Publius Ovidius Naso

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ovidius)
Skočit na: Navigace, Hledání
Publius Ovidius Naso
Latin Poet Ovid.jpg
Narození 20. března 43 př. n. l.
Sulmona
Úmrtí 17 (ve věku 60–61 let)
Constanța
Povolání básník, spisovatel a mytograf
Významná díla Proměny
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ovidius - novodobá ilustrace

Publius Ovidius Naso (20. března 43 př. n. l. Sulmona17 n. l. / 18 n. l. Tomis, dnešní Constanţa (na pobřeží Černého moře v Rumunsku) byl římský básník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ovidius pocházel z bohatého rodu, který patřil k jezdeckému stavu. Velmi brzy byl poslán na studia do Říma, kde studoval na přání svého otce právo a rétoriku. V této době se začal projevovat spíše jako básník, proto po ukončení studia odjel do Řecka a po návratu krátce zastával několik nižších úřadů, ale pak se vzdal veřejné práce a věnoval se pouze literatuře. Oženil se s Augustovou příbuznou.

Roku 8 Augustus vydal rozkaz, aby Ovidius opustil Řím a usídlil se v Tomech (malé město v Rumunsku). Své vyhnanství nesl velmi těžce – prosil Augusta (později i Tiberia), aby mu byla udělena milost nebo aby byl poslán do nějakého příznivějšího místa (o to ho prosil nejen v dopisech, ale i ve svých básních). Tyto prosby nebyly vyslyšeny a nebylo mu splněno dokonce ani přání, aby byl pohřben v Římě. Proč byl poslán do vyhnanství, není známo. Soudí se, že se pravděpodobně jednalo o skandál, který v tu dobu vypukl kolem Augustovy vnučky Julie. Prakticky jisté je, že se nejednalo o politický čin, ale o něco v souvislosti s Augustovou rodinou. Často se udává, že svými knihami Ars Amatoria narušil výchovu mládeže. To možná byla záminka, ale rozhodně ne důvod (tyto knihy byly vydány již 7 let).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Dřevoryt k vydání Proměn z roku 1632

Ovidius byl velmi nadaný básník, psal lehce a plynule, jeho básně obsahují nečekané obraty a jsou velmi čtivé, proto dosáhl již za svého života značné popularity. Po jeho odchodu do vyhnanství byly jeho knihy staženy z veřejných knihoven po celé říši, ale přesto se dále hrály v divadlech a různí řečníci je předčítali lidu atp. Ovidius zjemnil a i jinak vylepšil nejen daktylský hexametr, ale i pentametr.

Prvotiny[editovat | editovat zdroj]

  • Médea, tragická báseň, nezachovala se.
  • Epistulae či Heroides (Listy heroin, česky 1971), jedná se o fiktivní dopisy, které píší ženy herojské doby manželům a milencům (dopisy I-XV), a dvojice dopisů mezi mužem a ženou (dopisy XVI-XXII). Dopisující si postavy jsou, s výjimkou básnířky Sapfó, mytologické.
  • Amorum libri, vydané kolem r. 14 př. n. l. v pěti knihách, zachovaly se nám až v podobě 2. vydání z roku 2 př. n. l., kdy obsahovaly pouze tři knihy. Obsahují 49 erotických elegií, které popisují Ovidiův milostný život, jehož středem je Corinna, o které se nic neví.
  • Ars amatoria, (Umění milovat, česky 1922), 3 knihy ve kterých jsou rady mládeži, jak získat a udržet lásku. Popisuje zde mj. i prostředky proti lásce a rady při líčení. Toto dílo je vrcholem jeho erotické poezie a lze říci, že je (i v historii literatury) poměrně jedinečné a v této formě i ojedinělé.
  • Remedia amoris (Jak léčit lásku, česky 1924)

Střední věk (do vyhnanství)[editovat | editovat zdroj]

  • Metamorphoseon libri či Metamorphoses (Proměny, česky 1974), 15 knih, jedná se o jeho hlavní dílo. Je to epická báseň psaná v hexametrech. Obsahuje celou řadu mýtů (asi 250) popisujících různé proměny podoby. Své dílo začíná na začátku světa a končí proměnou Caesara v kometu. Čerpal z řeckých a římských bájí a pověstí.
  • Fasti (Kalendář, česky 1966), 6 knih, složených v elegickém distichu. Jedná se o kalendář, který probírá římské svátky, popisuje obřady s nimi spojené, vysvětluje jejich původ, vypráví pověsti spojené s jednotlivými dny a píše o zvláštnostech na nebi. Při sepisování tohoto díla se opíral především o Varrona. Popsáno je pouze prvních 6 měsíců, pak byl poslán do vyhnanství a dílo již zůstalo nedokončeno.

Vyhnanství[editovat | editovat zdroj]

  • Tristia (Žalozpěvy, česky 1966), 5 knih, popisuje, jak zle mu je, a prosí o zlepšení této situace.
  • Epistulae ex Ponto (Listy z Pontu, česky 1966), 4 knihy, popisuje, jak zle mu je, a prosí o zlepšení této situace.
  • Halieutica, báseň o rybách Černého moře – zachovala se malá část.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Online dostupné překlady[editovat | editovat zdroj]

  • OVIDIUS. Básně Publia Ovidia Nasona : I. Proměny : zpěv I-VII.. Překlad Jan Červenka. Praha : A. Storch syn, 1885. Dostupné online.  
  • OVIDIUS. Básně Publia Ovidia Nasona : II. Proměny : zpěv VIII-XV.. Překlad Jan Červenka. Praha : A. Storch syn, 1895. Dostupné online.  
  • OVIDIUS. Fasti. Překlad Antonín Škoda. Praha : Alois Wiesner, 1901. Dostupné online.