Berneška tmavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBerneška tmavá
alternativní popis obrázku chybí
Branta bernicla bernicla
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď kachnovití (Anatidae)
Rod berneška (Branta)
Binomické jméno
Branta bernicla
Linnaeus, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berneška tmavá (Branta bernicla) je středně velkým druhem vrubozobého ptáka z rodu berneška.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rozlišují se tři poddruhy, odlišující se zbarvením i geografickým rozšířením.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Berneška tmavá v letu
  • Délka těla: 55–62 cm
  • Rozpětí křídel: 105–117 cm
  • Hmotnost: 1327–1370 g[3]

Berneška tmavá je o něco menší než berneška bělolící; je celkově tmavě zbarvená s výjimkou zádi, která je jasně bílá. Nominální poddruh bernicla má šedočernou hlavu a krk, tmavošedé břicho a hruď. Boky jsou světle proužkované. Po stranách krku těsně pod hlavou se nachází výrazná, párová, bílá skvrna srpkovitého tvaru. Tato skvrna se u mladých ptáků objevuje až v období první zimy.
Poddruh hrota má výrazně světlejší břicho (kontrast mezi krkem a hrudí je tudíž lépe patrný) a záda s béžovým nádechem. Poddruh nigricans je naopak celkově ještě tmavší než bernicla, bílé skvrny na bocích těla a pod hlavou jsou větší a kontrastnější, skvrna na krku se může i spojovat a vytvářet obojek. U juvenilních ptáků je rozlišení příslušnosti k poddruhům obtížnější.[2]

Branta bernicla nigricans

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Zvukové projevy bernešky tmavé

Hlas je hrdelní „r'rot“ nebo „rhat“ v různé výšce.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí cirkumpolárně na arktických ostrovech a pobřeží, zimuje v oblasti Severního moře a na Britských ostrovech, v menších počtech i na pobřeží Severní Ameriky či na Dálném Východě.[3] Jednotlivci či menší hejnka mohou v období od září do dubna vzácně zalétat i na území České republiky,[2] přičemž se zpravidla jedná o poddruh bernicla.[3] Od roku 1989 je takto evidováno 18 záznamů.[4]

Bionomie[editovat | editovat zdroj]

Vejce bernešky tmavé

Chováním připomíná kachny. V početných hejnech často odpočívá na širém moři, při hledání potravy ve vodě panáčkuje, aby dosáhla na ponořené rostliny (např. vochy). Pase se také na blatech a trávnících.[2] Velkou část potravy tvoří mechy a lišejníky, vzácněji tráva a různé plody. Jako doplněk se ve stravě mohou objevit měkkýši, korýši a jiní bezobratlí.[3]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Pro hnízdění vyhledává plochou tundru v blízkosti pobřeží.[2] Vytváří menší, rozvolněné kolonie. Samice snáší od června 3–6 vajec, na kterých sedí sama 24–26 dní. Po vylíhnutí jsou mláďata rodičovským párem odvedena k vodě.[3]

Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]

Na hnízdištích se sbírá prachové peří, v některých zemích také patří mezi lovnou zvěř.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.3. 10. prosince 2020. Dostupné online. [cit. 2020-12-31]
  2. a b c d e f SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 20–21. 
  3. a b c d e f Branta bernicla (berneška tmavá) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  4. VAVŘÍK, Martin; ŠÍREK, Jiří. Zpráva Faunistické komise ČSO za rok 2019. Sylvia. 2020, roč. 56, s. 93–114. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]