Výkal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o výkalu. Možná hledáte: Lejno (Horní Lužice) – hornolužická osada nebo Eino Leino – finský lyrik.
Koňský exkrement (krombožinec je řídké označení zejména pro velké kravské nebo koňské lejno)

Výkal (latinsky exkrement od slova exkrece – vylučování, případně faex, množ. č. faeces, odtud další synonymum fekálie), je výměšek organismu vznikající z nestrávených zbytků potravy a některých dalších látek v trávicí soustavě celé řady živočichů. Lidské výkaly jsou tabuizovaným tématem, nicméně jejich složení a další vlastnosti jsou objektem zájmu a pozornosti lékařů i výzkumníků.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Jako výkal se označuje jen produkt defekace (tj. vyprazdňování tlustého střeva), latinský ekvivalent exkrement, leckdy se používá i nepřesné[zdroj?] výměšek: výměškem je i například moč nebo pot.[zdroj?] U zvířecích výkalů se používá také termín trus. Lidský výkal se v lékařství nazývá stolice, což má původ v sedacím zařízení, z něhož se ve vyšších kulturách, obzvlášť v povznesených kruzích defekace obvykle prováděla. Historickým slovanským označením je lejno, pocházející z indoevropského základu lei- (mazlavý). V současné češtině je částečně vnímáno jako zastaralé, nicméně i dnes v běžné řeči jako nevulgární dobře použitelné.

Dnes je v obecné češtině nejběžnějším vulgárním označením stolice výraz hovno, který však, jako mnoho výrazů z oblasti vylučování a rozmnožování, získal již v dávno prošlé minulosti vulgární významovou příznakovost a ve spisovném a odborném jazyce je nepoužitelný. Původně označoval kravské lejno, z těchto slov také etymologickým splynutím (resp. etymologickou kontaminací) vznikl. I tento výraz lze v daném smyslu považovat za všeslovanský (v lokálních variantách).

Praktické využití a negativa[editovat | editovat zdroj]

Nejběžnějším způsobem využití výkalů (zejména zvířecích, tedy hnoje, kejdy, guána) je jejich zpracování na hnojivo. Hnojení sloním trusem se dokonce stalo kampaní ZOO Praha.[1] Dalším možným způsobem využití výkalů je jejich spalování jako biomasy pro získaní energie.

Zejména u ptáků, ale i u jiných zvířat, jejichž trus se suší, se používá označení trus. Ptačí trus je charakteristický tím, že jeho tuhá část vzniká stejně jako u savců v tlustém střevě, která je při průchodu kloakou doplněna o zvláštní řídký bělavý povlak v podobě krystalků kyseliny močové vytvořené v ledvinách. Ptačí, zejména holubí trus špiní a poškozuje památky ve městech, což je jeden z důvodů, proč města proti holubům bojují (srov. krmení holubů). Velbloudí[2] a jačí trus se používá jak palivo. Trus větších zvířat se používá pro odstrašení menších (např. tygří trus získaný v zoo jako nástraha pro zbavení se kuny.)

Druhý život lidských výkalů[editovat | editovat zdroj]

Výkaly se jímají v žumpách nebo v bezodtokých septicích (jímkách, sekrovnách).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.zoopraha.cz/aktualne/ostatni-clanky/8540-sloni-trus-opet-v-ulicich-prahy, 30. března 2016.
  2. http://www.zoozlin.eu/velbloud-dvouhrby, 30. března 2016.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]