Ambrosiánská knihovna
| Ambrosiánská knihovna | |
|---|---|
.JPG) vchod do Pinakotéky | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Itálie |
| palác | Milán |
| Zakladatel | Federico Borromeo |
| Založeno | 1609 |
| Vyhledávané exponáty | Portrét hudebníka Codex Atlanticus |
| Zeměpisné souřadnice | 45°27′48,52″ s. š., 9°11′8,84″ v. d. |
 | |
| Webové stránky, Webové stránky a Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ambrosiánská knihovna (Biblioteca Ambrosiana) je knihovna v Miláně, která vznikla ze sbírky kardinála Federica Boromejského a byla otevřena veřejnosti v roce 1609. Je druhou nejstarší veřejnou knihovnou v Evropě; starší je jen oxfordská Bodleyova knihovna otevřená roku 1602.[1] Součástí je galerie Ambrosiánská pinakotéka (Pinacoteca Ambrosiana). Obě instituce nesou jméno podle sv. Ambrože, patrona Milána.
Ambrosiánská knihovna vlastní mimo jiné asi 30 tisíc rukopisů. K nejvzácnějším patří iluminovaný rukopis Iliady z 5. století Ilias Ambrosiana (též Ilias picta), významný seznam novozákonních knih Muratoriho fragment z 8. století a soubor více než 2000 da Vinciho kreseb a rukopisů, mimo jiné i Codex Atlanticus.
Galerie uchovává například Portrét hudebníka od Leonarda a další díla předních italských malířů, jako byli Tizian, Sandro Botticelli, Bramantino, Raffael Santi, Bernardino Luini a Caravaggio. Dále je zastoupen Jan Brueghel mladší, Francesco Hayez a mnoho dalších.
V populární kultuře
[editovat | editovat zdroj]Ambrosiánská knihovna byla přístupná veřejnosti od svého založení (původně čtyři hodiny denně – nyní pět). Velký učenec 17. století Gabriel Naudé uvedl, že v jeho době byly v celé Evropě pouze tři knihovny otevřené veřejnosti: Bodleyova knihovna, Ambrosiánská knihovna a Angelica.[2] Tuto výjimečnou vlastnost dobře znali tehdejší cestovatelé. „Bibliotheca Ambrosiana je jednou z nejlepších knihoven v Itálii, protože není tak odtažitá jako ostatní, které se sotva nechají spatřit; zatímco tato otevírá své dveře veřejně všem příchozím a dovoluje jim číst, jaké knihy se jim zlíbí“ (Richard Lassels, The Voyage of Italy, 1670).
Dne 15. října 1816 navštívil knihovnu romantický básník lord Byron. Byl nadšen dopisy mezi Lucrezií Borgiou a Pietrem Bambem („Nejkrásnější milostné dopisy na světě“[3][4]) a tvrdil, že se mu podařilo ukrást pramínek jejích vlasů („nejpůvabnější a nejsvětlejší, jaký si lze představit“[4]), který byl vystaven.[5][6][7]
Spisovatelka Mary Shelley navštívila knihovnu 14. září 1840, ale byla zklamána přísnými bezpečnostními opatřeními, která byla zavedena po nedávném pokusu o krádež „některých relikvií Petrarky“, které byly v knihovně uchovávány.[8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
-
Sandro Botticelli: Madona s Ježíškem a anděly -
Caravaggio: Košík s ovocem
_-_WGA02836.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Biblioteca Ambrosiana na anglické Wikipedii.
- ↑ ČTK. Ambrosiánská knihovna v Miláně slouží už 400 let. www.denik.cz. 2009-12-06. Dostupné online [cit. 2019-02-26].
- ↑ ISRAEL, Jonathan. Radical Enlightenment: Philosophy and the Making of Modernity, 1650-1750. Oxford: Oxford University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0198206088. S. 121. (anglicky)
- ↑ Ian Thompson, review. The Spectator [online]. 2005-06-25 [cit. 2025-04-28]. Dostupné online.
- ↑ a b QUATTROCCHI, Ed. Pietro Bembo: A Renaissance Courtier Who Had His Cake and Ate It Too. Caxtonian: Journal of the Caxton Club of Chicago [online]. 2005-10 [cit. 2025-04-28]. Roč. XIII, čís. 10. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-03. (anglicky)
- ↑ The Byron Chronology: 1816–1819 – Separation and Exile on the Continent. www.rc.umd.edu [online]. 2000-11-01 [cit. 2025-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-23. (anglicky)
- ↑ Byron by John Nichol - Page 2 of 4. www.fulltextarchive.com [online]. [cit. 2025-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOEPER, Jeffrey D. Byron's Letters and Journals - Chapter 5. engphil.astate.edu [online]. [cit. 2025-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-13.
- ↑ SHELLEY, Mary. Travel Writing. London: Pickering, 1996. Dostupné online. ISBN 1-85196-084-8. S. 132. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ambrosiánská knihovna na Wikimedia Commons - Pinacoteca Ambrosiana - domovské stránky
