Omega-3 nenasycené mastné kyseliny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny (označované také PUFA omega-3) je skupina nenasycených mastných kyselin, jejichž společným rysem je dvojná vazba mezi uhlíky na třetím místě (počítáno od koncového methylu).

Pohled do historie a klinické podklady[editovat | editovat zdroj]

Výzkum vlivu omega-3 nenasycených mastných kyselin na kardiovaskulární systém přináší první ucelené poznatky v roce 1956. Byl objasněn vztah mezi deficiencí esenciálních mastných kyselin a časnějším nástupem aterosklerotických změn a příznaků.[1] Bylo upozorněno na možnost vztahu mezi nedostatkem PUFA omega-3 a incidencí infarktu myokardu či ischemické choroby srdeční.[2] Studie GISSI-Preventione zahrnovala 11 324 pacientů po infarktu myokardu a prokázala, že podání 0,85 g/d EPA+DHA vedlo k signifikantnímu snížení rizika náhlé smrti, fatálního a nefatálního infarktu myokardu.[3] Ve studii Chicago s 1 822 pacienty zaměřené na primární prevenci bylo snížení rizika úmrtí na KVO tím vyšší, čím vyšší byl příjem rybího masa v dietě (téměř poloviční riziko u skupiny s více než 35 g rybího masa denně).[4] Přesto některé současné studie ukazují, že omega-3 mastné kyseliny srdeční diastolickou funkci nezlepšují.[5] Dále také metaanalýza z roku 2012 ukazuje, že není prokázán žádný vztah mezi konzumací Omega-3 a úmrtností z jakékoliv příčiny.[6] Návíc se ukazuje, že zvýšený příjem omega-3 mastných kyselin zvyšuje u mužů riziko výskytu rakoviny prostaty o 43%.[7]

PUFA omega-3 a kardiovaskulární systém[editovat | editovat zdroj]

Pozitivní vliv PUFA omega-3 na kardiovaskulární systém je široce zkoumán pro svůj význam medicínský, sociální i ekonomický. Vliv na kardiovaskulární systém je komplexní a lze shrnout do několika proudů:

Úprava rheologických vlastností krve[editovat | editovat zdroj]

PUFA omega-3 výrazně zlepšují schopnost deformability červených krvinek, pružnost jejich membrány, snižují viskozitu krve, snižují agregaci trombocytů[8], akcelerují trombolýzu.[9] Komplexní antiaterogenní efekt vede u osob s KVO k vyšší stabilitě aterosklerotických plátů a k mírnému zlepšení angiografických nálezů.[10]

Hypolipidemický efekt EPA (kyselina eikosapentaenová) a DHA (kyselina dokosahexaenová)[editovat | editovat zdroj]

Za prokázané lze považovat příznivé působení omega-3 mastných kyselin na koncentraci triglyceridů.[11] Při konzumaci EPA a DHA v množství 2-3g/d se v játrech snižuje endogenní lipogeneze a následně tak dochází ke snížení lipémie.[12] EPA a DHA inhibuje produkci LDL-cholesterolu (LDL-C).[13] Peroxidace, které probíhají v LDL-C, vedou k následné urychlené akumulaci cholesterolu v cévní stěně. Dieta obohacená rybím olejem může změnit chování LDL.[14]

Stabilizace myokardu[editovat | editovat zdroj]

Dieta rozšířená o 1 g EPA a DHA denně průkazně snižuje riziko fatálních koronárních onemocnění. Děje se tak stabilizací myokardu a sníženým rizikem maligních arytmií.[15] PUFA omega-3 vlivem na fosfolipidovou složku membrány stabilizují ultrastrukturu membrány.[16] Prodlužují vedení (působí negativně dromotropně a chronotropně), zároveň působí negativně inotropně. Antiarytmické působení by mohlo být způsobeno zvýšením prahu.[17] Jestliže se v dietě objeví rybí olej v dostatečném množství, dojde i k aktivaci K+ (ATP-dependentních) a k inhibici Ca2+ kanálů.[18] EPA na zvířecím modelu signifikantně snižuje koncentraci intracelulárního kalcia, a to nižším transmembranózním influxem, nikoli vyšším efluxem.[19]

Regenerace cévního endotelu[editovat | editovat zdroj]

Suplementace diety rybím olejem nebo koncentráty PUFA omega-3 má pozitivní důsledky na obnovné procesy v cévním endotelu.[20]

Snižují rozsah ischemického poškození[editovat | editovat zdroj]

Zlepšují dříve zhoršené funkce v důsledku ischemické choroby srdeční a vlivu hypoxemie. PUFA omega-3 při pokusech na potkanech průkazně snížily postischemickou acidózu, koncentraci draslíku, zlepšily kontraktilitu a následnou rekuperaci.[21] Při vysokém obsahu PUFA omega-3 v organismu dojde při ischemii k podstatně menší devastaci.[22]

Pozitivní ovlivnění metabolického syndromu[editovat | editovat zdroj]

Dietní aplikace PUFA omega-3 vede ke zlepšení glukózové tolerance, zlepšení stavu inzulinové rezistence, k poklesu glykémie, lipémie apod.[23]

Negativně působí současný výživový trend v západních zemích a to překračování doporučeného příjmu PUFA omega-6/PUFA omega-3 v neprospěch omega-3. Zvýšený podíl omega-6 vede mimo jiné ke snížení citlivosti na inzulin. PUFA omega-3 naopak pozitivně ovlivňují expresi transportních mechanizmů na membránách pro glukózu.[24]

PUFA omega-3 a imunita[editovat | editovat zdroj]

Ovlivnění imunitního systému suplementací PUFA omega-3 je zajímavé jednak pro imunitu samou, jednak pro možný podíl imuinitních reakcí na zánětlivé genezi aterosklerózy. Bylo prokázáno, že antiinflamatorní účinek se skutečně váže na PUFA omega-3[25] Dlouhodobá aplikace rybího oleje nebo koncentrátu PUFA omega-3 vede k průkaznému zlepšení imunitního systému. Zlepšení lze pozorovat i zdravých jedinců, kdy případné disbalance jsou díky dietě bohaté na PUFA omega-3 mnohem dříve a účinněji vyrovnávány. EPA ve vyšších dávkách zkracuje průběh zánětlivých procesů[26] Vliv PUFA omega-3 na imunitu se snaží vysvětlit protektivní a benefiční účinky EPA a DHA v oblasti kardiovaskulárních onemocnění a jejich prevence. Jde o potlačení proinflamatorních cytokinů (IL 1, IL 6, TNF-ALFA).[14]

PUFA omega-3 a centrální nervový systém[editovat | editovat zdroj]

1. Psychiatrická onemocnění Údaje se váží především ke schizofrenii a bipolární poruše. Suplementace rybím olejem v dietě, indikována původně ze zcela jiných důvodů vedla ke zjištění, že se dostavil příznivý účinek i v oblasti funkcí CNS (paměť, vybavování si), zlepšily se také komplexní vztahy jedince ke společnosti, vzrostla zájmová aktivita atd.[27][28][29] Neuringer objasnil, že se jedná o PUFA omega-3, především o DHA, která je pro vývoj CNS jedním z esenciálních substrátů[30]

2. Vývoj CNS Nedostatek esenciálních MK v průběhu zrání CNS vede k retardaci tohoto procesu. Vzájemný poměr v membránách obou řad nenasycených MK (tj. PUFA omega-6/PUFA omega-3) a pravděpodobně i jednotlivých MK (AA, EPA, DHA) je zřejmě důležitý pro funkci CNS[31]

PUFA omega-3 a těhotenství[editovat | editovat zdroj]

Vliv omega-3 mastných kyselin na plod v průběhu těhotenství začal být podrobněji zkoumán teprve v osmdesátých letech. Impulsem byla zjištění dánských výzkumníků, kteří popsali, že ženy žijící na Faerských ostrovech rodily v průměru o 194 g těžší děti a jejich těhotenství byla v průměru o 4 dny delší než u žen v Dánsku[32] Přirozená strava na Faerských ostrovech obsahuje více omega-3 mastných kyselin než v Dánsku. U omega-6 mastných kyselin je však tomu přesně naopak. Z tohoto důvodu i obsah mastných kyselin v plasmě (zejména pak poměr omega-3 a omega-6) je významně vyšší u žen žijících na Faerských ostrovech ve srovnání s Dánskem. Studie popisuje, že Dánky, které přizpůsobí svou stravu směrem ke zvýšení poměru omega-3/omega-6 alespoň o 20 %, mohou očekávat prodloužení doby těhotenství o 5,7 dne[33] Dle populačních studií je vysoká konzumace ryb (rybího oleje) spojena s nižším rizikem vzniku depresí včetně depresí poporodních. Zvláště během posledních 3 měsíců těhotenství předávají matky svým plodům velké množství esenciálních mastných kyselin, jež jsou důležité pro vývoj mozku plodu. Čerstvě po porodu mají rodičky pouze poloviční hladiny omega-3 mastných kyselin v krvi a u kojících matek jsou tyto koncentrace často mnohem nižší. Mateřské mléko obsahuje vysoké množství omega-3 mastných kyselin[34]. Během vývoje plodu je značné množství DHA akumulováno v šedé hmotě mozku a ve vizuálních elementech retiny. Snížená nabídky DHA v těchto tkáních vede k potlačení vizuálního a psychomotorického vývoje plodu. Je proto logické, že výzkumům stravy během mateřství resp. obsahu DHA ve stravě byla věnována pozornost. Právě složení stravy během mateřství je rozhodující mírou zodpovědné za obsah DHA v mateřském mléce. Zjistilo se, že obsah DHA v lidském mléce je silně proměnlivý a to až desetkrát, kdy nejnižší hladiny jsou u žen, které nemají téměř žádný příjem DHA a naopak nejvyšší u těch, které mají vysoký příjem DHA. Rovnovážný příjem omega-6 a omega-3 mastných kyselin je z hlediska optimálního růstu, vývoje mozku a retiny a z hlediska dlouhodobé minimalizace rizika chronických chorob jednou z nejdůležitějších aspektů kojenecké výživy[35].

PUFA omega-3 ve výživě[editovat | editovat zdroj]

V ČR je množství prodaných potravin na jednoho obyvatele téměř o polovinu vyšší, než je požadavek racionání výživy[36] Alarmující je vysoká spotřeba tuků a zároveň nedostatečný příjem nenasycených mastných kyselin, především PUFA omega-3. PUFA omega-3 jsou obsaženy v lososu, makrele, sledi, pstruhu. Obsahují je vlašské ořechy, řepka, sója a jejich oleje. PUFA omega-6 obsahují slunečnicová semena, pšeničné klíčky, sezam, vlašské ořechy, sója, kukuřice, některé druhy margarínů.Dle Výzkumného ústavu potravinářského

Fyziologický stav člověka je z významné části podmíněn poměrem esenciálních mastných kyselin řady PUFA omega-3/PUFA omega-6. Za optimální považujeme poměr do maximálně 5:1. - viz Společnost pro výživu.

Prokázané účinky EPA a DHA na snížení rizika KVO vedly American Heart Association (AHA) k doporučení:

  1. V primární prevenci jíst minimálně 2× týdně rybí maso
  2. U pacientů s prokázaným KVO podávat 1g EPA a DHA denně, přednostně z rybích olejů, včetně podání dietetik – doplňků stravy
  3. U pacientů s hypertriglyceridémií podávat 2 – 4g EPA a DHA denně ve formě kapslí – doplňků stravy

V ČR existují a jsou průběžně aktualizována - viz výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky.

Doplňky stravy[editovat | editovat zdroj]

Doplňky stravy, neboli funkční potraviny, obsahují biologicky aktivní látky s očekávaným pozitivním efektem na lidské zdraví. Jde zejména o vitamíny, minerální látky a stopové prvky, některé typy PUFA omega-3, aminokyseliny, vlákninu, kultury probiotických bakterií a další. Řadí se mezi funkční potraviny, i když mají lékovou formu (tablety, prášek, kapsle)[36] V současné době je na trhu řada přípravků obsahujících vysoké množství PUFA omega-3.

Léčebné využití PUFA omega-3[editovat | editovat zdroj]

PUFA omega-3 jsou jako lék používány od roku 2002 v Rakousku, v USA byly schváleny jako léčebný prostředek k léčbě dyslipidémie v roce 2004 (Public Health Service, Food and Drug Administration, NDA 21-654). Doporučená dávka je 1-4 g/den. Indikací je dietou neuspokojivě kontrolovaná hypertriglyceridémie a smíšená hyperlipoproteinémie v kombinaci se statiny. Produkt speciálně vyvinutý do kombinace se statiny je ProCard, v ČR registrovaný jako doplněk stravy. Další možností kombinační terapie je využití spolu s fibráty. Doporučená denní dávka v sekundární prevenci ICHS je 1 g EPA a DHA denně.[37]

Vybrané zkratky používané v této problematice[editovat | editovat zdroj]

  1. MK - mastné kyseliny/a
  2. PUFA - vícenenasycené mastné kyseliny (z ang. PolyUnsaturated Fatty Acids)
  3. EPA - kyselina eikosapentaenová (z ang. EicosaPentaenic Acid)
  4. DHA - kyselina dokosahexaenová (z ang. DocosaHexaenic Acid)
  5. KVO - KardioVaskulární Onemocnění
  6. LDL, taky LDL-C - lipoprotein přenášející cholesterol s nízkou hustotou (z ang. Low Density Lipoprotein - Cholesterol)
  7. HDL, taky HDL-C - lipoprotein přenášející cholesterol s vysokou hustotou (z ang. High Density Lipoprotein - Cholesterol)
  8. ATP - Adenosin trifosfát (z angl. Adenosin TriPosphate)
  9. IL - interleukin
  10. TNF-ALFA - tumor nekrotizující faktor alfa (z angl. Tumor Necrosis Factor ALFA)
  11. CNS - Centrální nervový systém

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sinclair, A.J.: Deficiency of essential fatty acids and atherosclerosis. Lancet 1956;1:381-383.
  2. Kingsbury, K.J., Morgan, D.M., Stovold, R. Et al.: Polyunsaturated fatty acids and myocardial infarction. Follow-up of patients with aortoiliac and femoropopliteal atherosclerosis. Lancet 1969;2:1321-1325.
  3. Dietary supplementation with omega 3 polyunsaturated fatty acids and vitamin E after myocardial infarction: result of the GISSI Prevenzione trial. Gruppo Italiano. Lancet 1999;354:447-55.
  4. Daviglus, M.L., Stamler, J., Orencia, A.J., at al. Fish consumption and the 30-year risk of fatal myocardial infarction (Western Electric Study), N Engl J Med 1997;336:1046-53.
  5. http://www.osel.cz/index.php?clanek=6236 - Omega-3 mastné kyseliny srdci v relaxaci nepomáhají
  6. http://jama.jamanetwork.com/article.aspx?articleid=1357266 - Association Between Omega-3 Fatty Acid Supplementation and Risk of Major Cardiovascular Disease Events
  7. http://www.osel.cz/index.php?clanek=7008 - Omega-3 mastné kyseliny zvyšují riziko rakoviny prostaty
  8. Ernst, E.:Effects of n-3 fatty acids on blood rheology. J Intern Med Suppl 1989;731:129-132.
  9. Braden, G.A., Knapp, H.R., Fitzgerald, D.J. Et al.: Dietary fish oil accelerates the response to coronary thrombolysis with tissue_type plasminogen activator. Evidence of a modest platelet inhibitory effect in vivo. Circulation 1990;82:178-187.
  10. Hu, F.B., et al. Fish and omega-3 fatty acid intake and risk of copronary heart disease in women. JAMA 2002;287:1815-21.
  11. Vrablík M. Omega-3 mastné kyseliny a kardiovasulární onemocnění. Intern Med 2007;6:44-47
  12. Rustan, A.C., Nossen, J.Ø., Osmu ndsen, H. et al.: Eicosapentaenoic acid inhibits cholesterol esterification in culuredparenchymal cells and isolated microsomes from rat liver. J Biol Chem 1988;263:126-132.
  13. Rudin, D.O..: The major psychoses and neuroses as omega-3 essential fatty acid deficiency syndrome: substrate pellagra. Biol Psychiatr 1981;16:837-849.
  14. a b Mourek, J. et al.: Mastné kyseliny omega-3 zdraví a vývoj. Triton Praha/Kroměříž 2007.
  15. Harris, W.S.: Extending the cardiovascular benefits of omega-3 fatty acids. Curr Atheroscler Rep 2005;7:375-380.
  16. Shysh, A.M., Kukoba, T.V., Tumanovska, L.V. et at.: Phospholipide membrane modification as a protection factor of the myocardium during stress injury. Fiziol Žurnal (Ukr.) 2005;51:17-23.
  17. Dewailly, E., Blanchet, C., Gingras, S. et al.: Cardiovascular disease risk factor and n-3 fatty acid status in the adult population of James Bay Cree. Amer J Clin Nutr 2002;76:85-92.
  18. Hirafuji, M., Machida, T., Hamaue, N. et al.: Cardiovascular protective effects of n-3 polyunsaturated fatty acids with special emphasis on docosahexaenoic acid. J Pharmacol Sci 2003;92:308-316.
  19. O´Neill, S.C., Perez, M.R., Hammond, K.E. et al.: Direct and indirect modulation of rat cardiac sarcoplasmatic reticulum funkction by n-3 polyunsaturated fatty acuds. J Physiol 2002;53:179-183.
  20. Enger, M.M., Enger, M.B., Malloy, M.J. et al.: Docosahexaenoic acid restores endothelial function in children with hyperlipidemia: results from the early study. Int J Clin Pharmacol. Ther 2004;42:672-679.
  21. Clandinin, M.T., Chappell, J.E., Heim, T.: Do low weight infants require nutrition with Chin elongation-desaturation products of essential fatty acids? Prog Lipid Res 1981;21:901-904.
  22. Demaison, L., Moreau, D.: Dietary n-3 polyunsaturated fatty acids and coronary heart disease related mortality: a possible mechanism of action. Cell Mol Life Sci 2002;59:463-477.
  23. Malasanos, T.H., Stacpoole P.W.: Biological effects of omega-3 fatty acids in diabetes mellitus. Diabetes Care 1991;14:1160-1179.
  24. Pelikánová, T., Kohout, M., Válek, J. et al.: Fatty acid composition of serum lipids and erythrocyte membranes in typ 2 (non insulin-dependent) diabetic men. Metabolism 1991;2:836-843.
  25. Zhao, G., Etherton, T.D., Martin, K.R. et al.: Anti-inflamatory effects of polyunsaturated fatty acids in THP-1 cells. Biochem Biophys res Commun 2005;336:900-917.
  26. Barber, M.D., Fearon, K.C., Ross, J.A.:Eicosapentaenoic acid modulates the immune response but has no effect on a mimic of antigen-specific responses. Nutrititon 2005;5:588-593.
  27. Rudin, D.O.: The major psychoses and neuroses as omega-3 essential fatty acid deficiency syndrome: substrate pellagra. Biol Psychiatr 1981;16:837-849.
  28. Vallve, J.C., UliaQue, K., Girona, J. et al.: Unsaturated fatty acids and their oxidation products stimulate CD36 gene expresion in human macrophages. Atherosclerosis 2002;164:45-56.
  29. Kyle, D.J., Schaefer, E., Patton, G., et al.: Low serum docosahexaenoic acid is a significant risk factor for Alzheimer´s dementia. Lipids 1999;34:S-243
  30. Lee, J.Y., Plakidas, A., Lee, W.H. et al.: Differential modulation of Toll-like receptors by fatty acids: preferential inhibition by n-3 polyunsaturated fatty acids. J Lipid Res 2003;44:479-486.
  31. Salmon, J.A., Terano, T.: Effect of eicosapentaenoic acid on leukotriene B formation by human nutrophils and the relevance to inflamation. In: C. Galli and F. Fedeli (Eds) Fat production and consumption-technologies and nutritional implications. Series A: Life Sciences Vol.131, New York Plenum Press 1987,131-144.
  32. Olsen, S.F., et al., Intake of marine fat, rich in (n-3)-polyunsaturated fatty acids, may increase birthweight by prolonging gestation. Lancet,1986.2(8503:p.367-9.
  33. Olsen, S.F., et al., Gestational age in relation to marine n-3 fatty acids in maternal erythrocytes: a study of women in the Faroe Islands and Denmark. Am J Obstet Gynecol, 1991.164(5 Pt 1):p.1203-9.
  34. Holman, R.T., S.B. Johnson, and P.L. Ogburn, Deficiency of essential fatty acids and membrane fluidity during pregnancy and lactation. Proc Natl Acad Sci U S A,1991.88(11:p.4835-9
  35. Innis, S.M., Polyunsaturated fatty acids in human milk: an essential role in infant development. Adv Exp Med Biol, 2004. 554: p. 27-43
  36. a b Šmídová, L., Nedbalová, M.: Výživa a dosažitelnost mastných kyselin. In: Mourek, J. et al.: Mastné kyseliny omega-3 zdraví a vývoj. Triton Praha/Kroměříž 2007,123-161.
  37. Žák A., Tvrzická E., Zeman, M., Vecka, M.: Patofyziologie a klinický význam vícenenasycených mastných kyselin řady n-3. Čas Lék čes 2005;144 (Supl 1):6-18.