Bilbao
| Bilbao | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°15′47″ s. š., 2°56′6″ z. d. |
| Nadmořská výška | 19 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát | |
| Autonomní společenství | Baskicko |
| Provincie | Bizkaia |
| Comarca | Gran Bilbao |
Bilbao | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 41,60 km² |
| Počet obyvatel | 351 124 (2025)[1] |
| Hustota zalidnění | 8 440,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Juan María Aburto (od 2015) |
| Vznik | 1300 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 944 |
| PSČ | 48001–48015 |
| Označení vozidel | BI |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bilbao (baskicky Bilbo) je největší město v Baskicku, autonomním společenství v severním Španělsku. Město je administrativním centrem provincie Bizkaia. Leží u Biskajském zálivu na řece Nervión. Žije zde přibližně 351 tisíc[1] obyvatel, s předměstími 950 000.
Bilbao je rovněž průmyslové centrum – vyrábí se zde stroje, především lodě a jejich součásti, dále je zde zastoupen chemický a stavebnický průmysl.
Světoznámou stavbou, která proslavila celé město, je postmoderní Guggenheimovo muzeum od Franka Gehryho z roku 1997. V Bilbau se také nachází gotická katedrála ze 14. století a řada dalších sakrálních staveb a památek.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V okolních vršcích byly nalezeny stopy po osídlení z 3. a 2. st. před K. Město však bylo založeno až o mnoho stovek let později, zakládací listinou z 15. června 1300, potvrzenou králem Ferdinandem IV. Kastilským na počátku roku 1301 v Burgosu. Poté se začalo na pravém břehu řeky Nerviónu s výstavbou města.
Město, památky a významné stavby
[editovat | editovat zdroj]
Centrum původního historického osídlení je na pravém břehu řeky Nervión čtvrť Casco Viejo (Staré Město, baskicky Zazpikaleak). Ve čtvrti stojí několik staveb středověkého původu:
- Katedrála sv. Jakuba (Santiago de Bilbao, baskicky Donejakue katedrala), stavba trojlodní baziliky s předsíní a portikem ze 14. až 15. století stojí na místě původního kostelíka poustevníků. Renesanční portikus je ze 16. století, hlavní brána a oltář až z 19. století.
Interiér: v chóru se dochovaly poutní oltáře, dvě gotické sochy Panny Marie s dítětem a socha sv. Jakuba Většího jako poutníka.
Od katedrály vedou úzké uličky s měšťanskými domy z 15.–19. století, plné barů a restaurací, a schodiště, při němž je situováno Archeologické muzeum. Výtahem ze stanice metra lze vyjet vzhůru na vyhlídku, ke hřbitovu a dalšímu poutnímu chrámu:
- Chrám Panny Marie de Begoňa je síňové trojlodí z období přelomu gotiky a renesance, proslulé úctou k drobné dřevěné sošce trůnící Panny Marie de Begoňa, která na levém koleni drží Ježíška a v pravé ruce květ růže.
- Severně od katedrály se rozkládá čtvercové náměstí Plaza Nueva s podloubími, vystavěné okolo roku 1830. Pár set metrů severně je
- Park s nábřežím, jemuž dominuje raně barokní chrám sv. Mikuláše (San Nicolás de Bari), původně profesní chrám rybářů a námořníků. Zde se pravidelně konají různé společenské akce, vystoupení apod.
- Kostel sv. Antonína ( Iglesia San Antón) je gotického původu z počátku 15. století, stojí na nábřeží u mostu San Antón.
- Kostel sv. Dominika (Santo Domingo) s bývalou stavbou kláštera dominikánů byly založeny ve 14. století na náměstí Plaza de la Encarnación ve čtvrti Atxuri.
- Klášter augustiniánů byl adaptován pro Baskické muzeum.
Na druhém břehu řeky:
- Budova železničního nádraží F.C. de Santander - Bilbao s halami do nábřeží – prosklená ocelová konstrukce s vitrážemi z konce 19. století, hala je zmodernizována jako nákupní pasáž s restauracemi.
- Radnice města Bilbao za nádražím, v rozlehlé čtvrti Abando, jež se na sever i východ rozrůstá moderními výškovými budovami.
- Přes most Puente Zubizuri se dostaneme ke Guggenheimovu muzeu, postmodernistické stavbě se zděnou ocelovou konstrukcí a pláštěm z kovových plátů a skla; byla dokončena roku 2007, podle návrhu architekta Franka Gehryho. Před ní je šestnáctimetrová betonová socha psa s dutinami, osazenými skalničkami a květinami. Za muzeem stojí nejvyšší budova Bilbaa Iberdrola (Torre Iberdrola, baskicky Iberdrola dorrea), z let 2007–2011 od architekta Césara Pelliho (autor Petronas Twin Towers v Malajsii) má 165 m.
Muzea
[editovat | editovat zdroj]- Guggenheimovo muzeum – stálá expozice klasiků moderní malby a sochařství není velká, tvoří ji asi 70 děl (Pablo Picasso, Marc Chagall, Amedeo Modigliani, František Kupka, Vasilij Kandinskij, Paul Klee, Georges Braque a další), druhá část je věnována 60. létům 20. století, ve třetí se střídají výstavy současného umění
- Muzeum Baskicka (Museo del Basque) – rozsáhlé historické, umělecké a národopisné sbírky v moderní instalaci
- Archeologické muzeum – rozsáhlá expozice ve 3 patrech od pravěku, přes bohaté sbírky římské antiky a středověku až na práh novověku
- Galerie španělského malířství a sochařství 13.–20. století, zvaná Muzeum krásných umění (Museo del bellas artes) nedaleko od Guggenheimova muzea
- Muzeum šunky (Museo del jamnbón) – expozice dějin gastronomie doplňuje lahůdkářský obchod
Doprava
[editovat | editovat zdroj]- Dvě linky vidlicovitě rozvětveného metra 1 a 2; většinou spojují oba břehy nebo vedou podél řeky směrem k moři); v některých stanicích jsou výhodné výtahy, jimiž se lze vyvézt i 5 pater (například ze Starého města)
- Tramvajová linka EuskoTram byla vybudovaná v roce 2002, je standardní moderní dopravou.
- Autobusy městské mají 45 linek, příměstské a dálkové autobusy jezdí z JZ nádraží Termini do vzdálenosti až 250 km.
- Velký význam má námořní přístav v Biskajském zálivu.
- Letiště je spíše regionální, nový hlavní terminál projektoval Santiago Calatrava.
- Lanovka spojuje staré město s okolními návršími.
Sport
[editovat | editovat zdroj]Ve městě sídlí fotbalový klub Athletic Bilbao.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Katedrála sv. Jakuba, Casco Viejo
-
Ulice na Starém Městě, Casco Viejo
-
Plaza Nueva v centru Casco Viejo
-
Kostel San Nicolás
-
Radnice Bilbaa
-
Budova Guggenheimova muzea
-
Iberdrola dorrea, nejvyšší budova Bilbaa
-
Současná zástavba na nábřeží řeky Nervión
-
Most Zubizuri
-
Metro Bilbao
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Miguel de Unamuno (1864–1936), španělský spisovatel a filosof
- Sabin Arana (1865–1903), baskický národní buditel, spisovatel a politik
- Pedro Arrupe (1907–1991), baskický duchovní, 28. jezuitský generál
- Javier Gomá Lanzón (* 1965), španělský filosof, právník a spisovatel
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Buenos Aires, Argentina, 1992
Bordeaux, Francie, 2006
Čching-tao, Čína, 2006
Medellín, Kolumbie 1998
Pittsburgh, USA
Rosario, Argentina, 1988
San Adrián de Besós, Španělsko
Tbilisi, Gruzie
Monterrey, Mexiko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Národní statistický institut: Municipal Register of Spain of 2025. 13. prosince 2025. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NOVOTNÁ, J., ŽÁKOVÁ, M.: Španělsko a Andorra. 2. vyd. Olympia Praha 1996. 176 s. ISBN 80-7033-397-9