Cimabue

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cimabue
001 le vite, cimabue.jpg
Narození 1240
Florencie
Úmrtí 1302 (ve věku 61–62 let)
Pisa
Povolání malíř
Významná díla Santa Trinita Maestà
The Madonna and Child in Majesty Surrounded by Angels
Maestà di Santa Maria dei Servi
Saint Francis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cimabue, vlastním jménem Cenni di Peppo (kolem 1240 – kolem 1302), byl nejproslulejším italským malířem a mozaikářem rané gotiky v Toskánsku, prvním velkým mistrem florentské školy. Dante považoval Cimabua za nejvýznamnějšího italského malíře před Giottem, s nímž se zasloužil o obrodu italského umění ve středověku.

Trůnící madona se čtyřmi anděly a sv. Františkem z baziliky San Francesco v Assisi, Florencie, Uffizi

Život[editovat | editovat zdroj]

Podle životopisce italských renesančních umělců a architektů Giorgia Vasariho pocházel Cimabue z urozené rodiny ve Florencii a zemřel v Pise. Jako chlapec navštěvoval ve Florencii školu při dominikánském kostele Santa Maria Novella, kde tehdy pracovali byzantští malíři. Cimabue utíkal ze školy a celé dny je pozoroval při práci, proto otec i malíři usoudili, že by se měl učit malovat. To je ovšem jenom legenda, neboť stavba kostela byla zahájena v době, kdy Cimabue byl již slavným florentským malířem. Byzantské umělce zřejmě viděl pracovat v Baptisteriu San Giovanni.

Cimabue: Panna Marie na trůně s dítětem, Florencie, Galleria degli Uffizi
Cimabue: Santa Trinita Maestà, 1280-1300, Uffizi Gallery, Florencie.

Ve svých kompozicích Cimabue zachoval rysy příznačné pro byzantskou školu. Z jeho díla se ovšem nedochovalo mnoho:

Fresky v dolním kostele baziliky sv. Františka v Assisi - nejznámější je zřejmě Trůnící Madona se čtyřmi anděly a sv. Františkem.

Figury tohoto výjevu jsou řazeny hierarchicky od velkých nejvýznamnějších k menším a zpodobeny hieraticky - ve strnulém reprezentačním postoji. Tím vycházejí z byzantské tradice. Individualizace a oduševnělost tváří je již novým rysem. Cimabue patrně osobně poznal sv. Františka a zachytil jeho autentickou podobu s portrétními rysy. Vyobrazení ovlivnilo mnohé další podobizny tohoto světce. Typicky asketická vyzáblá tvář s velkýma uhrančivýma očima a odstálýma ušima odpovídá popisu Františkovy fyziognomie v životopisu od Tomassa di Cellana. Na rozdíl od svého největšího a prý také nejoblíbenějšího žáka Giotta se však Cimabue nepouštěl do rozsáhlých cyklů nových příběhů.

Při práci v bazilice v Assisi se Cimabue setkal s římským malířem Pietrem Cavallinim, který se také podílel na výzdobě zdejšího chrámu. Cavallini jej poučil o technikách středověkého římského malířství a ovlivnil jeho tvorbu.

Jedním z nejznámějších Cimabuových děl je deskový obraz Maestà - Trůnící Madona, namalovaná kolem roku 1280 pro velký oltář florentského kostela Santa Trinità (dnes umístěn v Galerii Uffizi ve Florencii). Rozvrh obrazu a hierarchie, typika a oděvy figur ještě vykazují vliv byzantského malířství, prostor však je již prohlouben použitím klasické perspektivy.

Známý je také Cimabuův krucifix z kostela Santa Croce ve Florencii, který byl nenávratně poškozen roku 1966 při povodni.

K nejvýznamnějším mozaikám patří výjevy se sv. Janem Evangelistou v chrámu San Giovanni v Pise.

V říjnu 2019 byl vydražen do té doby prakticky neznámý Cimabueho obraz Ježíše mezi šklebícími se muži za 24 milionů eur, což je podle aukční síně Actéon vůbec nejvyšší cena, za niž kdy byl nějaký středověký obraz vydražen. Malá malba o rozměrech 20x26 cm byla do té doby ve vlastnictví ženy ze severofrancouzského města Compiègne, která o jejím původu ani hodnotě vůbec netušila.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rodina si myslela, že je to obyčejná ikona. Nyní se dílo gotického mistra Cimabueho vydražilo za stamiliony. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • THODE, Henry; Franz von Assisi und die Anfänge der Kunst der Renaissance in Italien. Wien, Verlag Dr. Horowitz 1934
  • PIJOAN, José (ed.); Dějiny umění 5. Odeon, Praha 1979
  • CORRAINOvá Lucia, Giotto a středověké umění. Životy a díla středověkých umělců. Praha, Svojtka a Vašut 1996
  • CHIELLINI, Monica: Cimabue. Milano, Scala 1993

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]