Přeskočit na obsah

Mořské plody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Plody moře (čokoláda).
Mořské plody

Mořské plody, též plody moře nebo dary moře, jsou potraviny získávané z mořských živočichů. Mořské plody zahrnují měkkýše (hlavonožci a mlži), korýše (krevety a humrovití) a ostnokožce (sumýši a ježovky) a ryby.

Někdy se tento pojem používá v užším významu jen pro maso mořských živočichů s výjimkou ryb.

V Evropě patří k nejběžněji konzumovaným "plodům moře" hlavonožci, mlži a korýši. Z hlavonožců jsou oblíbeny zejména kalamáry, což je nejčastěji maso olihně obecné nebo sépie obecné, krájené na charakteristická kolečka. Má poměrně tuhou konzistenci a jemnou chuť, hodí se hlavně na smažení nebo dušené směsi. Tuhé, ale chutné maso mají chobotnice, k využívaným druhům patří chobotnice pobřežní a menší chobotnice pižmová.

Z mlžů jsou nejběžněji konzumovány ústřice jedlé (za syrova, zejména jako předkrm) a slávky jedlé, používané hlavně k vaření a dušení. V přímořských oblastech se konzumují i další druhy mlžů, např. zaděnky, srdcovky, střenky, telínky, rozchlipky nebo hřebenatky.

Korýši, k nimž patří krevety, garnáti, scampi, krabi, langusty a humři mají vesměs jemné, delikátní maso, které je poměrně drahé, proto se často napodobuje poměrně levnou, barvenou směsí rybího a krabího masa, známou jako surimi, lidově zvanou "krabí tyčinky".

Mořští plži a ostnokožci jsou pojídáni ve větší míře pouze v přímořských oblastech, s výjimkou sumýšů ani nejsou předmětem komerčního lovu pro maso. Sumýši jsou oblíbeni v čínské a indonéské kuchyni, kde se z nich vaří polévky. Nejsou příliš chutní, ale tradiční čínská medicína jim připisuje léčivé vlastnosti.

Někdy se k mořským plodům v širším slova smyslu počítají i kytovci, ploutvonožci a mořské želvy.

Rozdělení a popis mořských plodů

[editovat | editovat zdroj]

Mořské plody se dělí do několika hlavních kategorií:

Korýši (Crustacea)

Tato skupina zahrnuje živočichy s tvrdým krunýřem a kloubovými končetinami. Mezi nejznámější konzumované druhy patří:

  • Humr: Velký korýš s masivními klepety, jehož maso je považováno za delikatesu.
  • Krevety: Drobní korýši, často označovaní podle velikosti (např. garnát, tygří kreveta). Konzumují se vařené, pečené i smažené.
  • Krab: Maso se získává z klepet a těla, často se prodává vařené nebo konzervované.
  • Langusta: Podobná humrovi, ale bez velkých klepet. Maso se získává z ocasu.
  • Raci: Sladkovodní i mořští korýši. V Česku je historicky tradiční spíše konzumace sladkovodního raka.
  • Garnáti: druh mořských ráčků, ale bez vyvinutých klepet, na rozdíl od chutných větších příbuzných – humrů. Oproti krevetám bývají větší.


Měkkýši (Mollusca)

Jedná se o velkou skupinu bezobratlých, do které spadají plži, mlži a hlavonožci.

Plži (Gastropoda)

Vodní plži, známí také jako mořští plži, jsou jednocípí, což znamená, že mají ochrannou schránku z jednoho kusu. „Plži“(břichonožci) doslova znamená "břicho-noha“, protože se zdá, že lezou po břiše. Mezi běžné skupiny plžů patří ušní škeble (jejich dužina je považována za pochoutku), lastury, limpety, surmovky (některé lidé jedí) a barvínky.

Mlži (Bivalvia)

Hřebenatka Jakubova

Mají dvoudílnou lasturu a konzumují se vaření, pečení nebo syroví.

  • Ústřice: Maso je považováno za pochoutku, často se konzumují syrové s citrónovou šťávou.
  • Slávka jedlá: Jedny z nejčastěji konzumovaných mlžů, oblíbených v přímořských oblastech.
  • Hřebenatka (Jakubova): Velký mlž s masivním svalem, který je velmi ceněný v gastronomii.
  • Škeble: Široká skupina mlžů, kteří se připravují vařením.

Hlavonožci (Cephalopoda)

Jedná se o měkkýše, kteří nejsou chráněni vnější schránkou (lasturou). Hlavonožec doslova znamená hlava-nohy, protože mají končetiny, které zdánlivě vycházejí z hlavy. Mají vynikající zrak a vysokou inteligenci. Hlavonožci se pohybují proudem vody a vytvářejí „kouřové clony“ s inkoustem.

  • Chobotnice: Tělo a chapadla se konzumují vařená, grilovaná nebo pečená. Chobotnice musí být řádně vařena, aby se zbavila slizu, zápachu a zbytkového inkoustu.
  • Olihně (Kalamáry): Oblíbené v kuchyni celého světa, často se připravují smažené nebo grilované. Ve středomořských a v anglicky mluvících zemích se olihně často označují jako kalamáry .
  • Sépie: Mají masivnější tělo a obsahují sépiový inkoust, který se používá při přípravě rizota nebo těstovin. Sépie se konzumuje méně než olihně, ale je oblíbená v Itálii a sušená, trhaná sépie se pojídá ve východní Asii.


Ostnokožci (Echinodermata)

Ostnokožci jsou bezhlaví bezobratlí, kteří se vyskytují na mořském dně všech oceánů a ve všech hloubkách. Pohybují se, dýchají a vnímají pomocí zatahovacích trubicovitých nohou. Pod kůží mají vápenitou kostru. Některé druhy jsou jedlé:

  • Mořský ježek: Konzumují se jeho jikry (korály), které jsou považovány za delikatesu.
  • Sumýš: Živočich nazývaný také mořská okurka. Konzumuje se hlavně v asijské kuchyni.


Mořské ryby

Ačkoliv nejsou vždy řazeny k „mořským plodům“, občas se k nim zařazují..

  • Losos: Jedna z nejpopulárnějších ryb s jemným masem, bohatá na omega-3 mastné kyseliny.
  • Tuňák: Velká, komerčně velmi lovená ryba, používá se čerstvý, ale i konzervovaný.
  • Treska: Velmi rozšířená ryba s bílým, křehkým masem.
  • Sleď: Malá tučná ryba, která se často konzumuje jako zavináč, slaneček nebo uzenáč.


Mořské řasy a rostliny

Mořské rostliny zahrnují jak řasy (např. chaluhy, ruduchy a zelené řasy), které převažují, tak skutečné kvetoucí rostliny známé jako mořské trávy (např. vocha nebo posidonie). Mořské trávy rostou v mělkých mořích. Přizpůsobily se životu v mořské vodě, mají kořeny, listy a semena a vytvářejí "mořské louky". Řasy sice nejsou pravými rostlinami, ale hrají klíčovou roli v ekosystému. Kvůli svému významu a vlastnostem, podobným rostlinám (např. fotosyntéza), se často označují jako rostliny. Mořské trávy a velké řasy poskytují úkryt a potravu pro mnoho mořských živočichů, včetně ryb a bezobratlých.

Kulinářské využití a příprava

[editovat | editovat zdroj]
Oliheň obecná

Mořské plody jsou oblíbené po celém světě, zejména v pobřežních oblastech. Mohou se připravovat různými způsoby:

  • Grilování: Vhodné pro krevety, chobotnice i některé druhy ryb.
  • Smažení: Smažené kalamáry jsou klasikou středomořské kuchyně.
  • Vaření/Dušení: Takto se připravují mlži (slávky) a korýši (humr).
  • Syrová konzumace: Je oblíbená u ústřic, ale i v podobě sushi a sashimi (pro ryby a některé mořské živočichy).

Zdravotní přínosy

[editovat | editovat zdroj]

Mořské plody obsahují řadu zdraví prospěšných vitamínů, zejména E, D, A a vitamíny řady B. Jejich pozitivní vliv na zdraví je podpořen také vysokým obsahem jódu a selenu[1]. Jsou bohatým zdrojem omega-3 (n-3) polynenasycených mastných kyselin, a jejich konzumace má prokazatelně pozitivní účinky na zdraví, zejména jako prevence i léčba srdečně cévních onemocnění.[2] Množství jednotlivých stopových prvků se může značně lišit, podle druhu a stáří živočicha, ročním období a také na prostředí, ve kterém žije.

Udržitelnost a životní prostředí

[editovat | editovat zdroj]

Výzkum populačních trendů různých druhů mořských plodů ukazuje, že do roku 2048 by mohlo dojít ke globálnímu kolapsu těchto druhů. K tomu by došlo v důsledku znečištění moří a nadměrného rybolovu[3]. Odborníci z Washingtonské univerzity v Seattlu však tvrdí, že díky dobrým technikám řízení rybolovu lze i vyčerpané rybí populace znovu oživit. Podle jejich studie z r. 2020 to závisí na politických reformách, technologické inovaci a na budoucí poptávce.

Mořské plody a náboženství

[editovat | editovat zdroj]

Některá náboženství a kultury mají ohledně konzumace mořských plodů odlišné stravovací zvyklosti.

Křesťanství žádné zvláštní předpisy pro konzumaci mořských plodů nemá.

V islámu se většina islámských učenců shoduje, že všechny mořské plody (včetně ryb a korýšů) jsou z pohledu islámského práva povolené (halal). Některé islámské právní školy však považují za povolené pouze ryby, zatímco ostatní mořské živočichy nepovolují.

V judaismu židovský zákon kašrut stanovuje, že za košer (rituálně čistou) je považována pouze ta ryba, která má ploutve a snadno odstranitelné šupiny. Živočichové bez ploutví a šupin (např. korýši, krevety, chobotnice, ústřice) jsou považováni za treif (nekošer) a jejich konzumace je zakázána.

V hinduismu se pravidla pro konzumaci mořských plodů liší v závislosti na kastě a regionu. Některé hinduistické komunity, zejména v přímořských oblastech, je konzumují běžně, zatímco jiné, hlavně v severních oblastech, dávají přednost vegetariánské stravě a vyhýbají se jim.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Seafood na anglické Wikipedii.

  1. Encyklopedie potravin - mořské plody. www.jakvkuchyni.cz [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 
  2. Bezpečnost potravin A-Z [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 
  3. Udržitelný rybolov | Encyklopedie | eFIA.cz. www.efia.cz [online]. [cit. 2025-11-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]