Lupina žlutá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLupina žlutá
alternativní popis obrázku chybí
Lupina žlutá
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Rod lupina (Lupinus)
Binomické jméno
Lupinus luteus
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lupina žlutá (Lupinus luteus) je luštěnina patřící do čeledi rostlin bobovitých. Její původní vlastí je středomořská část jižní Evropy.[2]

Žlutá semena této sladké lupiny bývala kdysi běžnou potravou v zemích jižní Evropy a Latinské Ameriky. Dnes se využívají po celém světě jako příloha k jídlům, lehký předkrm nebo jen jako chuťovka. Značně rozšířená je jejich konzumace v Portugalsku a Brazílii, kde se také nejvíc pěstují. Nakládaná semena slouží nejčastěji jako chutný zákusek či jako náhrada oříšků nebo tyčinek.

Úprava[editovat | editovat zdroj]

Neupravená semena lupiny obsahují neurotoxické aminokyseliny, jež mohou působit na lidský organismus, pokud jsou konzumovány dlouhodobě a ve velkém množství v suché podobě. Aby mohla být konzumována bez rizika, musí se uvařit a na několik dní naložit do vody, která se musí pravidelně vyměňovat. Plody tak ztratí svoji původní hořkou chuť a dochází k vyloučení alkaloidů. Takto upravené plody nepředstavují žádné zdravotní riziko, jsou naopak zdraví prospěšné.

Pozitivní vliv na organismus[editovat | editovat zdroj]

Semena lupiny mají přibližně stejně vysoký obsah bílkovin jako sója, tedy průměrně 35 %. Složení těchto bílkovin je z dietetického hlediska vynikající díky jinak často v rostlinách chybějícím aminokyselinám, zejména lysinu. Dalšími základními či esenciálními aminokyselinami nacházejícími se v lupině jsou leucin a methionin, dále též semiesenciální aminokyselina arginin. V lupinových bobech je více než 10 % tuků s vynikajícím složením až 80 % nenasycených mastných kyselin. Další významnou látkou je lecitin, což je důležitý přírodní emulgátor. Jeho obsah v tuku je až 2,5 %.

Produkty[editovat | editovat zdroj]

Plody lupiny žluté se nakládají do sladkého či slaného nálevu. Hodí se jako příloha k jídlům, chuťovka nebo doplněk salátů. Dají se konzumovat i v syrovém stavu, nicméně v případě, že slouží jako příloha, je vhodné je povařit. Vaření aktivuje enzymy, odstraňuje proces klíčení a hořkou chuť bobů. Tato úprava se většinou provádí průmyslově, takže výrobek se prodává již vařený a konzervovaný slanou vodou. Boby jako chuťovka se pojídají většinou bez slupky. Plod se v puse rozkousne a slupka se jednoduše odstraní. Slupku lze také sníst, ale je tvrdá a trochu hůř stravitelná, má však o něco víc vlákniny.

Lupinová mouka[editovat | editovat zdroj]

Obsahuje pouze 30 % sacharidů, převážně s krátkým řetězcem. Mouka má díky obsahu karotenoidů přirozeně žlutou barvu a je v pekařském řemesle velmi žádaná. Její emulgační vlastnosti částečně nahrazují vaječné žloutky, a proto je lupinová mouka vhodná též pro výživu celiaků a pro veganské vaření.

Další názvy[editovat | editovat zdroj]

  • škrkavičník žlutý
  • vlčí bob žlutý

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lupinus luteus na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]
  2. PFAF. Přístup 10. 21. 2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]