Berneška tmavá
 Berneška tmavá | |
|---|---|
 Branta bernicla bernicla | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
| Rod | berneška (Branta) |
| Binomické jméno | |
| Branta bernicla Linnaeus, 1758 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Berneška tmavá (Branta bernicla) je středně velkým druhem vrubozobého ptáka z rodu berneška.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Rozlišují se tři poddruhy, odlišující se zbarvením i geografickým rozšířením.
- B. bernicla bernicla (hnízdí v západní části Sibiře, na tahu putuje přes Balt do severozápadní Evropy)
- B. bernicla hrota (hnízdí v Grónsku a na Špicberkách, táhne přes Island a Norsko, zimuje v Irsku, Anglii a Dánsku)
- B. bernicla nigricans (hnízdí ve východní části Sibiře, na Aljašce a severozápadě Kanady, do Evropy zalétá jen vzácně)[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
_in_flight.jpg)
- Délka těla: 55–62 cm
- Rozpětí křídel: 105–117 cm
- Hmotnost: 1327–1370 g[3]
Berneška tmavá je o něco menší než berneška bělolící; je celkově tmavě zbarvená s výjimkou zádi, která je jasně bílá. Nominální poddruh bernicla má šedočernou hlavu a krk, tmavošedé břicho a hruď. Boky jsou světle proužkované. Po stranách krku těsně pod hlavou se nachází výrazná, párová, bílá skvrna srpkovitého tvaru. Tato skvrna se u mladých ptáků objevuje až v období první zimy.
Poddruh hrota má výrazně světlejší břicho (kontrast mezi krkem a hrudí je tudíž lépe patrný) a záda s béžovým nádechem. Poddruh nigricans je naopak celkově ještě tmavší než bernicla, bílé skvrny na bocích těla a pod hlavou jsou větší a kontrastnější, skvrna na krku se může i spojovat a vytvářet obojek. U juvenilních ptáků je rozlišení příslušnosti k poddruhům obtížnější.[2]
Hlas[editovat | editovat zdroj]
Hlas je hrdelní „r'rot“ nebo „rhat“ v různé výšce.[2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Hnízdí cirkumpolárně na arktických ostrovech a pobřeží, zimuje v oblasti Severního moře a na Britských ostrovech, v menších počtech i na pobřeží Severní Ameriky či na Dálném Východě.[3] Jednotlivci či menší hejnka mohou v období od září do dubna vzácně zalétat i na území České republiky,[2] přičemž se zpravidla jedná o poddruh bernicla.[3] Od roku 1989 je takto evidováno 18 záznamů.[4]
Bionomie[editovat | editovat zdroj]
Chováním připomíná kachny. V početných hejnech často odpočívá na širém moři, při hledání potravy ve vodě panáčkuje, aby dosáhla na ponořené rostliny (např. vochy). Pase se také na blatech a trávnících.[2] Velkou část potravy tvoří mechy a lišejníky, vzácněji tráva a různé plody. Jako doplněk se ve stravě mohou objevit měkkýši, korýši a jiní bezobratlí.[3]
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Pro hnízdění vyhledává plochou tundru v blízkosti pobřeží.[2] Vytváří menší, rozvolněné kolonie. Samice snáší od června 3–6 vajec, na kterých sedí sama 24–26 dní. Po vylíhnutí jsou mláďata rodičovským párem odvedena k vodě.[3]
Hospodářský význam[editovat | editovat zdroj]
Na hnízdištích se sbírá prachové peří, v některých zemích také patří mezi lovnou zvěř.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d e f SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 20–21.
- ↑ a b c d e f Branta bernicla (berneška tmavá) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-10-28]. Dostupné online.
- ↑ VAVŘÍK, Martin; ŠÍREK, Jiří. Zpráva Faunistické komise ČSO za rok 2019. Sylvia. 2020, roč. 56, s. 93–114. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu berneška tmavá na Wikimedia Commons - Galerie berneška tmavá na Wikimedia Commons
Taxon Branta bernicla ve Wikidruzích
