Palác Pitti
| Palác Pitti | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční architektura |
| Architekti | Filippo Brunelleschi a Luca Fancelli |
| Výstavba | 1458 |
| Poloha | |
| Adresa | Piazza de Pitti, 1, CP 50.125, Florencia, Toscana a Piazza Pitti 1, 50125 Firenze, Florencie,  Itálie |
| Ulice | Piazza de' Pitti |
| Souřadnice | 43°45′54,55″ s. š., 11°15′0,03″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web a Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Pitti čili palác Pittiů, italsky Palazzo Pitti, se nachází ve Florencii, na levém břehu řeky Arno, v oblasti Oltrarna, ve svahu na náměstí Piazza Pitti. V současnosti slouží jako muzeum a galerie, je sídlem současného muzea Museo degli argenti. Na palác navazují zahrady Boboli. Palác a zahrady jsou na seznamu památek světového dědictví UNESCO jako součást položky „Vily a zahrady Medicejských v Toskánsku“.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Palác byl postaven pro florentského bankéře Lucu Pittiho, který si objednal návrh stavby u Fillippa Brunelleschiho. Podmínkou bylo, aby okna byla velká nejméně jako portál paláce Medicesjkých-Riccardiů. Stavba byla zahájena roku 1457.
Původní budova byla třípatrová se sedmi okny v prvním a druhém patře. Po bankrotu Pittiho dědiců byl palác prodán rodině Medicejů. Jejich hlavním sídlem se stal v roce 1550. Eleanora Toledská, manželka Cosima I., pověřila Bartolomea Ammannatiho rozšířením paláce o další dvě křídla.
Dne 21. ledna 1599 se v Pittiovském paláci konalo první veřejné představení opery Dafne Jacopa Periho s Vittorií Archileiovou.
Další úpravy proběhly v 17. století pod vedením Giulia a Alfonse Parigiů. Do 19. století zde sídlily rodiny Medicejů a po jejich vymření roku 1737 bezdětným Gianem Gastonem Medicejským přešel dědictvím na Lotrinské Habsburky. Palác se stal sídlem členů královské rodiny arcivévodů toskánských, z habsburské sekundogenitury, po jejich svržení italskou osvobozeneckou armádou v roce 1859 byl zabaven. V současnosti zde sídlí Museo degli argeti (Muzeum zlatnictví) svým rozsahem největší v celé Evropě. Jsou zde vystaveny umělecké sbírky rodiny Medicejů, dále dynastie habsbursko-lotrinské a zpřístupněny rezidenční prostory s většinou původním nebo dobovým zařízením.
Muzea
[editovat | editovat zdroj]Galleria Palatina
[editovat | editovat zdroj]Palácová galerie se nachází v prvním patře paláce Pitti a je přístupná po schodišti, které navrhl architekt Bartolomeo Ammanati. Věřejnosti byla zčásti otevřena roku 1828. Roku 1919 byla zestátněna. Je zde přibližné 1000 obrazů z období od renesance přes baroko až po klasicismus. Jsou to například obrazy Sandra Botticelliho, Raffaela, Petra Pavla Rubense, Tiziana, Veroneseho, Murilla či sochy Antonia Canovy.
Královské apartmány
[editovat | editovat zdroj]Tyto apartmány byly zbudovány v 17. století v 1. patře jižního křídla paláce Pitti. V 18. a 19. století byly renovovány neoklasickém stylu. Jsou bohatě zdobené freskami a podobiznami členů rodiny Medici od Justuse Sustermansa. V těchto místnostech bývali ubytovaní významní hosté – papežové, králové a zahraniční diplomaté.
Museo degli Argenti
[editovat | editovat zdroj]Prostory Muzea stříbra, respektive bývalé stříbrné klenotnice (stříbrnice) jsou umístěny v siterénu, v přízemí a v mezaninu. Prostory využívala rodina Medici jako letní byt. Sbírky jsou rozmanité a pocházejí ze 14.-19. století. Obsahují jednak liturgické a votivní předměty ze zlata a stříbra, jantaru, drahých a dekorativních kamenů, sklo, nábytek a další cennosti rodiny Medici a jejich nástupců z Habsbursko-lotrinské dynastie až po rod toskánských vévodů. V suterénu na ně navazují prostory pohřební krypty Medicejských vévodů.
Galleria d'Arte Moderna
[editovat | editovat zdroj]Vystavovaná sbírka obrazů a soch pochází z období od konce 18. století až po 30. léta 20. století. Byla založena toskánským vévodou Leopoldem I. (pozdějším císařem Leopoldem II.) roku 1784. Obsahuje mimo jiné portréty členů rodiny toskánských vévodů- Veřejně přístupnou se stala roku 1922.
Capella Palatina a Muzeum ruských ikon
[editovat | editovat zdroj]Klasicistní architektura jednolodní palácové kaple má obdélný půdorys a valenou klenbu. Navrhl ji malíř Sante Pacini roku 1784. Komorní sbírka ruských ikon pochází ze 16.-18. století.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Pitti na Wikimedia Commons - Galerie Palác Pitti na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
