Přeskočit na obsah

Bilbao

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bilbao
Bilbao – znak
Znak
Bilbao – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška19 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Autonomní společenstvíBaskicko
ProvincieBizkaia
ComarcaGran Bilbao
Bilbao
Bilbao
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha41,60 km²
Počet obyvatel351 124 (2025)[1]
Hustota zalidnění8 440,5 obyv./km²
Správa
StarostaJuan María Aburto (od 2015)
Vznik1300
Oficiální webwww.bilbao.eus
Telefonní předvolba944
PSČ48001–48015
Označení vozidelBI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bilbao (baskicky Bilbo) je největší město v Baskicku, autonomním společenství v severním Španělsku. Město je administrativním centrem provincie Bizkaia. Leží u Biskajském zálivu na řece Nervión. Žije zde přibližně 351 tisíc[1] obyvatel, s předměstími 950 000.

Bilbao je rovněž průmyslové centrum – vyrábí se zde stroje, především lodě a jejich součásti, dále je zde zastoupen chemický a stavebnický průmysl.

Světoznámou stavbou, která proslavila celé město, je postmoderní Guggenheimovo muzeum od Franka Gehryho z roku 1997. V Bilbau se také nachází gotická katedrála ze 14. století a řada dalších sakrálních staveb a památek.

V okolních vršcích byly nalezeny stopy po osídlení z 3. a 2. st. před K. Město však bylo založeno až o mnoho stovek let později, zakládací listinou z 15. června 1300, potvrzenou králem Ferdinandem IV. Kastilským na počátku roku 1301 v Burgosu. Poté se začalo na pravém břehu řeky Nerviónu s výstavbou města.

Město, památky a významné stavby

[editovat | editovat zdroj]
Pohled na Bilbao

Centrum původního historického osídlení je na pravém břehu řeky Nervión čtvrť Casco Viejo (Staré Město, baskicky Zazpikaleak). Ve čtvrti stojí několik staveb středověkého původu:

Interiér: v chóru se dochovaly poutní oltáře, dvě gotické sochy Panny Marie s dítětem a socha sv. Jakuba Většího jako poutníka.

Od katedrály vedou úzké uličky s měšťanskými domy z 15.–19. století, plné barů a restaurací, a schodiště, při němž je situováno Archeologické muzeum. Výtahem ze stanice metra lze vyjet vzhůru na vyhlídku, ke hřbitovu a dalšímu poutnímu chrámu:

  • Chrám Panny Marie de Begoňa je síňové trojlodí z období přelomu gotiky a renesance, proslulé úctou k drobné dřevěné sošce trůnící Panny Marie de Begoňa, která na levém koleni drží Ježíška a v pravé ruce květ růže.
  • Severně od katedrály se rozkládá čtvercové náměstí Plaza Nueva s podloubími, vystavěné okolo roku 1830. Pár set metrů severně je
  • Park s nábřežím, jemuž dominuje raně barokní chrám sv. Mikuláše (San Nicolás de Bari), původně profesní chrám rybářů a námořníků. Zde se pravidelně konají různé společenské akce, vystoupení apod.
  • Kostel sv. Antonína ( Iglesia San Antón) je gotického původu z počátku 15. století, stojí na nábřeží u mostu San Antón.
  • Kostel sv. Dominika (Santo Domingo) s bývalou stavbou kláštera dominikánů byly založeny ve 14. století na náměstí Plaza de la Encarnación ve čtvrti Atxuri.
  • Klášter augustiniánů byl adaptován pro Baskické muzeum.

Na druhém břehu řeky:

  • Budova železničního nádraží F.C. de Santander - Bilbao s halami do nábřeží – prosklená ocelová konstrukce s vitrážemi z konce 19. století, hala je zmodernizována jako nákupní pasáž s restauracemi.
  • Radnice města Bilbao za nádražím, v rozlehlé čtvrti Abando, jež se na sever i východ rozrůstá moderními výškovými budovami.
  • Přes most Puente Zubizuri se dostaneme ke Guggenheimovu muzeu, postmodernistické stavbě se zděnou ocelovou konstrukcí a pláštěm z kovových plátů a skla; byla dokončena roku 2007, podle návrhu architekta Franka Gehryho. Před ní je šestnáctimetrová betonová socha psa s dutinami, osazenými skalničkami a květinami. Za muzeem stojí nejvyšší budova Bilbaa Iberdrola (Torre Iberdrola, baskicky Iberdrola dorrea), z let 2007–2011 od architekta Césara Pelliho (autor Petronas Twin Towers v Malajsii) má 165 m.
  • Guggenheimovo muzeum – stálá expozice klasiků moderní malby a sochařství není velká, tvoří ji asi 70 děl (Pablo Picasso, Marc Chagall, Amedeo Modigliani, František Kupka, Vasilij Kandinskij, Paul Klee, Georges Braque a další), druhá část je věnována 60. létům 20. století, ve třetí se střídají výstavy současného umění
  • Muzeum Baskicka (Museo del Basque) – rozsáhlé historické, umělecké a národopisné sbírky v moderní instalaci
  • Archeologické muzeum – rozsáhlá expozice ve 3 patrech od pravěku, přes bohaté sbírky římské antiky a středověku až na práh novověku
  • Galerie španělského malířství a sochařství 13.–20. století, zvaná Muzeum krásných umění (Museo del bellas artes) nedaleko od Guggenheimova muzea
  • Muzeum šunky (Museo del jamnbón) – expozice dějin gastronomie doplňuje lahůdkářský obchod
  • Dvě linky vidlicovitě rozvětveného metra 1 a 2; většinou spojují oba břehy nebo vedou podél řeky směrem k moři); v některých stanicích jsou výhodné výtahy, jimiž se lze vyvézt i 5 pater (například ze Starého města)
  • Tramvajová linka EuskoTram byla vybudovaná v roce 2002, je standardní moderní dopravou.
  • Autobusy městské mají 45 linek, příměstské a dálkové autobusy jezdí z JZ nádraží Termini do vzdálenosti až 250 km.
  • Velký význam má námořní přístav v Biskajském zálivu.
  • Letiště je spíše regionální, nový hlavní terminál projektoval Santiago Calatrava.
  • Lanovka spojuje staré město s okolními návršími.

Ve městě sídlí fotbalový klub Athletic Bilbao.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Národní statistický institut: Municipal Register of Spain of 2025. 13. prosince 2025. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NOVOTNÁ, J., ŽÁKOVÁ, M.: Španělsko a Andorra. 2. vyd. Olympia Praha 1996. 176 s. ISBN 80-7033-397-9

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Bilbao na Wikimedia Commons
  • Galerie Bilbao na Wikimedia Commons