Luštěniny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Luštěnina)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hrachové lusky

Luštěniny neboli luskoviny je souhrnné označení pro skupinu rostlin a jejich plodů zahrnující hrách, fazole, čočku, cizrnu a sóju. Většina z nich spadá do čeledi bobovitých.

Nutriční hodnota[editovat | editovat zdroj]

Luštěniny mají vysoký obsah bílkovin. Běžně obsahují sacharidy (nepřesně uhlovodany) krátkých řetězců, které, ač nestravitelné lidským trávicím ústrojím, jsou trávené bakteriemi nacházejícími se v tlustém střevě, což způsobuje nadýmání. Dále obsahují značné množství vitaminů skupiny B, poměrně dost nerostných látek, o polovinu méně vápníku než mléko, fosfor a stejné množství železa jako žloutek.

Luštěniny postrádají vitaminy A a C. Až na sóju a podzemnici olejnou jsou všechny chudé na tuky.[1]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Rostliny luštěnin mají vysokou schopnost vázat atmosférický dusík symbiózou s baktériemi (rod Rhizobium), díky čemuž vyžadují méně hnojiv. Jsou proto používány pro obnovení půdy, v níž byl dusík vyčerpán.

Úprava luštěnin před konzumací[editovat | editovat zdroj]

S výjimkou čerstvého hrášku by se luštěniny kvůli nestravitelnosti svého obalu neměly konzumovat syrové.[2] Dalším důvodem je obsah následujícíh látek:

  • obsah trypsinového inhibitoru, jehož primární úlohou např. u sojových bobů je ochrana proti hmyzu. Trypsin je jedním z trávicích enzymů člověka a syrové luštěniny by způsobily vážné trávicí potíže.[3]
  • obsah lektinů, jež způsobují srážení červených krvinek – stěny krvinek obsahují cukry, na které se lektiny snadno vážou. Příčina přítomnosti lektinu v luštěninách je zatím neobjasněná.[4]

Obě uvedené toxické látky lze odstranit pomocí namáčení a varem. Doba máčení je 12 hodin, poté je třeba vodu vylít a dát luštěniny vařit v čerstvé vodě. Množství toxických látek lze rovněž snížit klíčením.[4]

Druhy luštěnin[editovat | editovat zdroj]

Odrůdy sóji

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kolektiv autorů. Kuchařka naší vesnice. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7360-669-5. S. 192. 
  2. HAVEL, Petr. Luštěniny: dobrý důvod k namáčení. Vitalia.cz [online]. 2012-11-02 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online. 
  3. MIKEŠ, Vladimír. Proč se klepou řízky. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008. ISBN 978-80-7363-143-7. S. 99. 
  4. a b Mikeš (2008), s. 100.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]