Cizrna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Cizrna

Cizrna beraní (Cicer arietinum)
Cizrna beraní (Cicer arietinum)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bobotvaré (Fabales)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Podčeleď: Faboideae
Tribus: Cicereae
Rod: cizrna (Cicer)
L., 1753
Mapa výskytu cizrny
Mapa výskytu cizrny
Plody cizrny beraní

Cizrna (Cicer) je rozsáhlý rod bobovitých rostlin. Po celém světě je známo přibližně 43 druhů. Druh cizrna beraní (Cicer arietinum), známý také jako římský hrách, byl domestikován již v dávných dobách a je pěstován jako luštěnina.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Cizrny jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny se složenými listy. Rostliny jsou pokryty žláznatými chlupy. Listy mohou být lichozpeřené nebo sudozpeřené s osu listu na konci přecházející v úponku. Lístků je ve složených listech 3 až mnoho a jsou na okraji zubaté. Palisty jsou na okraji zubaté. Květy jsou jednotlivé nebo v chudých úžlabních hroznech. Kalich je zakončen 5 stejnými nebo nestejnými zuby. Koruna má typickou skladbu květů bobovitých a je nejčastěji bílá, fialová nebo růžová. Tyčinek je 10, 9 je srostlých nitkami, 1 horní je volná. Semeník je chlupatý, s lysou čnělkou. Plodem je plochý nezaškrcovaný lusk pukající oběma švy a obsahující 1 až 10 semen. Semena jsou kulovitá.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod cizrna zahrnuje asi 43 druhů a je rozšířen od východního Středomoří po Střední Asii. Izolované arely jsou také v Maroku, Etiopii a na Kanárských ostrovech. Nejvíce planě rostoucích druhů se vyskytuje ve střední a západní Asii, kde se cizrny vyskytují od nížin až po pětitisícová pohoří.[1][2][3][4]

V České republice je zřídka pěstována cizrna beraní a výjimečně zplaňuje.[1] V evropské květeně je tento rod zastoupen celkem 4 druhy. Mimo pěstované a zplaňující cizrny beraní se v jihovýchodní Evropě vyskytují druhy Cicer incisum a C. montbretii a v Řecku endemický druh C. graecum.[5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Cizrna beraní je celosvětově třetí nejvýznamnější luštěnina po hrachu setém a fazolu obecném. Byla zřejmě vyšlechtěna před 7000 lety v oblasti jihovýchodního Turecka nebo v Sýrii, a to pravděpodobně z divokého druhu Cicer reticulatum. V současné době je největším producentem cizrny Indie, pěstuje se však i v jiných klimaticky příhodných oblastech světa, zvláště na Blízkém východě, v severní Africe, ale i v Mexiku. Mimo potraviny se pěstuje i ke krmným účelům.[3][6][7]

Naklíčená cizrna

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Druhy tohoto rodu se dále rozřazují do čtyř podrodů[4] (někdy se volí poněkud jiný systém, 2 podrody a v rámci nich ještě sekce)[3]

  • Monocicer – např. pěstovaná cizrna beraní a některé jednoletky
  • Chamaecicer – cizrny horských asijských oblastí
  • Polycicer – 25 vytrvalých druhů cizrn
  • Acanthocicer – vytrvalé rostliny střední Asie

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha : Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.  
  2. a b Flora of China: Cicer [online]. . Dostupné online.  
  3. a b c Chickpea Taxonomy and Biosystematics [online]. Icrisat. Dostupné online.  
  4. a b F. Sharifnia, T. Farhani & F. Salimpour. Micro-macromorphological study of the genus Cicer L. (Fabaceae) in Iran. J. Bot.. Teherán: 2006, roč. 12 (2), s. 147-162. Tehran..  
  5. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  6. VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A.. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.] : Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7.  
  7. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo cizrna ve Wikislovníku
  • Taxon Cicer ve Wikidruzích