Galleria degli Uffizi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Galleria degli Uffizi
Dvůr paláce Uffizi
Dvůr paláce Uffizi
Údaje o muzeu
StátItálieItálie Itálie
Založeno1560
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Galleria degli Uffizi je světoznámá galerie výtvarného umění v italské Florencii, prototyp renesanční galerie. Je umístěna v paláci Uffizi, dlouhé dvoutraktové budově, rozdělené úzkým dvorem, která spojuje hlavní náměstí (Piazza della Signoria) a Starou radnici (Palazzo Vecchio) s nábřežím řeky Arno. Je to nejnavštěvovanější galerie ve Florencii a čekací doba návštěvníků u vstupu může zabrat i několik hodin.


Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Johan Zoffany: Tribuna galerie Uffizi koncem 18. století

Galleria degli Uffizi zachycuje v průřezu výtvarnou tvorbu od antického Říma až po romantismus 19. století. Kromě malířství a sochařství jsou zastoupena také umělecká řemesla, z nich k nejvýznamnějším patří kolekce renesančních a raně barokních tapisérií.

  • Kromě přibližně chronologicky řazené obrazárny a národních škol jsou specializované sály: v kolekci autoportrétů malířů jsou zastoupeni mistři od 15. do první poloviny 20. století, například Andrea del Sarto, Bronzino, Gianlorenzo Bernini, Rembrandt, Jan Kupecký, Eugène Delacroix nebo Jean Dominique Ingres. V osmibokém sále soukromé medicejské galerie je středem zájmu Medicejská Venuše. Následuje mj. kabinet miniatur, kabinet kresby a grafiky, nebo genealogie vévodů lotrinských.
  • Sochařství: Galerie začíná ve třetím patře antickými sochami, jejich kopiemi a replikami a renesančními portréty.


Historie[editovat | editovat zdroj]

Noční pohled ze dvora galerie směrem od řeky, v pozadí Palazzo Vecchio

Stavbu paláce započal pro toskánského velkovévodu Cosima I. Medicejského v roce 1560 slavný italský architekt, dvorní malíř Medicejských a životopisec florentských umělců Giorgio Vasari. Měly v něm být umístěny kanceláře florentských úřadů, odtud název Uffizi, tj. kanceláře. Arkády (italsky galleria) v horních patrech byly později zaskleny a sloužily jako výstavní místnosti vévodových sbírek, takže slovo galleria dostalo význam výstavní místnosti, muzea výtvarných umění.

Po Vasarim pokračoval ve stavbě Alfonso Parigi starší a po něm Bernardo Buontalenti. Palác byl dokončen v roce 1581. Je to stavba na půdorysu ve tvaru písmene U, sestávající z kanceláří, z nichž každá byla určena pro 13 administrativních pracovníků. Vnitřní nádvoří je úzké a dlouhé a na konci se branou otvírá k řece Arno, nad ní je socha objednavatele v římské zbroji a po ní v klenáku medicejský erb. Po obou stranách dvora se otevírají lodžie v manýristickém rytmu dórského řádu, kde vždy po dvou sloupech následuje pilíř s nikou a sochou. Lodžie člení prostor, aniž by jej zmenšovaly. Vasari zvýraznil perspektivu dlouhého prostoru použitím průběžných říms mezi patry a pod střechou. Výklenky v pilířích byly v 19. století vyplněny sochami slavných umělců.

Ze sbírek galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]