Velkochov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Intenzivní chov hospodářských zvířat nebo také velkochov je koncentrovaný provoz živočišné výroby. Smyslem velkochovů je vyprodukovat co největší množství masa, vajec či mléka za co nejnižší možnou cenu.[1] Ve velkochovech se v porovnání s jinými typy živočišné výroby chovají vyšší počty hospodářských zvířat (zejména skot, drůbež a prasata) na menší ploše.[2][3] Hlavními produkty velkochovů jsou maso, mléko a vejce určená k lidské spotřebě.[4] V souvislosti s intenzivními chovy hospodářských zvířat se často diskutuje o tom, zda jsou etické a udržitelné.[5]

Velkými počty a vysokou hustotou zvířat chovaných ve velkochovech se dosahuje co největšího objemu produkce při co nejmenších nákladech. Provoz je závislý na moderních přístrojích, globálním obchodu a biotechnologiích. Výhody, rizika a etické problémy takto industrializovaného živočišného zemědělství jsou předmětem nepřetržitých diskuzí. Mezi nejvíce problematické otázky patří, zda jsou velkochovy nezbytné k uživení rostoucí lidské populace, jaké jsou životní podmínky zvířat, jaké dopady má intenzivní hospodaření na životní prostředí a zdraví obyvatel nebo nakolik je tento způsob produkce potravin efektivní. [6][7][8]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Intenzivní chov hospodářských zvířat nemá v dějinách zemědělství příliš dlouhou tradici, je výsledkem moderních vědeckých objevů a technologického vývoje. Pokrok v zemědělství na konci 19. století jde ruku v ruce s rozvojem produkce v ostatních odvětvích průmyslu, což je charakteristické pro pozdní fázi průmyslové revoluce. Objev vitamínů (a jejich role ve výživě zvířat) vedl k vývoji vitamínových doplňků umožňujících chov slepic v uzavřených halách.[9] Objevem antibiotik a zavedením vakcinace se u zvířat snížil výskyt nemocí, a tím bylo možné navyšovat jejich počty. Z chemických látek vyvinutých za 2. světové války byly vyrobeny syntetické pesticidy. Rozvoj přepravy umožnil snadnější distribuci zemědělské produkce.

Intenzifikace a industrializace zemědělské výroby vedla k osminásobnému nárůstu světové produkce mezi lety 1820 až 1975.[10] Ve stejném časovém období se vzhledem k automatizaci výrobních procesů počet pracovníků v zemědělství postupně snižoval. Během druhé poloviny 20. století se velkochovy dále rozrůstaly a v současnosti stále častěji nahrazují tradiční chov hospodářských zvířat.[10]

Velkochovy v současnosti[editovat | editovat zdroj]

Nosnice z klecového velkochovu, Sao Paulo, Brazílie.

K uchování zdraví zvířat i za stresujících podmínek a ke zvýšení výroby se používají vakcíny, antibiotika, minerální a vitamínové suplementy a dezinfekční prostředky. K omezení nežádoucího pohybu a činností zvířat je využíváno fyzických bariér, jako jsou klece, zdi a ohrady. [11]

Intenzivní chov hospodářských zvířat je rozšířený ve všech rozvinutých zemích. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že v letech 2002–2003 se z intenzivních chovů získával následující podíl světové produkce: 67 % drůbežího masa, 42 % vepřového masa, 7 % hovězího a telecího masa a 0,8 % skopového masa. Průmyslová výroba představovala 39 % veškeré světové produkce masa a 50 % celkové produkce vajec.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Intensive animal farming na anglické Wikipedii.

  1. Why Factory Farming Isn't What You Think [online]. June 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  2. "EU tackles BSE crisis", BBC News, November 29, 2000.
  3. "Is factory farming really cheaper?" in New Scientist, Institution of Electrical Engineers, New Science Publications, University of Michigan, 1971, p. 12.
  4. Danielle Nierenberg (2005) Happier Meals: Rethinking the Global Meat Industry. Worldwatch Paper 121: 5
  5. DURAM, Leslie A. Encyclopedia of Organic, Sustainable, and Local Food. [s.l.]: ABC-CLIO, 2010. ISBN 0-313-35963-6. S. 139. (anglicky) 
  6. Health and Consumer Protection - Scientific Committee on Animal Health and Animal Welfare - Previous outcome of discussions (Scientific Veterinary Committee) - 17 [online]. [cit. 2015-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne May 22, 2013. (anglicky) 
  7. Commissioner points to factory farming as source of contamination [online]. July 28, 2000 [cit. 2015-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Rebuilding Agriculture – EPA of UK [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 30, 2007. (anglicky) 
  9. John Steele Gordon (1996) "The Chicken Story", American Heritage, September 1996: 52–67
  10. a b Matthew Scully Dominion: The Power of Man, the Suffering of Animals, and the Call to Mercy Macmillan, 2002
  11. Eating Animals.. Foer, Jonathan Safran. [s.l.]: Hachette Book Group USA, 2010. ISBN 9780316127165. OCLC 669754727 (anglicky) 
  12. FAO. 2007. The state of the world's animal genetic resources for food and agriculture. Food and Agriculture Organization of the United Nations. Rome. 511 pp.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]