Rychlé občerstvení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Několik restaurací rychlého občerstvení ve městě Bowling Green v americkém státě Kentucky.

Rychlé občerstvení (též fast food podle originálního pojmenování v angličtině) je druh veřejného stravování, založený na rychlém výběru, prodeji a konzumaci stravy. Provozovny rychlého občerstvení dosahují zvýšené rychlosti obsluhy tím, že umožňují zákazníkům získání potravy s minimálním přerušením jiných činností (stravování při cestě do práce nebo z práce, nezřídka prodej přímo do auta), a zvýšené rychlosti konzumace tím, že úpravou jídla a jeho balením podporují konzumaci vestoje nebo za pohybu.

Historie rychlého občerstvení[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv rychlé občerstvení je obvykle pokládáno za výdobytek moderní doby, respektive 20. století, písemné prameny i archeologické nálezy (např. malby) dokládají, že pouliční zařízení pro přípravu poživatin k okamžité konzumaci existovala již v nejstarších kulturách ve Středomoří, na Blízkém i Dálném východě, tedy prakticky všude, kde se vyvinula sídla městského typu, s vysokou diferenciací způsobu obživy u obyvatelstva. Moderní jev rychlého občerstvení vznikl v Kalifornii, těsně před druhou světovou válkou. Richard a Maurice Mc Donaldovi, kteří řídili drive-in burger (restaurace, kde se jede autem k okýnku a jste obslouženi v autě), poblíž Los Angeles, byli unaveni z neustálého mytí příborů a nádobí, a proto se rozhodli vymyslet systém, při kterém by se zákazníci mohli obsluhovat sami a omezit menu na položky, které by mohly být připraveny i nekvalifikovanými kuchaři a bez desky, nožů a vidliček.

Specifickým segmentem rychlého občerstvení jsou tzv. convenience potraviny. Jsou populární pro snadnou dostupnost, minimální požadavky na přípravu a možnost rychlé konzumace přímo na pracovišti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Audiovizuální dokumenty[editovat | editovat zdroj]

  • (anglicky)McLibel, režie Ken Loach a Franny Armstrong, 82 minut