Cizrna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Cizrna

Cizrna beraní (Cicer arietinum)
Cizrna beraní (Cicer arietinum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bobotvaré (Fabales)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Podčeleď: Faboideae
Tribus: Cicereae
Rod: cizrna (Cicer)
L., 1753
Mapa výskytu cizrny
Mapa výskytu cizrny
Plody cizrny beraní

Cizrna (Cicer) je rozsáhlý rod bobovitých rostlin a jediný rod tribu Cicereae. Po celém světě je známo přibližně 43 druhů. Druh cizrna beraní (Cicer arietinum), známý také jako římský hrách, byl domestikován již v dávných dobách a je pěstován jako luštěnina.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Cizrny jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny se složenými listy. Rostliny jsou pokryty žláznatými chlupy. Listy mohou být lichozpeřené nebo sudozpeřené s vřetenem listu na konci přecházejícím v úponku. Lístků je ve složených listech 3 až mnoho a jsou na okraji zubaté. Palisty jsou na okraji zubaté. Květy jsou jednotlivé nebo v chudých úžlabních hroznech. Kalich je zakončen 5 stejnými nebo nestejnými zuby. Koruna má typickou skladbu květů bobovitých a je nejčastěji bílá, fialová nebo růžová. Tyčinek je deset, devět z nich je srostlých nitkami, jedna horní je volná. Semeník je chlupatý, s lysou čnělkou. Plodem je plochý nezaškrcovaný lusk pukající oběma švy a obsahující jedno až deset semen. Semena jsou kulovitá.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod cizrna zahrnuje asi 43 druhů a je rozšířen od východního Středomoří po Střední Asii. Izolované arely jsou také v Maroku, Etiopii a na Kanárských ostrovech. Nejvíce planě rostoucích druhů se vyskytuje ve střední a západní Asii, kde se cizrny vyskytují od nížin až po pětitisícová pohoří.[1][2][3][4]

V České republice je zřídka pěstována cizrna beraní a výjimečně zplaňuje.[1] V evropské květeně je tento rod zastoupen celkem 4 druhy. Mimo pěstované a zplaňující cizrny beraní se v jihovýchodní Evropě vyskytují druhy Cicer incisum a C. montbretii a v Řecku endemický druh C. graecum.[5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Cizrna beraní je celosvětově třetí nejvýznamnější luštěnina po hrachu setém a fazolu obecném. Byla zřejmě vyšlechtěna před 7000 lety v oblasti jihovýchodního Turecka nebo v Sýrii, a to pravděpodobně z divokého druhu Cicer reticulatum. V současné době je největším producentem cizrny Indie, pěstuje se však i v jiných klimaticky příhodných oblastech světa, zvláště na Blízkém východě, v severní Africe, ale i v Mexiku. Mimo potraviny se pěstuje i ke krmným účelům.[3][6][7]

Naklíčená cizrna

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Druhy tohoto rodu se dále rozřazují do čtyř podrodů[4] (někdy se volí poněkud jiný systém, 2 podrody a v rámci nich ještě sekce)[3]

  • Monocicer – např. pěstovaná cizrna beraní a některé jednoletky
  • Chamaecicer – cizrny horských asijských oblastí
  • Polycicer – 25 vytrvalých druhů cizrn
  • Acanthocicer – vytrvalé rostliny střední Asie

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha : Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.  
  2. a b Flora of China: Cicer [online]. . Dostupné online.  
  3. a b c Chickpea Taxonomy and Biosystematics [online]. Icrisat. Dostupné online.  
  4. a b F. Sharifnia, T. Farhani & F. Salimpour. Micro-macromorphological study of the genus Cicer L. (Fabaceae) in Iran. J. Bot.. Teherán: 2006, roč. 12 (2), s. 147-162. Tehran..  
  5. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  6. VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A.. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.] : Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7.  
  7. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]