně velkochovy, jsou environmentálně neudržitelné. V roce 2010 Paul Waston z Sea Shepherd Conservation Society označil prasata a kuřata jako „hlavní vodní predátory“ protože hospodářská zvířata spotřebují kolem 40 % chycených ryb. Všechny lodě organizace Sea Shepherd jsou od roku 2002 veganské z environmentálních důvodů.[35]

Podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství z roku 2006, Livestock’s Long Shadow, roku 1999 bylo celosvětově vyprodukováno 222 miliónů tun masa. [36] Zpráva dále předkládá, že přibližně 26 % zemní půdní plochy je využíváno jako pastvy pro hospodářská zvířata.[37] Ve Spojených státech 10 miliard suchozemských živočichů je z důvodu jejich konzumace každý rok zabito. V roce 2005 bylo ze stejného důvodu celosvětově usmrceno 48 miliard ptáků.[38]

Zpráva OSN dále dochází k závěru, že hospodaření s dobytkem (krávy, kuřata a prasata) ovlivňuje vzduch půdu, vodu, biodiverzitu a také působí negativně na klimatickou změnu.[39] V roce 2002 přibližně 1174 miliónů tun potravy bylo použito na výkrm hospodářských zvířat včetně 7,6 miliónů tun rybí potravy a 670 miliónů tun obilovin, jednu třetinu celosvětové sklizně – v roce 2001 bylo hospodářskými zvířaty zkonzumováno 45 miliónů tun kořenové zeleniny a 17 miliónů tun luštěnin.[40] V roce 2006 průmysl s hospodářskými zvířaty vyprodukoval z celkového množství emisí 9 % oxidu uhličitého, 37 % metanu, 65 % oxidu dusného a 68 % amoniaku. Odpad, vyprodukovaný hospodářskými zvířaty toho roku vyprodukoval 30 miliónů tun amoniaku ročně, což přispělo k výskytu kyselých dešťů.[41][42] V roce 2007 studie publikovaná v časopise Carbon Balance and Management zjistila, že metan vyprodukovaný v hospodářském průmyslu je o 11 % vyšší, než se na základě dat z Mezivládního panelu pro změny klimatu původně předpokládalo.[43][44]

Ve zprávě Organizace Spojených Národů z roku 2010 je uvedeno, že živočišné produkty „obecně vyžadují více zdrojů a způsobují více emisí než rostlinné alternativy“.[45] Na tomto základě navrhuje snížit spotřebu živočišných produktů za účelem redukce environmentálních škod.[46][47] V roce 2007 ze studie prováděné Cornellovou univerzitou vyplynulo, že vegetariánská strava spotřebuje nejméně půdy na osobu, nicméně vyžaduje vyšší kvalitu půdy než jaká je potřeba k produkci krmiva hospodářských zvířat.[48][49] V roce 2015 studie publikovaná v časopise Science of the Total Environment udala, že významná ztráta biodiverzity může být způsobena rostoucí poptávkou po mase, což je také významný prvek v deforestaci a destrukci druhově bohatého biotopu, který je z důvodu zemědělského průmyslu přeměněn na zemědělskou půdu.[50][51] Studie z roku 2017 provedena Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) odhalila, že 60 % ztráty biodiverzity je způsobeno rozsáhlým pěstováním plodin potřebných ke krmení dobytka. To způsobuje enormní nápor na přírodní zdroje, jehož výsledkem je značná ztráta půdy a úbytek druhů.[52] V listopadu 2017 15 364 celosvětově uznávaných vědců podepsalo varování lidstvu, ve kterém mimo jiné také podporuje změnu stravy na převážně rostlinnou.[53]

Veganská strava[editovat | editovat zdroj]

Sója[editovat | editovat zdroj]

Veganská dieta je založena na obilninách, různých semínkách, luštěninách (například fazole), ovoci, zelenině, houbách a oříšcích.[54] Základem produktů nahrazujících maso a zdrojem rostlinného proteinu jsou například sójové boby (tofu) nebo seitan (pšeničný základ). Můžeme se s nimi setkat například v podobě párků, v mleté podobě nebo ve veganských burgrech.[55]

Rostlinné mléko, sýr a majonéza[editovat | editovat zdroj]

Rostlinná mléka jako je sojové, mandlové, ovesné, rýžové, konopné nebo kokosové, jsou používána jako náhrada za kravské nebo kozí mléko. Sojové mléko obsahuje 7 gramů proteinu na jeden šálek (240 ml), ve srovnání s 8 gramy na jeden šálek u mléka kravského. Mandlové mléko má nízkou kalorickou hodnotu, sacharidy a bílkoviny.[56] Sojové mléko by nemělo být používáno jako náhrada za mateřské mléko pro děti. Děti, které nejsou krmeny mateřským mlékem, jsou krmeny kojeneckými přípravky se základem v kravském mléce nebo sóje.

Máslo a majonéza mohou být nahrazeny veganskou alternativou. Veganské sýry jsou často vyráběny se sóji, ořechů a tapioky[57] a není problém je vyrobit doma.[58] Také lahůdkové droždí bývá ve veganských pokrmech častou náhradou za sýr.[59]

Náhrada vajec[editovat | editovat zdroj]

Náhrad za vejce lze nalézt mnoho, záleží do čeho je vejce potřeba. Úlohu vejce například může nahradit lněné semínko smíchané s vodou.[60] Dalšími variantami může být kypřící prášek[61], také sójová mouka smíchaná s vodou, rozmačkané banány, rozmačkané sušené švestky, jablečné pyré a další. V másle mohou být vejce nahrazena dvěma lžícemi bílé mouky, lžičkou rostlinného oleje, dvěma lžícemi vody a lžičkou kypřícího prášku.[62] Jako vhodná náhrada je také Silken tofu či rozmačkané brambory.[63]

Vliv veganské stravy na zdraví[editovat | editovat zdroj]

Při veganství je třeba dbát na dostatečný příjem vitamínu B12, vitamínu D, jódu, selenu, vápníku a omega-3 mastných kyselin.[64][65][66]

Bílkoviny[editovat | editovat zdroj]

Bílkoviny se skládají z aminokyselin. Vegané ji získávají výlučně z rostlin, všežravci čerpají protein z rostlin z jedné třetiny a u vegetariánů tvoří jednu polovinu zdroje bílkovin.[67] Zdroje rostlinných bílkovin jsou luštěniny, sójové boby a produkty ze sóji (tofu, tempeh, veganský protein, sójové mléko a další), hrášek, arašídy či cizrna (například hummus), obiloviny jako je merlík čilský (quinoa), hnědá rýže, kukuřice, ječmen, bulgur a pšenice; oříšky a semínka. Kombinace, která obsahuje vysoké množství všech základních aminokyselin zahrnuje rýži a fazole, kukuřici a fazole či hummus a pšeničnou pitu.[68]

Vitamín B12[editovat | editovat zdroj]

Vitamín B12 je produkt bakterií potřebný pro správné buněčné dělení, tvorbu červených krvinek, syntézu DNA a celkové fungování nervového systému. Jeho nedostatek může způsobit megaloblastickou chudokrevnost a nervové poškození a pokud není doplněn, tak jeho nedostatek může vést i ke smrti.[69][70] Vegani mohou trpět nedostatkem vitamínu B12 z důvodu nevyvážené stravy a nedostatečného dodatečného přísunu.[71] Vegetariáni se také vystavují riziku nedostatku vitamínu B12, stejně jako starší osoby a lidé s jistými zdravotními potížemi.[72][73] Studie z roku 2013 ukázala, že vegetariáni mohou trpět tímto nedostatkem nehledě na demografické ukazatele, jejich geografickou polohu nebo typ vegetariánské stravy. Veganům je doporučováno kromě jiným vitamínů doplňovat i vitamín B12.[74]

Vitamín B12 je přirozeně vytvářen pouze určitými druhy bakterií a archaey, jednobuněčnými organismy. Není produkován zvířaty, houbami nebo rostlinami.[75][76] Dále je syntetizován střevními bakteriemi člověka či zvířete, nicméně lidé nemají schopnost ho syntetizovaný ze střev vstřebávat, tento proces se děje u krav nebo ovcí.[77] Zvířata dále ukládají vitamín B12 v játrech, ve svalech a také dále je vitamín B12 obsažen v jejich vejcích, mléce, játrech, produkty, které jsou lidmi konzumovány.[78]

Potencionálními zdroji vitamínu B12 byly zjištěny mořské řasy nori, tempeh a potravinové droždí.[79] V roce 2016 Akademie výživy a dietetiky prokázala, že nori, fermentované potraviny (tempeh), spirulina, chlorela a potravinové droždí nejsou vhodnými zdroji vitamínu B12. Vegani tak potřebují mít vyváženou stravu a pravidelné doplňování vitamínu B12.[80]

Mnoho studií ukazuje na nedostatek vitamínu B12 u veganů, který může vést k anémii či jiným vážným komplikacím.[81] Lékaři proto veganům doporučují přijímat vitamín B12 ve formě potravních doplňků.[64][65] V případě nesprávné stravy se lze setkat též s nedostatkem vápníku, železa, jódu, omega-3 mastných kyselin či některých aminokyselin, proto je nutné, na rozdíl od konvenční stravy, vždy velmi pečlivě hlídat skladbu jídleníčku.[82]

Vápník[editovat | editovat zdroj]

Vápník je potřeba pro zdraví kostí, různé metabolické funkce zahrnující správnou funkci svalů, cévní, nervovou, hormonální soustavu a další. V kostech a zubech je uloženo 99 % vápníku.[83][84] Potraviny s vysokým obsahem vápníku jsou například rostlinná mléka nebo tofu a zelenina jako brokolice, tuřín či kapusta.[85] Pro správnou absorpci vápníku u veganů je potřeba konzumovat také dostatečné množství vitámínu D.[86]

Vitamín D[editovat | editovat zdroj]

Vitamín D je důležitý z hlediska absorpce vápníku, správné mineralizace kostí a jejich růst. Při jeho nedostatku jsou kosti tenké a křehké. Veganská strava obsahuje minimální nebo žádné množství vitamínu D kromě potravin o tento vitamín obohacených. Nalezneme ho například v lososu, tuňáku, makrele, tresčím oleji, v malém množství také v sýru, vaječných žloutcích a některých houbách. Lidé, kteří nemají přístup ke slunci, potřebují vitamín D doplňovat. Podle Národního Institutu zdraví, většina lidí může získat a uložit si dostatečné množství vitamínu D ze slunce na jaře, v létě a na podzim, dokonce i v severních částech zeměkoule. Údajně stačí 5–30 minut na slunci bez použití opalovacího krému, a to nejméně dvakrát do týdne.[87] Český článek zmiňující zdroje nejen D vitamínu pro vegetariány i vegany je[88]. Ze slunce se ovšem získává pouze jedna forma Vitamínu D a to Vitamín D3, zatímco vitamín D2 je obsažený v přírodní formě zejména v živočišné stravě.[89]

Železo[editovat | editovat zdroj]

V některých případech se nedostatek železa a zinku může týkat veganů z důvodu biologické dostupnosti těchto minerálů. U veganské strany se biologická dostupnost železa pohybuje okolo 5–15 %, kdežto u stravy všežravců je to 18 %. Nedostatek železa se často objevuje jak u všežravců, tak u vegetariánů, nicméně u druhé skupiny lidí je zásoba železa nižší.[90]

Vysoký obsah železa v případě veganských potravin nalezneme u sójových bobů, melasy, černých fazolí, luštěnin, cizrny, tempehu, tofu a měsíčních fazolí. Vstřebatelnost železa může být podpořena vitamínem C a naopak nápoje jako je káva nebo bylinné čaje mohou absorpci želena snížit.[91]

Omega-3 mastné kyseliny a jód[editovat | editovat zdroj]

Kyselinu linolenovou (ALA) aj. omega-3 mastné kyseliny najdeme v listové zelenině, ořeších a v zeleninových olejích jako je kanolový a lněný olej.[92] EPA, DHA a jiné primární mastné omega-3 kyseliny jsou pouze ve živočišných produktech a v řasách.[92] Doplňování jódu je nezbytné u osob a tedy i veganů, kteří žijí ve státech, kde nedostatečně užívá sůl s přídavkem jódu, jako je Velká Británie nebo Irsko.[93] Doporučení pro vegany je jíst velmi malá množství mořské chaluhy zvané kelp či japonsky kombu (0,3 g sušiny za týden).[94] Jiný zdroj ale upozorňuje na velmi proměnlivý obsah jódu v chaluhách.[95] (Přehledová práce o příjmu jódu českou populací z r. 2016 uvádí jen zdroje neveganské.[96])

Správně sestavená veganská strava může mít oproti konvenční stravě určité zdravotní výhody, a to především v nízkém obsahu nasycených tuků a cholesterolu, zato se vyznačuje vysokým obsahem rostlinných bílkovin, polysacharidů, vlákniny, hořčíku, draslíku, kyseliny listové a antioxidantů, jako je vitamín C a E.[64][65]

Typy stravy[editovat | editovat zdroj]

Typ

Maso a živočišné produkty

Drůbež

Ryby

Vejce

Mléčné výrobky

Med

Tepelná úprava

Veganství

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne[97]

Ano

Vitariánství

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne[97]

Ne

Veganské organizace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Co je veganství?. Česká veganská společnost. Dostupné online [cit. 2017-09-26]. (česky) 
  2. WATSON, Donald. Vegan News. Vegan News. Listopad, roč. 1944, čís. 1. 
  3. TANCOCK, Kat. Vegan cuisine moves into the mainstream – and it's actually delicious. The Globe and Mail. Dostupné online [cit. 2018-02-26]. 
  4. MOLLOY, Antonia. No meat, no dairy, no problem: is 2014 the year vegans become. The Independent. 2013-12-31. Dostupné online [cit. 2018-02-26]. (anglicky) 
  5. SAREEN, Anjali. Interest In Vegan Diets On The Rise: Google Trends Notes Public's Increased Curiosity In Veganism. Huffington Post. 2013-04-03. Dostupné online [cit. 2018-02-26]. (anglicky) 
  6. 7 Nutrients That You Can't Get From Plant Foods. Healthline. Dostupné online [cit. 2018-07-19]. (anglicky) 
  7. https://www.alexfergus.com/blog/8-proven-reasons-why-vegan-and-vegetarian-diets-easily-ruin-your-body
  8. Do vitamins in pills differ from those in food?. Scientific American. Dostupné online [cit. 2018-07-19]. (anglicky) 
  9. Is it better to get vitamins from foods or supplements?. ConsumerLab.com [online]. [cit. 2018-07-19]. Dostupné online. 
  10. Foods You Should Eat Instead of Taking Vitamins. Time [online]. [cit. 2018-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Synthetic vs Natural Nutrients: Does it Matter?. Healthline. Dostupné online [cit. 2018-07-19]. (anglicky) 
  12. FRANCIONE, Gary Lawrence; GARNER, Robert. The Animal Rights Debate: Abolition Or Regulation?. [s.l.]: Columbia University Press, [cit. 26.2.2018]. 290 s. Dostupné online. ISBN 9780231149556. S. 257. (anglicky) 
  13. FRANCIONE, Gary Lawrence; GARNER, Robert. The Animal Rights Debate: Abolition Or Regulation?. [s.l.]: Columbia University Press 290 s. Dostupné online. ISBN 9780231149556. S. 62. (anglicky) 
  14. Welcome to The Vegan Society Website. web.archive.org [online]. 2010-02-07 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  15. a b c Medications. The Vegan Society. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. (anglicky) 
  16. RESEARCH, Center for Drug Evaluation and. Information for Consumers (Drugs) - The FDA's Drug Review Process: Ensuring Drugs Are Safe and Effective. www.fda.gov [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. NATIONAL RESEARCH COUNCIL (US) COMMITTEE TO UPDATE SCIENCE, Medicine. Safety Testing. [s.l.]: National Academies Press (US) Dostupné online. (anglicky) 
  18. STEINER, Gary. Animals and the Limits of Postmodernism. New York: Columbia University Press. Roč. 2013, s. 127-128. 
  19. a b Ingredients. www.veganpeace.com [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  20. Vegetarian Society - Fact Sheet - Laying Hens - Egg Production & Welfare. www.vegsoc.org [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. GRUEN, Lori. Ethics and Animals. Cambridge University Press. Roč. 2011, s. 85-86. 
  22. MARCUS, Erik. Vegan: The New Ethics of Eating. [s.l.]: McBooks Press 228 s. Dostupné online. ISBN 9780935526875. (anglicky) Google-Books-ID: ONYfgAGyvPQC. 
  23. a b ENGBER, Daniel. The Great Vegan Honey Debate. Slate. 2008-07-30. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. ISSN 1091-2339. (anglicky) 
  24. a b Why is honey not vegan?. The Vegan Society. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. (anglicky) 
  25. American Vegan Society. www.americanvegan.org [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  26. Vegan Outreach | Starter Guide | FAQ. web.archive.org [online]. 2008-07-22 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  27. FRANCIONE, Gary Lawrence; GARNER, Robert. The Animal Rights Debate: Abolition Or Regulation?. [s.l.]: Columbia University Press 290 s. Dostupné online. ISBN 9780231149556. S. 71-72. (anglicky) 
  28. FRANCIONE, Gary Lawrence; GARNER, Robert. The Animal Rights Debate: Abolition Or Regulation?. [s.l.]: Columbia University Press 290 s. Dostupné online. ISBN 9780231149556. S. 71-72. (anglicky) 
  29. FRANCIONE, Gary; MARCUS, Erik. Animals as Persons: Erik Marcus Debates Professor Francione on Abolition vs. Animal Welfare" [online]. Columbia University Press, 2013 [cit. 2018-02-26]. Dostupné online. 
  30. FRANCIONE, Gary. Animals as Persons. Columbia University Press. Roč. 2013, s. 150. 
  31. REGAN, Tom. The Case for Animal Rights. [s.l.]: University of California Press 490 s. Dostupné online. ISBN 9780520243866. S. 243, 333-339. (anglicky) Google-Books-ID: Y0tWjRmxFE4C. 
  32. SINGER, Peter. Practical Ethics. [s.l.]: Cambridge University Press 353 s. Dostupné online. ISBN 9781139496896. S. 60-61. (anglicky) Google-Books-ID: lNgnV0eDtM0C. 
  33. GoVeg.com // Get Active // Effective Advocacy // Personal Purity vs. Effective Advocacy. web.archive.org [online]. 2008-06-11 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  34. PLUMWOOD, Val. Gender, Eco-Feminism and the Environment. Cambridge University Press. Roč. 2004, s. 52-53. 
  35. ISL, Michael Shapiro for Earth; JOURNAL; NETWORK, part of the Guardian Environment. Sea Shepherd's Paul Watson: 'You don't watch whales die and hold signs and do nothing'. the Guardian [online]. 2010-09-21 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. STEINFELD, Henning. Livestock's Long Shadow. Food and Agriculture Organization, United Nations. 2006. 
  37. BLAND, Alastair. Is the Livestock Industry Destroying the Planet?. Smithsonian. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. (anglicky) 
  38. GAVERICK, Matheny. Least Harm: A Defense of Vegetarianism from Steven Davis's Omnivorous Proposal. Journal of Agricultural and Environmental Ethics. 2003, roč. 16, čís. 5, s. 505-511. 
  39. Livestock's long shadow. www.fao.org. 2006. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. 
  40. Livestock's long shadow. www.fao.org. 2006. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. 
  41. EPA,OEI, US. Page being updated.. www.epa.gov [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. Livestock's long shadow. www.fao.org. 2006, s. 272. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. 
  43. WOLF, Julie; ASRAR, Ghassem R.; WEST, Tristram O. Revised methane emissions factors and spatially distributed annual carbon fluxes for global livestock. Carbon Balance and Management. 2017-09-29, roč. 12, s. 16. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. ISSN 1750-0680. DOI:10.1186/s13021-017-0084-y. 
  44. FRANCE-PRESSE, Agence. Methane emissions from cattle are 11% higher than estimated. the Guardian [online]. 2017-09-29 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. Assessing the Environmental Impacts of Consumption and Production. International Panel for Resource Management [online]. United Nations Environment Programme, červen 2010 [cit. 2018-02-08]. S. 80. Dostupné online. 
  46. CARUS, Felicity. UN urges global move to meat and dairy-free diet. the Guardian [online]. 2010-06-02 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. FAIRLIE, Simon. For an opposing position, Meat: A Benign Extravagance. Chelsea Green Publishing. Roč. 2010. 
  48. PETERS, Christian J.; WILKINS, Jennifer L.; FICK, Gary W. Testing a complete-diet model for estimating the land resource requirements of food consumption and agricultural carrying capacity: The New York State example. Renewable Agriculture and Food Systems. 2007/06, roč. 22, čís. 2, s. 145–153. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. ISSN 1742-1713. DOI:10.1017/S1742170507001767. (anglicky) 
  49. Diet for small planet may be most efficient if it includes dairy and a little meat, Cornell researchers report | Cornell Chronicle. news.cornell.edu [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. MACHOVINA, Brian; FEELEY, Kenneth J.; RIPPLE, William J. Biodiversity conservation: The key is reducing meat consumption. Science of The Total Environment. Roč. 536, s. 419–431. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. DOI:10.1016/j.scitotenv.2015.07.022. 
  51. Meat-eaters may speed worldwide species extinction, study warns. Science | AAAS. 2015-08-11. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. (anglicky) 
  52. SMITHERS, Rebecca. Vast animal-feed crops to satisfy our meat needs are destroying planet. the Guardian [online]. 2017-10-05 [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. RIPPLE, William J.; WOLF, Christopher; NEWSOME, Thomas M. World Scientists’ Warning to Humanity: A Second Notice. BioScience. 2017-12-01, roč. 67, čís. 12. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. ISSN 0006-3568. DOI:10.1093/biosci/bix125. (anglicky) 
  54. MANGELS, Reed; MESSINA, Virginia; MESSINA, Mark. The Dietitian's Guide to Vegetarian Diets. Jones & Bartlett Learning. 2011, čís. 7. 
  55. Fake Meat Gets Real. @berkeleywellness [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. REINAGEL, Monica. Nutrition Diva's Secrets for a Healthy Diet: What to Eat, What to Avoid, and What to Stop Worrying About. [s.l.]: St. Martin's Press 259 s. Dostupné online. ISBN 9781429967259. (anglicky) 
  57. MOSKO, Sarah E-. The Cheese Challenge. The Environmental Magazine. 2011, roč. 22, čís. 5, s. 38-39. 
  58. Vegan cheese: Brielike vegan cheese ends craving for real brie. tribunedigital-chicagotribune. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. (anglicky) 
  59. COSCARELLI, Chloe. Chloe's Kitchen: 125 Easy, Delicious Recipes for Making the Food You Love the Vegan Way. [s.l.]: Simon and Schuster 290 s. Dostupné online. ISBN 9781451636758. S. 4. (anglicky) Google-Books-ID: grRQZ7yHvq4C. 
  60. ESSELSTYN, Caldwell B. Prevent and Reverse Heart Disease: The Revolutionary, Scientifically Proven, Nutrition-Based Cure. [s.l.]: Penguin 340 s. Dostupné online. ISBN 9781583332726. S. 266. (anglicky) Google-Books-ID: hihHaBiKKU8C. 
  61. COSCARELLI, Chloe. Chloe's Kitchen: 125 Easy, Delicious Recipes for Making the Food You Love the Vegan Way. [s.l.]: Simon and Schuster 290 s. Dostupné online. ISBN 9781451636758. S. 183. (anglicky) Google-Books-ID: grRQZ7yHvq4C. 
  62. MANGELS, Reed; MESSINA, Virginia; MESSINA, Mark. The Dietitian's Guide to Vegetarian Diets. [s.l.]: Jones & Bartlett Learning 609 s. Dostupné online. ISBN 9780763779764. (anglicky) Google-Books-ID: eJ10HoYQ2woC. 
  63. Easy Egg Replacements to Bring Your Baking Dreams to Life. PETA. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. (anglicky) 
  64. a b c Position of the American Dietetic Association and Dietitians of Canada: Vegetarian diets [online]. The American Dietetic Association [cit. 2003-06-01]. (Adajournal.org). Dostupné online. 
  65. a b c Stanovisko Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů: Vegetariánská strava [online]. Britské listy [cit. 2005-09-18]. (Blisty.cz). Dostupné online. 
  66. Vegetariánská výživa v kostce [online]. Česká vegetariánská společnost [cit. 2008-01-05]. (Vegspol.cz). Dostupné online. 
  67. MANGELS, Reed; MESSINA, Virginia; MESSINA, Mark. The Dietitian's Guide to Vegetarian Diets. [s.l.]: Jones & Bartlett Learning 609 s. Dostupné online. ISBN 9780763779764. S. 65-79. (anglicky) Google-Books-ID: eJ10HoYQ2woC. 
  68. MANGELS, Reed; MESSINA, Virginia; MESSINA, Mark. The Dietitian's Guide to Vegetarian Diets. [s.l.]: Jones & Bartlett Learning 609 s. Dostupné online. ISBN 9780763779764. S. 72,78. (anglicky) Google-Books-ID: eJ10HoYQ2woC. 
  69. HANNIBAL, Luciana; LYSNE, Vegard; BJØRKE-MONSEN, Anne-Lise. Biomarkers and Algorithms for the Diagnosis of Vitamin B12 Deficiency. Frontiers in Molecular Biosciences. 2016, roč. 3. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. ISSN 2296-889X. DOI:10.3389/fmolb.2016.00027. (English) 
  70. MANGELS, Reed; MESSINA, Virginia; MESSINA, Mark. The Dietitian's Guide to Vegetarian Diets. [s.l.]: Jones & Bartlett Learning 609 s. Dostupné online. ISBN 9780763779764. S. 181-192. (anglicky) Google-Books-ID: eJ10HoYQ2woC. 
  71. BRIANI, Chiara; DALLA TORRE, Chiara; CITTON, Valentina. Cobalamin Deficiency: Clinical Picture and Radiological Findings. Nutrients. 2013-11-15, roč. 5, čís. 11, s. 4521–4539. PMID: 24248213 PMCID: PMC3847746. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. ISSN 2072-6643. DOI:10.3390/nu5114521. PMID 24248213. 
  72. PAWLAK, R; LESTER, S E; BABATUNDE, T. The prevalence of cobalamin deficiency among vegetarians assessed by serum vitamin B12: a review of literature. European Journal of Clinical Nutrition. 2014/05, roč. 68, čís. 5, s. 541–548. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. ISSN 1476-5640. DOI:10.1038/ejcn.2014.46. (anglicky) 
  73. WONG, CW; GERIATRICS, Department of Medicine and; CENTRE, Caritas Medical. Vitamin B12 deficiency in the elderly: is it worth screening?. Hong Kong Medical Journal. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. DOI:10.12809/hkmj144383. (anglicky) 
  74. PAWLAK, Roman; PARROTT, Scott James; RAJ, Sudha. How prevalent is vitamin B12 deficiency among vegetarians?. Nutrition Reviews. 2013-02-01, roč. 71, čís. 2, s. 110–117. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. ISSN 0029-6643. DOI:10.1111/nure.12001. (anglicky) 
  75. MOORE, Simon J.; WARREN, Martin J. The anaerobic biosynthesis of vitamin B12. Biochemical Society Transactions. 2012-06-01, roč. 40, čís. 3, s. 581–586. PMID: 22616870. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. ISSN 0300-5127. DOI:10.1042/bst20120066. PMID 22616870. (anglicky) 
  76. GRAHAM, Ross M.; DEERY, Evelyne; WARREN, Martin J. Vitamin B12: Biosynthesis of the Corrin Ring. [s.l.]: Springer, New York, NY (Molecular Biology Intelligence Unit). Dostupné online. ISBN 9780387785172, ISBN 9780387785189. DOI:10.1007/978-0-387-78518-9_18. S. 286–299. (anglicky) DOI: 10.1007/978-0-387-78518-9_18. 
  77. GILLE, Doreen; SCHMID, Alexandra. Vitamin B12 in meat and dairy products. Nutrition Reviews. 2015-02-01, roč. 73, čís. 2, s. 106–115. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. ISSN 0029-6643. DOI:10.1093/nutrit/nuu011. (anglicky) 
  78. OFFICE OF DIETARY SUPPLEMENTS, NATIONAL INSTITUTES OF HEALTH. Dietary Supplement Fact Sheet: Vitamin B12. ods.od.nih.gov. 2011. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. (anglicky) 
  79. WATANABE, Fumio; YABUTA, Yukinori; BITO, Tomohiro. Vitamin B12-Containing Plant Food Sources for Vegetarians. Nutrients. 2014-05-05, roč. 6, čís. 5, s. 1861–1873. PMID: 24803097 PMCID: PMC4042564. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. ISSN 2072-6643. DOI:10.3390/nu6051861. PMID 24803097. 
  80. MELINA, Vesanto; CRAIG, Winston; LEVIN, Susan. Position of the Academy of Nutrition and Dietetics: Vegetarian Diets. Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics. Roč. 116, čís. 12, s. 1970–1980. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. DOI:10.1016/j.jand.2016.09.025. 
  81. HERBERT, V. Staging vitamin B-12 (cobalamin) status in vegetarians. Am J Clin Nutr. 1994, roč. 59, čís. 5 Supl., s. 1233S-1237S. 
  82. HRONEK, M.; KUDLÁČKOVÁ, Z. Deficient intake of nutrients and the resulting health complications in vegetarians in the course of pregnancy and lactation. Ceska Gynekol. 2005, roč. 70, čís. 3, s. 161-164. Dostupné online. 
  83. MANGELS, Reed; MESSINA, Virginia; MESSINA, Mark. The Dietitian's Guide to Vegetarian Diets. [s.l.]: Jones & Bartlett Learning 609 s. Dostupné online. ISBN 9780763779764. S. 109. (anglicky) Google-Books-ID: eJ10HoYQ2woC. 
  84. Front Matter | Dietary Reference Intakes for Calcium and Vitamin D | The National Academies Press. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI:10.17226/13050. (anglicky) 
  85. Calcium. ods.od.nih.gov [online]. Office of Dietary Supplements, National Institutes of Health.. Dostupné online. 
  86. MANGELS, Reed; MESSINA, Virginia; MESSINA, Mark. The Dietitian's Guide to Vegetarian Diets. [s.l.]: Jones & Bartlett Learning 609 s. Dostupné online. ISBN 9780763779764. S. 109. (anglicky) Google-Books-ID: eJ10HoYQ2woC. 
  87. Front Matter | Dietary Reference Intakes for Calcium and Vitamin D | The National Academies Press. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI:10.17226/13050. (anglicky) 
  88. VORŠILKA, Marek; LUŇÁČEK, Zbyněk. Vegetariánská výživa v kostce. www.vegspol.cz [online]. Česká vegetariánská společnost, 2006-04-27 [cit. 2018-03-11]. Dostupné online. 
  89. Vitamin D2 vs. D3: What’s the Difference?. Healthline. Dostupné online [cit. 2018-07-19]. (anglicky) 
  90. MANGELS, Reed; MESSINA, Virginia; MESSINA, Mark. The Dietitian's Guide to Vegetarian Diets. [s.l.]: Jones & Bartlett Learning 609 s. Dostupné online. ISBN 9780763779764. S. 145. (anglicky) Google-Books-ID: eJ10HoYQ2woC. 
  91. Iron in the Vegan Diet -- The Vegetarian Resource Group. www.vrg.org [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  92. a b Office of Dietary Supplements - Omega-3 Fatty Acids. ods.od.nih.gov [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. N, Appleby, Paul; MARGARET, Thorogood,; I, Mann, Jim. The Oxford Vegetarian Study: an overview–. The American Journal of Clinical Nutrition. 1999-09-01, roč. 70, čís. 3. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. ISSN 0002-9165. DOI:10.1093/ajcn/70.3.525s. (anglicky) 
  94. KOTRBOVÁ, Kvetoslava; KASTNEROVÁ, Markéta. Současný stav zásobení jódem u české populace. Kontakt - časopis pro ošetřovatelství a sociální vědy ve zdraví a nemoci [online]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2007-06-15 [cit. 2018-03-11]. Dostupné online. (česky) 
  95. Iodine. ods.od.nih.gov. 2018-03-02. Dostupné online [cit. 2018-03-11]. (anglicky) 
  96. ŘEHŮŘKOVÁ, Irena; KAVŘÍK, Radek; DOFKOVÁ, Marcela, Jana Nevrlá, Jitka Blahová, Jiří Ruprich. Dietární expozice jódu populace ČR a nejdůležitější dietární zdroje. www.szu.cz [online]. Státní zdravotní ústav, 2016-03-07 [cit. 2018-03-11]. Dostupné online. (česky) 
  97. a b c (anglicky) Why Honey is Not Vegan
  98. Česká veganská společnost
  99. Otevři oči. Otevři oči [online]. [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. (česky) 
  100. Česká vegetariánská společnost
  101. Vítáme Vás na stránkách ČSVV
  102. OBRAZ – Obránci zvířat
  103. Ochránci hospodářských zvířat
  104. Svoboda zvířat | organizace na ochranu zvířat
  105. American Vegan Society
  106. Home - The Vegan Society
  107. Vegane Gesellschaft Österreich

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]