Galerie umění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
National Gallery of Art
Metropolitní muzeum umění, New York
Puškinovo muzeum umění Moskva
Museo del Prado, Madrid
Louvre v Paříži

Galerie umění je obecné označení místa pro výstavy uměleckých děl, obvykle z oboru vizuální kultury Jde například o obrazy, sochy, fotografie, ilustrace, nová média a produkty užitého umění. Namísto termínu „galerie“ bývají užívány také další: např. „výstavní síň“ a „dům umění“, ve specificky vymezených případech pak „muzeum umění“ nebo „kunsthalle“.

Poslání[editovat | editovat zdroj]

V minulosti bylo poslání muzeí umění vymezeno především pozorností na umění samotné. Civilizační vývoj přiměl v 21. století společensky odpovědná muzea promyšleně užívat umění k podpoře nejen estetického a kreativního, ale celkového osobního růstu návštěvníků. Podporuje to i koncept tzv. kritických muzeí.[1]

Vytváření sbírek[editovat | editovat zdroj]

Jde o vědeckou činnost zvanou „akviziční“, kterou vykonávají historici nebo teoretici umění podle dlouhodobě stanovené koncepce formulované v základních dokumentech instituce. Akviziční koncepce muzeí fungujících v rámci veřejných rozpočtů se liší od soukromých muzeí vyšší mírou společenské odpovědnosti. Ta se projevuje ve snaze dostatečně dokumentovat jednotlivé oblasti umění a vytvářet sbírku natolik komplexní, aby mohla co nejlépe sloužit potřebám veřejného vzdělávání.

Z historie galerií[editovat | editovat zdroj]

Guggenheimovo muzeum v Bilbau, Španělsko
São Paulo Museum of Art, São Paulo, Brazil

Nejstarším způsobem je zpřístupnění, tedy vystavení samotné architektury, významného objektu včetně vnitřního zařízení. Tato praxe byla v Evropě zavedena již v období renesance. V období osvícenství se fenomén vystavování šířil především mezi majiteli objektů, kteří byli zároveň sběrateli umění a mecenáši. Mezi prvními architektonickými sbírkami umění svou galerii zpřístupnil sir John Soane ve své Dulwich Picture Gallery roku 1817.[2] Dnes jde o mnohdy státem vlastněné historické objekty hradů, zámků, paláců či klášterů.

Funkce stálých expozic[editovat | editovat zdroj]

Zatímco v minulosti sloužily stálé expozice soukromých i veřejných muzeí umění jako reprezentační vizitky kvality sbírek, poději začaly plnit vzdělávací funkce související nejen s poznáváním kvalit historie tvorby, ale především s celkovou hodnotovou orientací člověka ve společnosti a přírodním prostředí.

Profesní etika[editovat | editovat zdroj]

Muzea umění mají příležitost se řídit obecným mezinárodním muzejním kodexem (ICOM) a dále pak specializovaným kodexem českých muzeí umění.[3]

Profesní sdružení muzeí umění[editovat | editovat zdroj]

Muzea umění se sdružují v obecném mezinárodním sdružení International Council of Museums (ICOM) a ve specializovaném tuzemském sdružení Rada galerií ČR.[4]

Typy galerií[editovat | editovat zdroj]

Galerie včetně muzeí v současnosti čítají přes 55 tisíc evidovaných jednotek v nejméně 202 státech světa.[pozn. 1] a dají se rozdělit podle různých kritérií:

  • podle majitele nebo zřizovatele: veřejné – státní, národní, regionální, místní; soukromé – dědičné rodové (hradní, zámecké, palácové)
  • podle typu činnosti: muzea umění sbírky) nebo kunsthalle (nesbírkové) neziskové – nadační, komerční (prodejní, aukční), příležitostné výstavní síně typu Kunsthalle
  • podle vztahu k ekonomice: neziskové – nadační, komerční (prodejní, aukční)
  • podle zeměpisné příslušnosti (lokality, regionu, země, státu)
  • podle periodicity přístupnosti veřejnosti: stálá, sezónní, příležitostná, výroční, privátní – nepřístupná
  • podle složení sbírek: malířství, sochařství, umělecká řemesla, architektura, fotografie a nová média
  • podle časové posloupnosti, či období vzniku sbírkových předmětů či objektů
  • podle objektů, v nichž sídlí
  • podle umístění a typu výstavního prostoru
  • podle médií, jimiž jsou zprostředkovány. V posledních desetiletí převažují multimediální galerie a muzea, některé z nich mají svéí internetové weby (collections online), jiné jsou provozovány pouze jako internetová galerie (galerie on-line). Nejznámější a největší z nich je Web Gallery of Art.

Typy výstavních prostorů galerie[editovat | editovat zdroj]

Ke koncepčnímu postoji galerie patří volba užití typu výstavního prostoru:

  • bílá krychle (ideální nezávislý prostor pro působení uměleckého díla)
  • vyčištěný prostor industriálního původu (oblíbená možnost od poloviny 20. století směřující ke konfrontaci zejména soudobé tvorby s industriální historií)
  • užití architektonického stylu budovy s potřebným přizpůsobením
  • komplexní prezentace volného i užitého umění v dobově zařízeném interiéru (památkové objekty, např. zámky, rodné domy apod.)
  • speciálně vytvořená architektura pro novostavbu galerie různých prostorových a barevných forem
  • alternativní prostor nebo část budovy původně nebo jindy sloužící jinému účelu

Otevřenost galerií veřejnosti[editovat | editovat zdroj]

Koncem 20. století začala být zdůrazňována potřeba maximální otevřenosti galerií veřejnosti. Protože si ji některé instituce vykládaly příliš formálně, bylo po odborné diskusi v rámci profesních sdružení stanoveno Desatero kritérií otevřenosti:

  • komunikace s laickou veřejností srozumitelnou hovorovou řečí
  • bezplatná přístupnost
  • otevírací hodiny především v běžné době pracovního volna veřejnosti
  • snadná pěší přístupnost i fyzicky handicapovaným
  • architektonické řešení umožňuje dílčí pohled z ulice do expozic
  • dílčí pohled do expozic i dalších akcí prostřednictvím webu
  • úzká spolupráce s místní komunitou na řešení jejích každodenních problémů
  • galerie je specializovaným odborným kabinetem pro školy
  • galerie umožňuje veřejnosti podílet se na jejím rozvoji
  • informačně je galerie dostatečně vnímatelná v různých rovinách v celém regionu, kde působí

Významné galerie umění[editovat | editovat zdroj]

Rijksmuseum v Amsterdamu
Interiéry Bristolského muzea umění v Bristolu, Anglie. Obraz z roku 1700 nizozemského malíře Jana Griffiera
Interiéry Ermitáž v Peterburgu
Moskevská Treťjakovská galerie v noci
Kunstmuseum Liechtenstein, Lichtenštejnsko, Vaduz
Art Gallery of New South Wales v Sydney
High Museum of Art, Atlanta
Muzeum umění Tartu v Tartu, Estonsko

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Praha[editovat | editovat zdroj]

Brno[editovat | editovat zdroj]

Olomouc[editovat | editovat zdroj]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Afrika[editovat | editovat zdroj]

Asie[editovat | editovat zdroj]

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Severní Amerika[editovat | editovat zdroj]

Národní portrétní galerie ve Washingtonu

Oceánie[editovat | editovat zdroj]

Latinská Amerika[editovat | editovat zdroj]

Muzea a galerie se zaměřením na fotografii[editovat | editovat zdroj]

Galerie Josefa Sudka v Praze
Galerie nationale du Jeu de Paume
Centro Fotográfico Álvarez Bravo

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Praha
Benešov
Český Krumlov

Cheb[editovat | editovat zdroj]

Rusko[editovat | editovat zdroj]

Moskva
Jekatěrinburg

Francie[editovat | editovat zdroj]

Paříž
Chalon-sur-Saône, departement Saône-et-Loire
Lectoure
Lyon
Metz
Nantes
Nice
Saint-Etienne
Sète
Strasbourg
Toulouse
Villeneuve d'Ascq
Vitry-sur-Seine

Švýcarsko[editovat | editovat zdroj]

Norsko[editovat | editovat zdroj]

Řecko[editovat | editovat zdroj]

USA[editovat | editovat zdroj]

Rochester, stát New York
Univerzita v Arizoně v Tucsonu

Mexiko[editovat | editovat zdroj]

Ciudad de México
Oaxaca, Mexiko

Japonsko[editovat | editovat zdroj]

Tokio

Galerie současného umění[editovat | editovat zdroj]

Tehran Museum of Contemporary Art je založeno na perských elementech jako jsou například badgíry. Design odkazuje na práci Frank Lloyd Wrighta
Podrobnější informace naleznete v článku Galerie současného umění.

Online galerie a muzea (anglicky)[editovat | editovat zdroj]

  • Mezinárodní galerie umění[6] – obrazy, sochy, fotografie, archytektura, airbrush, tetování gobelíny...

Muzea, knihovny a instituce se zaměřením na malby a sochy[editovat | editovat zdroj]

Muzea, knihovny a instituce se zaměřením na fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Každoroční přehled podává ročenka Museums of the world, poslední 27. svazek vyšel roku 2000, vydavatel Walter de Gruyter GmbH, ISBN 3110677830, 9783110677836

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Art museum na anglické Wikipedii.

  1. Piotr Piotrowski, "Muzeum krytyczne". Culture.pl [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. (polsky) 
  2. Dulwich Picture Gallery#History of the building
  3. Etický kodex | Rada galerií České republiky / rgcr.cz [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. 
  4. Rada galerií České republiky / rgcr.cz | Rada galerií České republiky [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. 
  5. Paragon Fine Art Gallery [online]. Paragon Fine Art. Dostupné online. 
  6. International Art Gallery [online]. Dostupné online. 
  7. Museum of Fine Arts Boston [online]. Dostupné online. 
  8. Harvard University Art Museums [online]. [cit. 2008-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-02. 
  9. Louvre [online]. Dostupné online. 
  10. National Gallery of Art [online]. Dostupné online. 
  11. Joconde [online]. MInisterstvo kultury Francie [cit. 2022-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-11. 
  12. Prints & Photographs Online Catalog [online]. Library of Congress. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]