Bilbao

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bilbao
Bilbo
Bilbao-collage.jpg
Bilbao – znak
znak
Bilbao – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 43°15′46″ s. š., 2°56′6″ z. d.
Nadmořská výška 19 m n. m.
Stát Španělsko Španělsko
Autonomní společenství Flag of the Basque Country.svg Baskicko
Provincie Bandera de Vizcaya 2007.svg Bizkaia
Bilbao
Red pog.svg
Bilbao
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 41,3 km²
Počet obyvatel 346 574[1] (2014)
Hustota zalidnění 8827 obyv./km²
Správa
Starosta Juan María Aburto
Oficiální web www.bilbao.net
PSČ 480XX
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bilbao (baskicky Bilbo) je největší město v Baskicku, autonomním společenství v severním Španělsku. Leží v Biskajském zálivu na řece Nervión. Má 380 000 obyvatel, s předměstími 950 000. Město je administrativním centrem provincie Bizkaia.

Bilbao je rovněž průmyslové centrum – vyrábí se zde stroje, především lodě a jejich součásti, dále je zde zastoupen chemický a stavebnický průmysl.

Světoznámou stavbou, která proslavila celé město, je postmoderní Guggenheimovo muzeum od Franka Gehryho z roku 1997. V Bilbau se také nachází gotická katedrála ze 14. století a řada dalších sakrálních staveb a památek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V okolních vršcích byly nalezeny stopy po osídlení z 3. a 2. st. před K. Město však bylo založeno až o mnoho stovek let později, zakládací listinou z 15. června 1300, potvrzenou králem Ferdinandem IV. Kastilským na počátku roku 1301 v Burgosu. Poté se začalo na pravém břehu řeky Nerviónu s výstavbou města.

Město, památky a významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Bilbao

Centrum původního historického osídlení je na pravém břehu řeky Nervión čtvrť Casco Viejo (Staré Město, baskicky Zazpikaleak). Ve čtvrti stojí několik staveb středověkého původu:

  • Katedrála sv. Jakuba (Santiago de Bilbao, baskicky Donejakue katedrala), stavba trojlodní baziliky s předsíní a portikem ze 14. až 15. století stojí na místě původního kostelíka poustevníků. Renesanční portikus je ze 16. století, hlavní brána a oltář až z 19. století.

Interiér: v chóru se dochovaly poutní oltáře, dvě gotické sochy Panny Marie s dítětem a socha sv. Jakuba Většího jako poutníka. Od katedrály vedou úzké uličky s měšťanskými domy z 15.-19.století, plné barů a restaurací, a schodiště, při němž je situováno Archeologické muzeum. Výtahem ze stanice metra lze vyjet vzhůru na vyhlídku, ke hřbitovu a dalšímu poutnímu chrámu:

  • Chrám Panny Marie de Begoňa je síňové trojlodí z období přelomu gotiky a renesance, proslulé úctou k drobné dřevěné sošce trůnící Panny Marie de Begoňa, která na levém koleni drží Ježíška a v pravé ruce květ růže.
  • Severně od katedrály se rozkládá čtvercové náměstí Plaza Nueva s podloubími, vystavěné okolo roku 1830. Pár set metrů severně je
  • Park s nábřežím, jemuž dominuje raně barokní chrám sv. Mikuláše (San Nicolás de Bari), původně profesní chrám rybářů a námořníků. Zde se pravidelně konají různé společenské akce, vystoupení apod.
  • Kostel sv. Antonína ( Iglesia San Antón) je gotického původu z počátku 15. století, stojí na nábřeží u mostu San Antón.
  • Kostel sv. Dominika (Santo Domingo) s bývalou stavbou kláštera dominikánů byly založeny ve 14. století na náměstí Plaza de la Encarnación ve čtvrti Atxuri.
  • Klášter augustiniánů byl adaptován pro Baskické muzeum.

Na druhém břehu řeky:

  • Budova železničního nádraží F.C. de Santander - Bilbao s halami do nábřeží - prosklená ocelová konstrukce s vitrážemi z konce 19.století, hala je zmodernizována jako nákupní pasáž s restauracemi.
  • Radnice města Bilbao za nádražím, v rozlehlé čtvrti Abando, jež se na sever i východ rozrůstá moderními výškovými budovami.
  • Přes most Puente Zubizuri se dostaneme ke Guggenheimovu muzeu, postmodernistické stavbě se zděnou ocelovou konstrukcí a pláštěm z kovových plátů a skla; byla dokončena roku 2007, podle návrhu architekta Franka Gehryho. Před ní je šestnáctimetrová betonová socha psa s dutinami, osazenými skalničkami a květinami. Za muzeem stojí nejvyšší budova Bilbaa Iberdrola (Torre Iberdrola, baskicky Iberdrola dorrea), z let 2007–11 od architekta C. Pelliho (autor Petronas Twin Towers v Malajsii) má 165 m.

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Guggenheimovo muzeum - stálá expozice klasiků moderní malby a sochařství není velká, tvoří ji asi 70 děl (Picasso, Chagall, Modigliani, Kupka, Kandinsky, Klee, Braque, ad.), druhá část je věnována 60.létům 20.století, ve třetí se střídají výstavy současného umění
  • Muzeum Baskicka (Museo del Basque) - rozsáhlé historické, umělecké a národopisné sbírky v moderní instalaci
  • Archeologické muzeum - rozsáhlá expozice ve 3 patrech od pravěku, přes bohaté sbírky římské antiky a středověku až na práh novověku
  • Galerie španělského malířství a sochařství 13.- 20.století, zvaná Muzeum krásných umění (Museo del bellas artes) nedaleko od Guggenheimova muzea
  • Muzeum šunky (Museo del jamnbón) - expozice dějin gastronomie doplňuje lahůdkářský obchod

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Tři linky vidlicovitě rozvětveného metra A,B,C; většinou spojují oba břehy nebo vedou podél řeky směrem k moři); v některých stanicích jsou výhodné výtahy, jimiž se lze vyvézt i 5 pater (například ze Starého města)
  • Tramvajová linka EuskoTram byla vybudovaná v roce 2002, je standardní moderní dopravou.
  • Autobusy městské mají 45 linek, příměstské a dálkové autobusy jezdí z JZ nádraží Termini do vzdálenosti až 250 km.
  • Velký význam má námořní přístav v Biskajském zálivu.
  • Letiště je malé, nový hlavní terminál projektoval Santiago Calatrava, přistávání letadel nebývá pro silné větry vždy jednoduché – video:Přistávací dráha v Bilbao – Video na Stream.cz
  • Lanovka spojuje staré město s okolními návršími.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Z Bilbaa pochází mj. spisovatel a filosof Miguel de Unamuno či 28. jezuitský generál Pedro Arrupe.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

NOVOTNÁ, J., ŽÁKOVÁ, M.: Španělsko a Andorra. 2. vyd. Olympia Praha 1996. 176 s. ISBN 80-7033-397-9

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tabla158 [online]. Ine.es, [cit. 2014-06-26]. [1]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]