Lupina bílá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLupina bílá
alternativní popis obrázku chybí
Lupina bílá
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Rod lupina (Lupinus)
Binomické jméno
Lupinus albus
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plody lupiny bílé zvané tremoso

Lupina bílá (Lupinus albus) je luštěnina patřící do čeledi rostlin bobovitých. Byla pěstována již v dobách starého Egypta a Antiky a v současnosti je opět zaváděna do kultury. Pochází z východního Středomoří.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Lupina bílá je jednoletá chlupatá bylina, dorůstající výšky asi 30 až 120 cm. Listy jsou dlanitě složené, řapíkaté, tvořené 7 až 9 podlouhle vejčitými lístky. Listy jsou na líci lysé, na rubu hustě chlupaté. Květenství je vzpřímený, 5 až 20 cm dlouhý hrozen. Květy jsou krátce stopkaté, bílé nebo modré či fialové, s 15 až 16 mm dlouhou korunou. Plodem je až 11 cm dlouhý nepukavý lusk, obsahující nejčastěji 3 až 6 semen. Semena jsou okrouhlá, zploštělá, asi 12 mm dlouhá, nejčastěji bílá.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Lupina bílá se vyskytuje ve východním Středomoří. Je přirozeně rozšířena v Albánii, Bulharsku, v Řecku a na Krétě, v bývalé Jugoslávii a v Turecku.[3] Kulturní formy byly rozšířeny po celém Středomoří.[1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Lupina bílá je stará kulturní plodina, využívaná již ve starém Egyptě a v dobách Antiky. V ČR se dříve zřídka pěstovala jako krmivo a zelené hnojení. V současnosti je opět zaváděna do kultury jako zdroj cenného krmiva. Používají se zejména kultivary bez obsahu alkaloidů. Jsou vhodné pro oblasti s neutrální půdou.[1]

Obdobně jako lupina bílá jsou využívány i některé jiné druhy tzv. sladkých lupin, tedy obsahujících nižší množství alkaloidů. Ze středomořských druhů je to zejména lupina žlutá (Lupinus luteus) a lupina úzkolistá (Lupinus angustifolius).[4] Naproti tomu v ČR rozšířený druh lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) jedlý není.

Plody Tremoso[editovat | editovat zdroj]

Jako tremoso jsou označována semena lupiny bílé. Tyto plody nemají zemědělské využití avšak jsou využívány po celém světě jako příloha k jídlům, lehký předkrm nebo jen jako chuťovka. Velmi rozšířená je jejich konzumace v Portugalsku a Brazílii, kde se také v největší míře pěstují. Nejčastěji se využívají jako chutný doplněk k pivu – náhrada oříšků nebo tyčinek.

Úprava[editovat | editovat zdroj]

Neupravená semena lupiny obsahují neurotoxické aminokyseliny, které mohou na lidský organismus působit, pokud jsou dlouhodobě a ve velkém množství konzumovány v suché podobě.

Chcete-li konzumovat lupiny bez rizika, musí být vařené a na několik dní naloženy ve vodě, která se pravidelně vyměňuje. Poté plody ztrácejí svou původní hořkou chuť a dochází k eliminaci alkaloidů. Takto upravený plod se nazývá Tremoso a nepředstavuje žádné zdravotní riziko, naopak je zdraví prospěšný.

Pozitivní vliv na organismus[editovat | editovat zdroj]

Tremoso má obsah bílkovin přibližně stejně vysoký jako v sóje, tedy průměrně 35 %. Složení těchto bílkovin je z dietetického hlediska vynikající díky jinak často v rostlinách deficitním aminokyselinám, zejména lysinu. Další esenciální aminokyseliny nacházející se v lupině jsou leucin a methionin, dále také semiesenciální aminokyselina arginin.

V lupinových bobech je více než 10 % tuků, které mají vynikající složení díky až 80 % nenasycených mastných kyselin v tucích obsažených. Další významnou látkou je lecitin – jeho obsah je až 2,5 % v tuku. Lecitin je důležitý přírodní emulgátor.

Produkty[editovat | editovat zdroj]

Tremoso[editovat | editovat zdroj]

Jsou nakládané plody vlčího bobu ve sladkém nebo slaném nálevu. Vhodné jako příloha k jídlům, chuťovka nebo doplněk salátů. Dá se konzumovat v syrovém stavu, ale v případě, že slouží jako příloha, je vhodné ji povařit. Vaření aktivuje enzymy, odstraňuje proces klíčení a hořkou chuť bobů. Tato úprava se většinou provádí průmyslově, takže výrobek se prodává již vařený a konzervovaný slanou vodou.

Tremoso se většinou jí bez slupky. V puse ho rozkousnete a jednoduše slupku odstraníte. Slupku můžete sníst také, ale je tvrdá a trochu hůře stravitelná, získáte tak o něco více vlákniny. Na talířku můžete přidat sůl dle chuti, většinou jsou ale Tremoso dost slané již z výroby.[5]

Lupinová mouka[editovat | editovat zdroj]

Obsahuje pouze 30 % sacharidů, převážně s krátkým řetězcem. Přirozeně žlutá barva mouky díky obsahu karotenoidů je v pekařském řemesle velmi žádaná. Její emulgační vlastnosti částečně nahrazují vaječné žloutky. Lupinová mouka je také vhodná pro výživu celiaků a pro veganské vaření.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Podle portugalské tradice se svátek Tremosa slaví v srpnu. [zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha : Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.  
  2. Flora of Pakistan: Lupinus albus [online]. . Dostupné online.  
  3. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  4. VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A.. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.] : Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7.  
  5. Portugalshop.cz - sekce Tremoso Informace ze stránky zabývající se portugalským vínem a dalšími produkty

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]