Palác Pitti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Palác Pitti
Florence-PalaisPitti.jpg
Účel stavby
Základní informace
Sloh renesanční architektura
Architekti Filippo Brunelleschi a Luca Fancelli
Výstavba 1458
Poloha
Adresa borough 1 of Florence, ItálieItálie Itálie
Ulice Piazza de' Pitti
Souřadnice
Další informace
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Interiér Pittiovského paláce

Palác Pitti, italsky Palazzo Pitti je sídlem současného Museo degli argenti se nachází ve Florencii, na levém břehu řeky Arno, v oblasti Oltrarna, ve svahu na Piazza Pitti. Na palác navazují uzavřené zahrady Boboli.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Palác byl postaven pro florentského bankéře Lucu Pittiho, který si objednal návrh stavby u Fillippa Brunelleschiho. Podmínkou bylo, aby okna byla velká nejméně jako portál paláce Medicesjkých-Riccardiů. Stavba byla zahájena roku 1457.

Původní budova byla třípatrová se sedmi okny v prvním a druhém patře. Po bankrotu Pittiho dědiců byl palác prodán rodině Medicejů. Jejich hlavním sídlem se stal v roce 1550. Eleanora Toledská, manželka Cosima I., pověřila Bartolomea Ammannatiho rozšířením paláce o další dvě křídla.

Dne 21. ledna 1599 se v Pittiovském paláci konalo první veřejné představení opery Dafne Jacopa Periho s Vittorií Archileiovou.

Další úpravy proběhly v 17. století pod vedením Giulia a Alfonse Parigiů. Do 19. století zde sídlily rodiny Medicejů a po jejich vymření roku 1737 bezdětným Gianem Gastonem Medicejským přešel dědictvím na Lotrinské Habsburky. Palác se stal sídlem členů královské rodiny arcivévodů toskánských, z habsburské sekundogenitury, po jejich svržení italskou osvobozeneckou armádou v roce 1859 byl zabaven. V současnosti zde sídlí Museo degli argeti (Muzeum zlatnictví) svým rozsahem největší vc Evropě. Jsou zde vystaveny umělecké sbírky rodiny Medicejů, dále dynastie habsbursko-lotrinské a zpřístupněny rezidenční prostory s většinou původním nebo dobovým zařízením.

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Galleria Palatina[editovat | editovat zdroj]

Tato palácová galerie se nachází v prvním patře paláce Pitti. Byla otevřena veřejnosti roku 1833. Je zde přibližné 1000 maleb z období baroka a renesance. Jsou to díla například Petra Pavla Rubense,Sandra Botticelliho, Tiziana a Veroneseho.

Královské apartmány[editovat | editovat zdroj]

Tyto apartmány byly zbudovány v 17. století v 1. patře jižního křídla paláce Pitti. V 18. a 19. století byly renovovány neoklasickém stylu. Jsou bohatě zdobené freskami a podobiznami členů rodiny Medici od Justuse Sustermansa. V těchto místnostech bývali ubytovaní významní hosté – papežové, králové a zahraniční diplomaté.

Museo degli Argenti[editovat | editovat zdroj]

Prostory Muzea stříbra, respektive bývalé stříbrné klenotnice (stříbrnice) umístěného v přízemí a mezaninu, využívala rodina Medici jako letní byt. Jsou zde předměty ze zlata a stříbra, sklo, nábytek a další cennosti rodiny Medici.

Galleria d'Arte Moderna[editovat | editovat zdroj]

Vystavovaná sbírka děl z období konce 18. století až po rané 20. století byla založena Leopoldem Lorrainem roku 1784. Veřejně přístupnou se stala roku 1922.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]