Berneška bělolící

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBerneška bělolící
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď kachnovití (Anatidae)
Rod berneška (Branta)
Binomické jméno
Branta leucopsis
Bechstein, 1803
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berneška bělolící (Branta leucopsis) je středně velký vrubozobý pták z rodu bernešek (Branta).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Z taxonomického hlediska se jedná o monotypický druh.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Berneška bělolící v letu
  • Délka těla: 58–70 cm
  • Rozpětí křídel: 120–142 cm
  • Hmotnost: 1,29–2,4 kg[2]

Berneška bělolící je středně velká husa kompaktních tvarů s krátkým krkem, kulatou hlavou a poměrně malým zobákem; je o něco větší než příbuzná berneška tmavá. Většina hlavy je bílá (odtud také jméno druhu), přičemž u dospělých ptáků může někdy mít žlutavý odstín. Temeno hlavy je černé, stejně tak i krk a hruď. Mezi černou hrudí a stříbřitě bílou spodinou těla je ostrá hranice, která je dobrým určovacím znakem zejména za letu (hůře rozlišitelná bílá hlava nevylučuje záměnu s berneškou tmavou). Záda a křídla jsou šedá s pravidelným černobílým vlnkováním (berneška tmavá má záda i křídla tmavší a bez kresby). Mladí ptáci mají kresbu méně kontrastní a hlavu vždy bílou bez žlutého nádechu.[2][3]

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Ozývá se štěkavým, jednoslabičným voláním „ka“ nebo „kau“. V letícím hejnu lze rozeznat volání s proměnlivou výškou tónu.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí na arktických ostrovech a pobřeží, přičemž dává přednost skalnatým srázům a skalám. Od 70. let 20. století jsou známa také hnízdiště na travnatých ostrůvcích a pobřeží Baltského moře. Zimuje v severozápadní Evropě;[2] do České republiky zalétá vzácně v období tahu mezi červencem a květnem, někdy zde také zimuje.[3] Na konci roku 2013 bylo na Opavsku pozorováno poměrně výjimečné hejno 15 bernešek bělolících. Jedna z nich byla přitom nelegálně postřelena během mysliveckého honu,[4] oddělila se od hejna a později již pozorována nebyla.[5][6]

Bionomie[editovat | editovat zdroj]

Vejce bernešky bělolící

Živí se zejména rostlinnou potravou – trávou, bylinami, listy i větvičkami dřevin. Zřejmě loví také mořské korýše a měkkýše.[2]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí v koloniích o počtu do 30 párů na pobřežních skalách či ostrůvcích. Hnízdo si staví mezi kameny na zemi. V květnu a červnu snáší samice 4–6 vajec, na kterých sedí 24–25 dní. Po vylíhnutí mláďat rodinu hlídá samec. Mláďata dosahují vzletnosti přibližně ve věku 7 týdnů.[2]

Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]

Na hnízdištích se sbírá prachové peří z hnízd, někde se také loví.[2] V ČR není povoleno lovit žádný druh bernešek.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.3. 10. prosince 2020. Dostupné online. [cit. 2020-12-31]
  2. a b c d e f g Branta leucopsis (berneška bělolící) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  3. a b c SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 20–21. 
  4. Jiří Šafránek. Vzácné bernešky bělolící se objevily na Opavsku [online]. 31-12-2013 [cit. 2020-10-18]. Dostupné online. 
  5. Přehled pozorování bernešky bělolící na stránkách FK ČSO
  6. Diskuze k tomuto pozorování na serveru Avif
  7. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-245

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]