Přeskočit na obsah

Winnipeg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě. O jezeře pojednává článek Winnipežské jezero.
Winnipeg
City of Winnipeg
Winnipeg – znak
znak
Winnipeg – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška238 m n. m.
Časové pásmoUTC−06:00
StátKanadaKanada Kanada
ProvincieManitoba
Winnipeg
Winnipeg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha448,9 km²
Počet obyvatel749 607 (2021)[1]
Hustota zalidnění1 669,8 obyv./km²
Správa
StarostaBrian Bowman (od 2014)
Vznik1738
Oficiální webwinnipeg.ca
Telefonní předvolba204 a 431
PSČR2C
Označení vozidelWPG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Winnipeg je hlavním a největším městem kanadské prérijní provincie Manitoba a je prvotní municipalitou oblasti Winnipeg Capital Region s více než polovinou manitobské populace. Je umístěn poblíž poledníkového středu Severní Ameriky, na soutoku řek Red a Assiniboine (místo obecně známé jako The Forks).

Název „Winnipeg“ je odvozen z kríjského výrazu pro „kalné vody“. Winnipežský kraj byl obchodní křižovatkou indiánských kmenů již před příchodem Evropanů. První pevnost zde byla zbudována roku 1738 francouzskými obchodníky.[2] První evropské osídlení bylo později založeno Selkirkovými osadníky v roce 1812. Jádro tohoto sídla bylo později začleněno do města Winnipeg v roce 1873. Během posledních let 19. století a začátku 20. století byl Winnipeg jedním z nejrychleji se rozvíjejících měst Severní Ameriky. Manitobská univerzita, založená během tohoto období, byla jednou z prvních univerzit v západní Kanadě.

Winnipeg má diverzifikovanou ekonomiku s finančním sektorem, zpracovatelským průmyslem, potravinářskou a pivovarnickou výrobou, maloobchodem, kulturou a turismem. Winnipeg je hlavní dopravní uzel, obsluhovaný Richardsonovým mezinárodním letištěm. Město má železniční spojení se Spojenými státy a východní a západní Kanadou třemi železničními tratěmi první třídy.

Winnipeg je sedmou největší municipalitou v Kanadě s počtem obyvatel 633 451 podle Canada 2006 Census. Městská metropolitní oblast Winnipeg, skládající se z města Winnipeg, deseti blízkých venkovských municipalit a indiánské rezervace Brokenhead 4, je podle censu osmou největší metropolitní oblastí s 694 668 obyvateli. Winnipežské kulturní organizace a festivaly zahrnují Královský winnipežský balet, Manitobskou operu, Le Cercle Molière, Festival du Voyageur a Folklorama. Profesionální sportovní kluby z Winnipegu zahrnují Winnipeg Blue Bombers, Winnipeg Goldeyes, Winnipeg Jets a Manitoba Moose.

Humphrey Lloyd Hime: Týpí na prérii nedaleko Kolonie u řeky Red, 1858

Winnipeg leží na soutoku řek Red a Assiniboine, místě známém jako "The Forks". Tento bod býval křižovatkou tras kánoí, po nichž cestovaly indiánské kmeny ještě před tím, než se dostali do kontaktu s Evropany.[3] Jméno Winnipeg je transkripcí západokríjského slova wi-nipe-k znamenajícího "blátivé vody";[4] celý kraj byl osídlen po celá tisíciletí indiánským obyvatelstvem. Učenci díky archeologii, petroglyfům, skalnímu umění a orální historii zjistili, že domorodé národy tuto oblast využívaly k táboření,lovu, rybolovu, výrobě nástrojů, obchodu a o něco dál na sever i k zemědělství.[5]

Jak se ukázalo, ještě před příchodem Evropanů se indiáni již zabývali rolnickými aktivitami v údolí řeky Red, poblíž současného Lockportu, kde byla pěstována kukuřice a další plodiny.[6] Řeky zajišťovaly extenzivní síť dopravních cest, jež spojovala mnohé zdejší kmeny, včetně Anishinaabe, Assiniboinů, Odžibvejů, Siouxů či Kríů. Řeka Red spojovala pradávné severní národy s těmi na jihu podél řeky Missouri a Mississippi (řeka). Odžibvejové vytvořili několik prvních map oblasti na březové kůře, která pomáhala lovcům kožešin při proplouvání vodními cestami v této krajině.[7]

Osídlení

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní ulice v roce 1887 (pohled od třídy Pioneer Avenue na sever)

První francouzský důstojník dorazil do oblasti v roce 1738.[8] Sieur de La Vérendrye postavil první kožešinovou obchodní stanici na místě zvaném Fort Rouge.[9] Francouzsky hovořící obchodníci zde pokračovali v činnosti několik desetiletí, než zde byl zaveden monopol britské Společnosti Hudsonova zálivu.[10] Mnoho Francouzů a později i Britů, kteří se zabývali lovem kožešinové zvěře, se oženilo s indiánskými ženami; jejich rasově smíšené děti, Métisové, lovili, obchodovali a žili v celé této oblasti.[11]

Lord Selkirk byl prvním, který se zabýval myšlenkou trvalého a stálého zemědělského osídlení oblasti (to je známé pod jménem Red River Colony). Koupil zemi od Společnosti Hudsonova zálivu a je spojen s prozkoumáváním a vyměřováním mnoha místních řek na začátku 19. století.[12] Severozápadní společnost postavila roku 1809 a Společnost Hudsonova zálivu pak vystavěla Fort Douglas v roce 1812.[13] Obě společnosti spolu ostře, tvrdě a intenzivně soutěžily o nadvládu nad obchodem v této oblasti. Métisové a osadníci Lorda Selkirka proti sobě bojovali v bitvě u Sedmi dubů v roce 1816.[14] Roku 1821 byly společnosti spolu sloučeny, čímž bylo ukončeno období dlouhotrvající rivality. Fort Gibraltar, stojící na místě dnešního Winnipegu, byla v roce 1822 přejmenována na Fort Garry a stala se nejdůležitější obchodní stanicí v regionu.[15] Pevnost byla zničena povodní v roce 1826, ale nebyla znovuvybudována až do roku 1835.[15] Pevnost byla řadu let sídlem guvernéra Společnosti Hudsonova zálivu. Přestavěná sekce pevnosti, skládající se z přední brány a části hradby, se dá nalézt poblíž současného rohu Hlavní ulice a třídy Broadway Avenue v jádru centra Winnipegu.[16]

Přístav parníků u místa zvaného the Forks, s pevností Upper Fort Garry v pozadí, raná 70. léta 19. století

V letech 186970 byl Winnipeg místem, kolem nějž se soustředilo povstání zvané Red River Rebellion, konflikt mezi métiskou místní prozatímní vládou vedenou Louisem Rielem a nově příchozími z východní Kanady. Poltačit povstání byl vyslán generál Garnet Wolseley. V důsledku povstání byla v roce 1870 zákonem zvaným Manitoba Act vydlážděna cesta ke vstupu Manitoby do Kanadské konfederace jako její pátá provincie.[17] Dne 8. listopadu 1873 byl Winnipeg inkorporován jako město. Manitoba and Northwest Territories legislator James McKay named the settlement.[18]

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
Downtown Winnipegu
Downtown Winnipegu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Winnipeg na anglické Wikipedii.

  1. Canada 2021 Census.
  2. CHAMPAGNE, Antoine. The Vérendryes and Their Successors, 1727-1760. MHS Transactions. 1968-69. 
  3. The Forks. History [online]. [cit. 2008-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-30. 
  4. Encyclopædia Britannica Online [online]. Encyclopædia Britannica, 2009 [cit. 2009-07-16]. Winnipeg River. Dostupné online. 
  5. HARRIS, R. Cole, Geoffrey J. Matthews. Historical Atlas of Canada. Toronto: University of Toronto Press, 1993. S. 1–6. 
  6. FLYNN, Catherine, E. Leigh Syms. Manitoba’s First Farmers. Manitoba History. Winnipeg: Spring 1996. 
  7. LEWIS, G. Malcolm. Cartographic encounters: perspectives on Native American mapmaking and map use. Chicago: University of Chicago Press, 1998. S. 12. 
  8. SHAW, Edward. La Vérendrye. Manitoba Pageant. Autumn 1973. 
  9. Pierre Gaultier De Varennes La Vérendrye. [s.l.]: [s.n.] (Dictionary of Canadian Biography; sv. 3). S. 246–254. 
  10. The Forks National Historic Site of Canada. Parks Canada [online]. [cit. 2007-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-06. 
  11. LUSSIER, AS. The Metis: Contemporary Problem of Identity. Manitoba Pageant. Spring 1978. 
  12. Dictionary of Canadian Biography V. Thomas Douglas. [s.l.]: University of Toronto, 2000. S. 264–269. 
  13. Brown, Alice E. A Brief Chronology of Events Relative to Lord Selkirk's Settlement at Red River – 1811 to 1815. Manitoba Pageant. April 1962. 
  14. HSMBC cairn, Winnipeg. Parks Canada, 1920.
  15. a b Manitoba Time Line [online]. Manitoba Historical Society [cit. 2011-05-23]. Dostupné online. 
  16. Greater Winnipeg: Upper Fort Garry Gate [online]. Virtual Heritage Winnipeg [cit. 2009-07-16]. Dostupné online. 
  17. HAYES, Derek. Historical Atlas of Canada. [s.l.]: D&M Adult, 2006. ISBN 1-55365-077-8. S. 213–214. 
  18. Who Named the North-Land?. [s.l.]: Manitoba Free Press, 19-08-1876. S. 3. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]