Akseli Gallen-Kallela

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Akseli Gallen-Kallela
Akseli Gallen-Kallela 01.jpg
Rodné jméno Axel Waldemar Gallén
Narození 26. dubna 1865
Pori
Úmrtí 7. března 1931 (ve věku 65 let)
Stockholm
Příčina úmrtí zápal plic
Místo pohřbení hřbitov Hietaniemi
Národnost Finští Švédové
Alma mater Svenska normallyceum (1876–1881)
Taideyliopiston Kuvataideakatemia (1878–1884)
Académie Julian (1884–1889)
Povolání malíř, tiskař, ilustrátor, architekt a designér
Manžel(ka) Mary Gallen-Kallela
Děti Kirsti Gallén-Kallela
Jorma Gallen-Kallela
Významná díla Umělcova matka
Lemminkäinenkova matka
Obrana Sampa
Ocenění Ducat Prize (1888)
Řád čestné legie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akseli Gallen-Kallela, narozený jako Axél Waldemar Gallén (26. dubna 1865 Pori7. března 1931 Stockholm), byl finský malíř a designér, vedoucí představitel tzv. zlatého věku finského umění v období 1880–1910. Jeho neznámějším dílem je cyklus ilustrací k finskému národnímu eposu Kalevala.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze švédskojazyčné rodiny, otec byl právník. Dětství prožil v Tyrvää na jihozápadě Finska. Základní malířské vzdělání získal v Helsinkách. Od roku 1884 studoval na pařížské Julianově akademii. Ve svých raných dílech vycházel z realismu, který přesně zobrazoval finskou přírodu a prostý život, např. Chlapec a vrána (1884), Stará žena s kočkou (1885), První hodina (1889) nebo Kočka a pes (1890).

V roce 1890 se oženil s Mary Slöövou a usadil se v Helsinkách. Jejich malá dcerka Impi Marjatta zemřela na záškrt v roce 1894. O rok později se narodila druhá dcera Kirsti a v roce 1898 syn Jorma. [1] Jeho obrazy z tohoto období vyjadřují určitou agresivitu (Obrana Sampo, Kullervovo prokletí, Joukahainenova pomsta).

Účast na světové výstavě v Paříži v roce 1900 mu přinesla postavení vedoucího umělce ve Finsku. Pořídil si dům s ateliérem v Ruovesi, v oblasti národního parku Helvetinjärvi.[1] V roce 1904 se zotavoval u jezera Keitele po malárii, kterou se nakazil ve Španělsku. Vytvořil zde několik obrazů s námětem jezera, na nichž jsou patrné vlivy symbolismu a secese. [2]

V roce 1906 se přestěhoval do Leppävaary, kde si upravil starý dům a zřídil si v něm i ateliér.

V období finského národního obrození ke svému švédskému příjmení připojil podle finského způsobu přídomek Kallela. Od roku 1907 jeho oficiální jméno znělo Akseli Gallen-Kallela. Jako velký vlastenec svým dílem podporoval národní uvědomění a snahu o nezávislost Finska.

Celý život hodně cestoval po světě, kromě Evropy navštívil i USA a Afriku. S rodinou pobýval v roce 1909 určitý čas ve východní Africe (dnešní Keňa). Kromě 150 obrazů ovlivněných expresionismem přivezl z Afriky sbírku etnografických předmětů a zoologických exponátů. [1] V Itálii studoval freskovou malbu.

V roce 1911–1913 si postavil ateliér v Tarvaspää poblíž Helsinek. Během první světové války byl pověřen funkcí vedoucího kartografického úřadu a tiskového střediska. Jako blízký spolupracovník generála Mannerheima se podílel na finské občanské válce. Navrhoval vlajky, uniformy a státní symboly nezávislého Finska.

Při pobytu v USA v letech 1923 a 1924 se seznámil s domorodým uměním obyvatel Nového Mexika. Po návratu do Finska přistavěl podle svého návrhu k ateliéru v Tarvaspää obytný dům. [1]

V roce 1928 pracoval na velkých freskách ve Finském národním muzeu. Svou práci na úpravě původního vydání eposu Kalevala, započatou v roce 1925, už nestačil dokončit. Zemřel na zápal plic 7. března 1931 ve Stockholmu, během zpáteční cesty z přednášky v Kodani. Jeho hrob se nachází na hřbitově Hietaniemi v Helsinkách.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Gallenova tvorba byla velmi různorodá: kromě obrazů maloval také fresky, navrhoval nábytek, šperky i textilie. Jako architekt navrhl mimo jiné stavby i vlastní dům s ateliérem v Tarvaspää. Roku 1961 v něm bylo zřízeno muzeum věnované jeho životu a dílu. [3][2]

Častým námětem jeho obrazů byly výjevy z finského venkova, krajiny a portréty. Do počátečního realismu záhy začal pronikat symbolismus a následně i secese. Tyto vlivy jsou patrné např. ve freskové výzdobě Juseliova mauzolea v Pori (1901–1903) nebo finského pavilonu na světové výstavě v Paříži (1900). V této fresce se nejvíce projevují jeho politické názory a touha po nezávislosti Finska.

Ve svém díle se zejména zaměřoval na finskou mytologii, kam spadá i cyklus monumentálních ilustrací k finském národnímu eposu Kalevala, který také přispěl k finskému národnímu uvědomění.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Akseli Gallen-Kallela na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Akseli Gallen-Kallela’s Lifespan and Timeline. www.gallen-kallela.fi [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  2. a b HOSACK-JAMESOVÁ, Karen. Slavné obrazy. Praha: EuromediaGroup ISBN 978-80-7617-785-7. Kapitola Jezero Keitele, s. 192-193. 
  3. www.gallen-kallela.fi [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]