Eino Leino

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
O finském zápasníkovi pojednává článek Eino Leino (zápasník).
Eino Leino
Eino Leino 1905c.jpg
Rodné jméno Armas Einar Leopold Lönnbohm
Narození 6. července 1878
Paltamo
Úmrtí 10. ledna 1926 (ve věku 47 let)
Tuusula
Místo odpočinku hřbitov Hietaniemi
Pseudonym Eino Leino
Povolání jazykovědec, básník, novinář, překladatel a spisovatel
Národnost Finové
Alma mater Helsinská universita
Manžel(ka) Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ51103254 (1905–1908)
Aino Kajanus (od 1913)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ51103562 (od 1921)
Děti Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ51103801
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eino Leino (rodným jménem Armas Einar Leopold Lönnbohm; 6. července 1878 - 10. ledna 1926) byl finský básník a novinář, považovaný za jednoho z největších básníků finské historie. Byl představitelem pozdního romantismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl sedmým a nejmladším synem v rodině deseti dětí. Ve dvanácti letech publikoval svou první báseň, v osmnácti svou první sbírku básní nazvanou Maaliskuun lauluja. Zvolil si v té době umělecké jméno Leino, což ve finštině znamená "smutný či truchlivý", což ladilo s poetikou romantismu.[1] Stal se také členem skupiny Mladí Finové, k jeho nejbližším druhům patřili Pekka Halonen a Otto Manninen. On sám cítil velkou spřízněnost také se svými talentovanými současníky, hudebním skladatelem Jeanem Sibeliem, malířem Akseli Gallen-Kallelou či architektem Elielem Saarinenem, označoval sebe i je pojmem "uusromantiikot" (novoromantismus).

Roku 1903 vydal svou nejznámější sbírku Helkavirsiä (Svatodušní písně), v níž se silně inspiroval finským folklórem a starými mýty, zejména sbírkou lidových pověstí Kalevala.

Vydal celkem více než sedmdesát knih, z toho třicet básnických. Hodně též přispíval do novin, zejména recenzemi, které byly velmi kousavé. Publikoval v liberálních denících Päivälehti a Helsingin Sanomat.[2] Věnoval se též překládání, jako první přeložil do finštiny Danteho Božskou komedii, překládal též Goetheho.

Jeho milenkou byla finská básnířka L. Onerva, která také napsala podrobnou Leinovu biografii.

Závěr jeho života byl provázen řadou bohémských výstřelků.

Ve Finsku má stále pozici národního básníka, čehož důkazem je, že v anketě Velcí Finové, uspořádané finskou televizí v roce 2004, skončil na 36. místě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STANOVSKY, Michael. Severské listy – Sen o létu finského básníka Eino Leina. severskelisty.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-28]. (česky) 
  2. Eino Leino | Finnish author. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-05-28]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]