Sabin Arana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sabin Arana
Sabino-arana-olerkijak.jpg
Rodné jméno Sabin Polikarpo Arana Goiri
Narození 26. ledna 1865
Bilbao, Španělské království
Úmrtí 25. listopadu 1903 (38 let)
Sukarrieta, Biskajsko, Španělské království
Příčina úmrtí zřejmě Addisonova choroba
Národnost baskická
Povolání spisovatel, politik
Znám jako autor slov baskické hymny
spoluautor baskické vlajky
zakladatel EAJ
Období konec 19. století
Politická strana Baskická národní strana
Nábož. vyznání katolické
Manžel(ka) Nicolasa de Achica-Allende Iturri (manželé 1900–1903)
Příbuzní bratr Luis Arana (1862–1951)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sabin Polikarpo Arana Goiri, pseudonymem Arana ta Goiri'taŕ Sabin (26. ledna 186525. listopadu 1903) byl baskický národní buditel, vlastenec, spisovatel a politik. Je jednou z nejvýznamnějších osobností baskických novodobých dějin. Je autorem slov baskické hymny, spoluautorem návrhu baskické vlajky a zakladatelem Baskické národní strany. Stál u zrodu moderního pojetí baskického národa, svou činností ale také položil základy baskického nacionalismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1865 v Abandu, v dnešním Bilbau v baskicky mluvícím prostředí. Celý život prosazoval baskičtinu jako společenský a kulturní jazyk Baskicka. Byl jedním z prvních, kteří tuto ideu prosazovali. Sepsal dílo Bizkaya por su independencia (Biskajsko pro svou nezávislost), kde vyjádřil svou myšlenku nezávislosti Biskajska (jak tomu bylo před rokem 1200, dle jeho slov). Zároveň sestavil návrh spisovné formy baskičtiny a vytvářel purismyneologismy.[1] Roku 1894 spolu se svým bratrem Luisem Aranou vytvořil návrh baskické vlajky. Roku 1895 zakládá Baskickou národní stranu. Pak také na baskickou lidovou melodii napsal slova pro jím zamýšlenou baskickou hymnu. Pokusil se poslat telegram americkému presidentovi Theodoru Rooseveltovi, ve kterém ho chválil za pomoc Kubě při válce za nezávislost. To se mu však nepodařilo, byl za to zatčen, odsouzen za zradu a uvězněn ve věznici v Sukarrietě. V krutých vězeňských podmínkách onemocněl, jeho zdravotní stav se tam stále zhoršoval a neléčená Addisonova choroba byla pravděpodobnou příčinou jeho skonu dne 25. listopadu 1903. Bylo mu pouhých 38 let.

Myšlenky a odkaz[editovat | editovat zdroj]

Původní návrh Baskické vlajky
Socha v Bilbau

Byl vlastenecky, až nacionalisticky založen. Podle jeho původních kritérií pro vstup do Baskické národní strany musel každý uchazeč prokázat, že má výhradně baskické předky, zastával tak poněkud radikální myšlenku národní čistoty. Rovněž se stavěl proti migraci Španělů do Baskicka a pronikání jiných kultur a jazyků vůbec. Zároveň však byl zarytým odpůrcem otrokářství (které bylo legální a provozované na Španělskem držené Kubě, i proto se stavěl za její nezávislost). Rovněž se zastával Zulů a jejich práv. Z dnešního hlediska ho tak lze označit za odpůrce multikulturalismu a kolonialismu.
V dnešním Baskicku je (zejména ve vlasteneckých kruzích) často brán jako národní idol, k čemuž (vzhledem k jeho autorství baskických národních symbolů a hodnot jako hymna, vlajka, nebo dodnes působící národní strana a takřka mučednické povaze okolností jeho smrti) přirozeně inklinuje.
Jeho kritici mu naopak vytýkají nacionalistické postoje (například tvrzeními, že svou činností umožnil či přímo podnítil pozdější vznik ETA, nebo jeho náklonností k etnocentrismu). Roku 2017 kvůli tomu nekteří požadovali přejměnování ulice, která nese jeho jméno.[2]
Napsal na šest set novinových článků, které byly svým stylem mnohdy nezvyklé, provokativní, šokující. Také měly často propagandistickou povahu.
Roku 2015 byl uveřejněn televizní film Sabin vyprávějící o jeho životě.[3]
Sabin Etxea (Sabinův dům), sídlo EAJ, na jeho počest nese jeho jméno.

Ve vězení, kde byl uvězněn za podporu nezávislosti Kuby, a kde také zemřel

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lecciones de ortografía del euskera bizkaino, Arana eta Goiri'tar Sabin, Bilbao, Bizkaya'ren Edestija ta Izkerea Pizkundia, 1896 (Sebastián de Amorrortu).
  2. https://www.irishtimes.com/news/world/europe/basque-street-names-fuel-debate-around-historical-memory-1.2976931
  3. https://www.eitb.eus/es/television/detalle/2908628/tvmovie-sabino-arana/