Columbus (Ohio)
| Columbus | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 39°59′ s. š., 82°59′ z. d. |
| Nadmořská výška | 147 m n. m. |
| Stát |  Spojené státy americké |
| federální stát | Ohio |
| okresy | Franklin, Delaware a Fairfield |
 Ohio na mapě Spojených států | |
  Columbus Columbus, Ohio | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 550,5 km² |
| Počet obyvatel | 730 657 (2005) |
| Hustota zalidnění | 1 327,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Andrew Ginther (od 2016) |
| Vznik | 1812 |
| Oficiální web | ci |
| Telefonní předvolba | 614 |
| PSČ | 43085 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Columbus je hlavní a největší město Ohia, státu USA. Bylo založeno v roce 1812 na soutoku řek Scioto a Olentangy. Hlavním městem Ohia je od roku 1816. Leží v takzvaném Rezavém pásu, kde se ve 20. století soustředil těžký americký průmysl.
Podle sčítání obyvatel v roce 2000 měl Columbus 711 470 obyvatel, byl největším městem státu a 15. největším městem v USA. V roce 2005 vzrostl počet obyvatel na 730 657 s přilehlou metropolitní oblastí na 1 708 625 lidí.
Město je pojmenováno po Kryštofu Kolumbovi.[1] Přezdívá se Cowtown (Město krav), Cbus a v minulosti Arch City (Město oblouků).[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zde žijící lidé tudy kočovali asi před 11–12 tisíci lety. Před přibližně 3 tisíci lety osídlil oblast okolo Columbusu lidé přezdívaní „stavitelé mohyl“ (moundbuilders).[3] Mezi 17. a 18. stoletím se zde rozkládala Irokézská konfederace, Irokézové ale oblast kvůli expanzi Evropanů – zejména Francouzů a Britů – opustili. Huroni, Odžibvejové, Ottawové a Potawatomiové začali obývat Irokézy opuštěnou půdu.[3]
Evropští osadníci založili v roce 1797 vesnici Franklinton na západním břehu řeky Scioto, na jejímž vzniku se podílel jistý Lucas Sullivant.[4] Roku 1812 Franklintonští zbudovali město Columbus s cílem nahradit dosavadní hlavní město Ohia Chillicothe a jeho nevyhovující náhradu Zanesville.[4] Columbus s přijatelnou polohou ve středu Ohia se stal hlavním městem v roce 1816 a postupným růstem později pohltil i Franklinton.[1] Výstavba města probíhala v době Britsko-americké války, po konci války v roce 1815 ale začalo město ve 20. letech uvadat také vlivem odchodu osadníků. Situace se zlepšila v září roku 1831, kdy město začalo těžit z otevření Erijského kanálu výstavbou kanálu Winchester.[1] V roce 1836 se Columbus spojil národní dálnicí s městem Maryland. V roce 1850 byla postavena první železnice.[1] Telegrafní sloupy pojící Columbus s jinými městy byly vybudovány mezi 40. a 50. lety.
Po vypuknutí Americké občanské války roku 1861 se Columbus stal opět armádní základnou. V západní části města vznikl jeden z největších táborů Unie pro konfederační zajatce, Camp Chase. Po válce započal průmyslem poháněný hospodářský růst. Columbus se stal jedním z hlavních výrobců koňských povozů.[1] V létě roku 1888 zde proběhlo setkání veteránů občanské války, organizace Grand Army of the Republic. Veteránů a jejich příbuzných dorazilo na 250 tisíc, přičemž město obývalo v té době asi 80 tisíc lidí.[4]
V roce 1900 již ve městě bydlelo 125 tisíc lidí. Columbus se stal dopravním a obchodním střediskem nejen státu Ohio, v březnu 1913 ale přišly záplavy, které si vyžádaly skoro stovku obětí. V důsledku toho byly postaveny protizáplavové stěny, město se ovšem dále proměňovalo a strhlo prázdné budovy fabrik, slumy i světelné oblouky zdobící ulice počínaje rokem 1880. Znečištění vyústilo ve vznik severně situovaných čtvrtí jako Grandview, Marble Cliff nebo Upper Arlington, ze kterých lidé cestovali do centra tramvajemi.[5] Roku 1940 vedlo válečné úsilí k otevření továrny na výrobu letadel. Roku 1950 tu žilo 357 tisíc lidí.[5]
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Columbus se po období těžkého průmyslu 20. století dokázal přeorientovat na nová odvětví a služby. Zdejší high-tech sektory tvoří výroba automobilů a motocyklů a součástek komunikačních technologií, výroba z oceli a produkce nutričních suplementů.[1] Ocelovou výrobu zastupuje například Worthington Industries. High-tech společnostem napomáhá skutečnost, že 36% absolventů Ohijské státní univerzity ve městě zůstane žít.[6] Aplikovaná věda a vývoj technologií je zastoupen soukromou neziskovou společností Battelle Memorial Institute.[7]
Strategická poloha činí z města uzel komerční přepravy mezi severovýchodních Spojených států s takzvaným „Středozápadem“.[8]
Bankovní společnost Huntington Bancshares je jediným zástupcem města ve Fortune 500.[9]
Řetězec fast foodů Wendy’s zde v listopadu roku 1969 otevřel svoji první restauraci a dodnes ve městě sídlí, konkrétně ve čtvrti Dublin. Jiný fast food řetězec White Castle zaměřující se na burgery zde sídlí od roku 1933.[2]
Demografie[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 787 033 obyvatel.[10]
Podle průzkumu společnosti Gallup z roku 2015 tvoří LGBT menšina 4,3 % obyvatelstva Columbusu. Průvod Columbus Pride byl poprvé uspořádán roku 1981.
Rasové složení[editovat | editovat zdroj]
- 61,5% Bílí Američané
- 28,0% Černoši
- 0,3% Američtí indiáni
- 4,1% Asijští Američané
- 0,1% Pacifičtí ostrované
- 2,9% Jiná rasa
- 3,3% Dvě nebo více ras
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 5,6% populace.[10]
Sport[editovat | editovat zdroj]
Hokejový klub Columbus Blue Jackets hraje Národní hokejovou liga (NHL) od roku 2000, poté co bylo v roce 1997 schváleno rozšíření této soutěže. Klubový název Blue Jackets (česky Modré kabáty) odkazuje na Americkou občanskou válku, v níž hráli vojáci Columbusu významnou roli, přičemž modré uniformy Unie byly vyráběny právě v tomto městě.[2]
Na stánku Ohio Stadium pro více než 100 tisíc diváků hraje své zápasy amerického fotbalu univerzitní tým Ohio State Buckeyes hrající nejvyšší divizi v rámci Národní vysokoškolské atletické asociace (NCAA).[2]
Ve městě dále působí fotbalový klub Columbus Crew SC.
Hudba[editovat | editovat zdroj]
Z města Columbus pochází hudební skupiny Twenty One Pilots a Beartooth.
Společnost[editovat | editovat zdroj]
Roku 1870 byla založena Ohijská státní univerzita, jedna z největších v USA, jejíž budovy tvoří rozsáhlý kampus v severní části městského centra.[1] Dále tu mimo jiné působí Franklinova univerzita (1902) nebo Otterbeinova univerzita (1847).[1]
Od roku 1871 vychází deník Columbus Dispatch.[3]
Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]
- Prescott Bush (1895–1972), senátor a bankéř, jeho syn George H. W. Bush a vnuk George W. Bush byli prezidenty USA
- Donn Eisele (1930–1987), vojenský letec a astronaut
- Majel Barrettová (1932–2008), herečka
- Rahsaan Roland Kirk (1935–1977), jazzový multiinstrumentalista
- R. L. Stine (* 1943), spisovatel
- Philip Michael Thomas (* 1949), herec
- Beverly D'Angelo (* 1951), herečka a zpěvačka
- Richard Biggs (1960–2004), herec
- Guy Fieri (* 1968), šéfkuchařská celebrita[2]
- Josh Radnor (* 1974), herec a režisér
- Lilia Osterlohová (* 1978), tenistka
- Maggie Grace (* 1983), herečka
- Roman Atwood (* 1983), YouTuber, režisér, herec
- Tyler Joseph (* 1988), zpěvák skupiny Twenty One Pilots
- Josh Dun (* 1988), bubeník skupiny Twenty One Pilots
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Columbus má 10 partnerských měst. Prvním se stal v roce 1955 italský Janov.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h Columbus. Encyclopaedia Britannica [online]. 1998-07-20, rev. 2020-11-12 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e MANCINI, Mark. 25 Things You Should Know About Columbus, Ohio. mentalfloss [online]. 2017-08-31 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c LENTZ, Ed. Columbus: The Story of a City [online]. Arcadia Publishing, 2003-07-09 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c History of Columbus. TouringOhio.com [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Columbus History: New Development for the New Century — Columbus Starts to Take Shape. TouringOhio.com [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHINNI, Dante; SHIVARAM, Deepa. Two Ohio cities illustrate a growing divide between the old and new economy. NBC News [online]. 2018-09-07 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Columbus, OH. Forbes, cit. 2021-04-19
- ↑ Columbus: Economy. city-data.com, cit. 2021-04-19
- ↑ Fortune 500. Fortune [online]. ? [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.
- ↑ http://news.webindia123.com/news/Articles/India/20080206/883921.html
- ↑ Dresden - Partner Cities [online]. © 2008 Landeshauptstadt Dresden [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-16.
- ↑ GERBER, Anne. Columbus adds three new sister cities. The Lantern. 2008-04-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-12. Archivováno 12. 10. 2008 na Wayback Machine
- ↑ Online Directory: Ohio, USA [online]. Sister Cities International [cit. 2006-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-26.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Columbus na Wikimedia Commons - Galerie Columbus na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města
