Galerie moderního umění v Hradci Králové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Galerie moderního umění v Hradci Králové
Záložna (Hradec Králové), Tomkova, Velké nám. 139.JPG
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Město Hradec Králové
Adresa Velké náměstí 139-140, Hradec Králové, 500 02, Česko (Budova Galerie moderního umění v Hradci Králové)
Založeno 1953
Kód památky 37396/6-4522 (PkMISSezObr)
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Galerie moderního umění v Hradci Králové je příspěvková organizace Královéhradeckého kraje. Sídlí v secesní budově postavené jako záložna Osvaldem Polívkou v roce 1912. Budova se vstupem hlídaným sochami Obchodu a Úrody od Ladislava Jana Šalouna a v interiérech zdobená dobovými vitrážemi je umístěna na Velkém náměstí 139/140 naproti baroknímu kostelu a Gočárovu schodišti Na Kropáčce.

Historie galerie umění v Hradci Králové[editovat | editovat zdroj]

Odkaz biskupa Doubravy, 1919[editovat | editovat zdroj]

Sbírkou, která bezprostředně umožnila uvažovat o založení galerie v krajském městě, byl odkaz biskupa Josefa Doubravy. Biskup věnoval městu svou poslední vůlí v roce 1919 osobní kolekci uměleckých děl s obrazy Františka Ženíška, Vojtěcha Bartoňka, Antona Waldhausera, Františka Urbana, Stanislava Lolka, Jana Nowopackého, Františka Sequense, Antonína Slavíčka, Františka Kavána, Beneše Knüpfera, lepty Maxe Švabinského aj.[1] Odkaz byl realizován roku 1921.

Sbírkotvorná činnost před založením galerie[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Kremlička, Portrét slečny Schückové, (1927), GMU v Hradci Králové

Sbírku dále rozšiřovali různí donátoři, včetně České spořitelny, která kromě Portrétu paní Sch. od Rudolfa Kremličky zakoupila rozměrné Křížové procesí I. F. Repina, dnes zapůjčené do sbírky ruského malířství Galerie výtvarného umění v Náchodě.

Projekt nové Městské galerie Josefa Gočára[editovat | editovat zdroj]

Souběžně s intenzivní meziválečnou sbírkovou činnosti byla plánována nová stavba galerie na nábřeží souběžně s Kotěrovým muzeem. Elegantní funkcionalistická budova od Josefa Gočára měla být součástí zamýšlené „muzeální“ čtvrti, kterou doplnila stavba filharmonie, moderních lázní a sportovních prostor. Vzhledem ke krizi projekt galerie nebyl realizován a sbírky byly prezentovány prostřednictvím výstav v sálech Radnice na Velkém náměstí.

Založení a činnost galerie[editovat | editovat zdroj]

Těsně před koncem roku 1953 byla založena Krajská galerie jako instituce a sbírky do té doby uložené v muzeu jí byly převedeny. Hradec Králové nedisponoval budovou vhodnou pro výstavní účely a tak byla galerie v počátečním období umístěna na zámku v Rychnově nad Kněžnou. Pro veřejnost byla otevřena dne 31. října 1954. První ředitelkou byla jmenována malířka Božena Hliněnská-Kuhnová (1953–1955). Od roku 1956 do 1963 vedl galerii historik umění Jan Baleka. Od 1. října 1959 byla galerie sloučena s muzeem a památkovým střediskem do instituce nazvané Krajský vlastivědný ústav, ale hned 1. ledna 1960 se všechny tři typy paměťových institucí znovu osamostatnily. Galerie od 1. ledna 1960 fungovala pod názvem Oblastní galerie v Hradci Králové se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, zřizovalo ji město Hradec Králové.

Galerie v biskupské rezidenci[editovat | editovat zdroj]

V listopadu roku 1962 byly městem pronajaty sály biskupského paláce na Velkém náměstí 35 a sbírky sem byly postupně přestěhovány. Od 1.4.1963 galerii zřizoval Východočeský krajský národní výbor a změnil se její název na Krajská galerie v Hradci Králové. Stálá expozice byla v biskupské rezidenci zpřístupněna 30. června 1963.

Od roku 1963 vedl galerii na pozici ředitele až do roku 1997 PhDr. Josef Sůva.[2] V této době byly sbírky fakticky vybudovány jako příběh moderního umění od počátku 20. století až do současnosti. V rozšiřování kvalitních sbírek galerie pokračovala i za normalizace. Po roce 1989 galerie opustila prostory biskupské rezidence a získala do užívání budovu bývalé záložny, které byla upravena pro právě zrušené Muzeum revolučních tradic. V letech 1997-2018 vedl galerii PhDr. Tomáš Rybička[3], za jehož působení se uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce podle projektu ateliéru 3Q Project Ing.Arch. Pavla Tušla, která v interiérech částečně navrátila původní stav z roku 1912 a zároveň přizpůsobila stavbu její nové funkční náplni – sbírkové a výstavní činnosti. Rekonstrukce probíhala v letech 2014-2016.

1.4.2019 se funkce ředitele Galerie moderního umění ujme MgA. František Zachoval.

Galerie v datech[editovat | editovat zdroj]

  • 1953 založení Krajské galerie
  • 1954 otevření Krajské galerie v budově zámku v Rychnově nad Kněžnou
  • 1959 Krajská galerie sloučena s muzeem a vlastivědným ústavem pod názvem Krajský vlastivědný ústav
  • 1960 osamostatnění pod názvem Oblastní galerie v Hradci Králové se sídlem v Rychnově nad Kněžnou
  • 1962 pronajaty a upraveny sály biskupského paláce v Hradci Králové
  • 1963 sbírky přestěhovány z Rychnova nad Kněžnou a zpřístupnění stálé expozice galerie pod názvem Krajská galerie v Hradci Králové
  • 1991 změna názvu instituce na Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • 1990 stěhování galerie z biskupské rezidence do secesní budovy bývalé záložny

Historická sídla galerie a současná budova[editovat | editovat zdroj]

Sbírka Galerie moderního umění v Hradci Králové[editovat | editovat zdroj]

Galerie je téměř jediná sbírka na našem území, jejíž depozitáře nezabírá balast socialistického realismu, povinných nákupů a ministerských převodů. Během působení Josefa Sůvy na ředitelském postu galerie vytvořila ucelenou sbírku českého kubismu, speciálně s ohledem na dílo Bohumila Kubišty, rodáka z nedalekých Vlčkovic. Ve sbírkách je bohatě zastoupeno také umění českého surrealismu od 20. do 70. let dvacátého století. Galerie se pod vedením Dr. Sůvy specializovala na díla oficiálními dějinami opomíjených outsiderů – Josefa Váchala, Karla Šlengera, Ladislava Zívra. Ale sbírka má kvalitně zastoupeno i dílo Emila Filly, Mikuláše Medka, Františka Muziky, Zdeňka Sklenáře, Kamila Lhotáka, Františka Hudečka.

Sbírky galerie jsou zveřejněny online v systému Citem tzv. Promus.[4]

Stálá expozice - Proměny obrazu/Obrazy Proměn[editovat | editovat zdroj]

Ve dvou patrech rekonstruované budovy jsou vystavena mistrovská díla českého umění od konce 19. století do roku 2009. Kromě tradičního chronologického řazení jsou do expozice vsunuty čtyři tematické celky věnované proměnám tradičních malířských témat - Tvář, Figura, Krajina a Zátiší.

Ve třetím patře, kde expozice začíná, naleznou návštěvníci soubor českého symbolismu, secese, zlatého věku české krajinomalby a kubismu. Naleznete zde mj. díla Jana Preislera, Antonína Hudečka, Františka Kavána a především Josefa Váchala. V sále věnovaném kubismu pak obrazy Emila Filly, Bohumila Kubišty nebo Josefa Čapka. Na prvotní vzmach avantgardního umění navazuje poměrně rozsáhlý soubor krajinomaleb od Václava Špály, Jana Trampoty, Václava Rabase ad. Kromě toho jsou zde vystavena díla členů skupiny Ho-Ho-Ko-Ko a zátiší Františka Muziky.

Bohumil Kubišta, Kavárna (1910), GMU v Hradci Králové

Od sociálních tendencí se návštěvník dostane až k surrealismu. Gobi od Toyen, Z Českého ráje Jindřicha Štyrského či Schovej se, válko! od Aloise Wachsmana právem patří mezi klenoty královéhradecké sbírky. Zajímavý je také soubor obrazů Václava Tikala.

Druhé patro návštěvníka provede poválečným uměním od Skupiny 42 až do současnosti. V rychlém sledu procházíme obrazy a plastiky českého imaginativního umění, informelu a pop-artu. Naleznete tu díla mj. Františka Grosse, Františka Hudečka, Kamila Lhotáka, Ladislava Zívra, Zdeňka Sklenáře, Františka Muziky, Mikuláše Medka, Roberta Piesena, Karla Nepraše, Aleše Veselého, Aleše Lamra, nebo Milana Grygara a Vladimíra Fuky. Na tuto vskutku reprezentativní přehlídku tendencí let šedesátých navazuje hutný výběr z dění v normalizačních letech: nová figurace, hyperrealismus, expresivními umělci až k postmoderně generace let 80., již se příběh uzavírá. Setkáte se zde s díly: Pavla Nešlehy, Bedřicha Dlouhého, Michaela Rittsteina, Jiřího Sopka, Václava Boštíka, Vladimíra Kokolii, Zdeňka Sýkory, Tomáše Císařovského i Jiřího Kovandy.

Výstavní činnost po roce 2000[editovat | editovat zdroj]

V hlavních výstavních sálech galerie v přízemí se odehrávají monografické, tematické i skupinové výstavy, které musí obstát ve zdobeném secesním interiéru bývalé záložny. Někteří autoři svou instalací přímo na interiéry reagovali: Miloš Šejn, Irena Jůzová, Jana Matějková-Middleton.

Galerie po roce 2000 dává každoročně prostor tematické výstavě, která přibližuje nejrůznější podoby domácí vizuální scény.

  • Tematické výstavy :
    • Magie barev, 2001
    • Hyperrealismus, 2002
    • Ornament 2003
    • Bylo nebylo... (pohádkové motivy), 2004
    • Gesto a exprese – Stopy zápasu, 2005
    • Kvalitní řešení (Socha a objekt), 2006
    • Zátiší, 2006
    • Světla měst a noční chodci, 2008
    • Hráči, 2010
    • Současná česká krajina, 2011
    • Na duši nepokoj, 2012
    • Velké ticho, 2013
    • Cena Vladimíra Boudníka, 2013
    • Příběh dne/s/, 2017
  • Výstavy ze sbírek:
    • Emil Filla, 2001
    • Zdeněk Sklenář
    • František Muzika
    • Josef Váchal, 2006
    • Anna Macková - Rozená tulačka, 2006
    • Alois Wachsman, 2004
    • Česká kresba ze sbírek GMU HK, 2004
    • František Tichý, 2006
    • Grafika symbolistů, 2007
    • Krajina s fantomem, 2008
    • Grafika šedesátých let, 2009
    • Secesní plastika, 2011
    • Česká meziválečná plastika, 2012
    • Psovo slunce, 2012
    • Práce práce, 2013
    • Co všechno máme..., 2014
    • České umění 19. století, 2006-2014 - proměnlivá expozice
    • Fragmenty, otisky, vize - přírůstky GMUHK 2014-2015, 2016

Galerie moderního umění má bohatou publikační činnost, ke každé výstavě vycházejí katalogy různých formátů, články o činnosti a výzkumu uveřejňují odborná periodika (Ateliér) či sborníky (Královéhradecko).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÍTKOVÁ, Martina. Dary a odkazy. Sbírky galerie v letech 1921-1939. Královéhradecko : historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové : Státní okresní archiv : Studijní a vědecká knihovna : Muzeum východních Čech : Galerie moderního umění : Knihovna města Hradce Králové ; Zámrsk: Státní oblastní archiv, 2011, č. 8, s. 237-250. ISSN 1214-5211.
  2. http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=zahajovatel&IDosoby=8257
  3. http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=studium&i=&Fmistoumrti=&Fprijmeni=Rybi%C4%8Dka&Fjmeno=Tom%C3%A1%C5%A1&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmisto=&Fobor=
  4. Archivovaná kopie. www.citem.cz [online]. [cit. 2012-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-13. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • kolektiv autorů. Encyklopedie města Hradce Králové. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2011, 846 s. ISBN 978-80-86472-52-2.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]