Vitamín D

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vitamin D)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
vitamín D
Cholekalciferol, vitamín D3

Cholekalciferol, vitamín D3

Obecné
Systematický název
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vitamín D je skupina v tucích rozpustných sekosteroidů odpovědných za zvýšení vstřebávání vápníku, hořčíku a fosforečnanů ve střevech a za mnoho dalších biologických účinků. Souhrnně se také označují též jako kalciferoly. U lidí jsou nejdůležitějšími sloučeninami v této skupině vitamín D3 (také známý jako cholekalciferol) a vitamín D2 (ergokalciferol).

Hlavním přírodním zdrojem vitamínu je syntéza cholekalciferolu ve spodních vrstvách pokožky chemickou reakcí, která závisí na vystavení slunci (konkrétně ultrafialovému záření B).[1] Cholekalciferol a ergokalciferol lze přijímat stravou a ve formě potravních doplňků. Významné množství vitamínu D obsahuje přirozeně pouze několik potravin, jako je maso tučných ryb.[2] V některých zemích se kravské mléko a rostlinná mléka obohacují vitamínem D, stejně jako mnoho snídaňových obilninových produktů, v České republice mléčná výživa pro kojence a batolata. Houby vystavené ultrafialovému světlu přispívají užitečným množstvím vitamínu D. Dietní doporučení obvykle předpokládají, že veškerý vitamín D se užívá ústy, protože expozice slunečnímu záření v populaci je různá a doporučení ohledně bezpečné expozice slunci jsou váhavé z hlediska rizika rakoviny kůže.

Vitamín D ze stravy nebo ze syntézy v kůži je biologicky neaktivní. Aktivuje se dvěma kroky hydroxylace proteinových enzymů, prvním v játrech a druhým v ledvinách. Vzhledem k tomu, že většina savců může vitamín D syntetizovat v dostatečném množství, pokud je vystavena dostatečnému slunečnímu záření, není tedy nezbytný, takže technicky to není vitamín. Místo toho jej lze považovat za hormon, hormonální prekurzor, jehož aktivace pro-hormonu vitamínu D vede k aktivní formě, kalcitriolu, který poté vyvolává účinky prostřednictvím jaderného receptoru na více místech.

Cholekalciferol se převádí v játrech na kalcifediol (25-hydroxycholekalciferol); ergokalciferol se převádí na 25-hydroxyergokalciferol. Tyto dva metabolity vitamínu D (nazývané 25-hydroxyvitamín D nebo 25(OH)D) se měří v séru, aby se určila hladina vitamínu D.[3] Kalcifediol je dále hydroxylován ledvinami za vzniku kalcitriolu (také známého jako 1,25-dihydroxycholekalciferol), biologicky aktivní formy vitamínu D. Kalcitriol obíhá jako hormon v krvi a hraje hlavní roli při regulaci koncentrace vápníku a fosforečnanů a podporuje zdravý růst a přestavby kostí. Kalcitriol má také další účinky, včetně účinků na růst buněk, neuromuskulární a imunitní funkce a vliv na snížení zánětu.[2]

Vitamín D hraje významnou roli v homeostázi vápníku a látkové výměně. Byl objeven díky úsilí najít výživovou látku, kterou postrádají děti s křivicí (dětská forma osteomalacie).[4] Doplňky vitamínu D se podávají k léčbě nebo prevenci osteomalácie a křivice. Důkazy o dalších zdravotních účincích doplňování vitamínu D u běžné populace jsou nekonzistentní.[5][6] Účinek doplňku vitamínu D na úmrtnost není jasný, přičemž jedna metaanalýza zjistila malý pokles úmrtnosti u starších lidí a další dospěla k závěru, že neexistuje jasné odůvodnění pro doporučení doplňků pro prevenci mnoha nemocí a že další výzkum podobně vytvořený není v těchto oblastech nutný.[7]

Typy[editovat | editovat zdroj]

název Chemické složení Struktura
Vitamín D1 Směs molekulárních sloučenin ergokalciferolu s lumisterolem, 1:1
Vitamín D2 ergokalciferol (vytvořený z ergosterolu) Všimněte si dvojné vazby nahoře uprostřed.
Vitamín D3 cholekalciferol (vytvořneý ze 7-dehydrocholesterolu v kůži). Cholecalciferol.svg
Vitamín D4 22-dihydroergokalciferol 22-Dihydroergocalciferol.svg
Vitamín D5 sitocalciferol (vytvořený ze 7-dehydrositosterolu) Vitamin D5 structure.svg

Existuje několik forem (vitamerů) vitamínu D. Dvě hlavní formy jsou vitamín D2 neboli ergokalciferol a vitamín D3 neboli cholekalciferol. Vitamín D bez dolního indexu označuje buď D2 nebo D3 nebo obojí.Oba se souhrnně označují jako kalciferol.[8] Vitamín D2 byl chemicky určen v roce 1931. V roce 1935 byla stanovena chemická struktura vitamínu D3 a bylo prokázáno, že je výsledkem působení ultrafialového záření na 7-dehydrocholesterolu.[9]

Chemicky jsou různými formami vitamínu D sekosteroidy, tj. steroidy, ve kterých je přerušena jedna z vazeb v steroidních kruzích.[9] Strukturní rozdíly mezi vitamínem D2 a vitamínem D3 jsou jednak postranní řetězec D2, který obsahuje dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku 22 a 23, a jednak methylové skupiny na uhlíku 24.


Zdroje vitamínu D[editovat | editovat zdroj]

Sluneční záření[editovat | editovat zdroj]

Za normálních okolností se vitamín D tvoří v kůži působením slunečního záření z provitamínu 7-dehydrocholesterolu, derivátu cholesterolu. Fotony ultrafialového záření štěpí B jádro 7‑dehydrocholesterolu za vzniku cholekalciferolu, tedy vitamínu D3. Tuto schopnost výroby vitamínu v kůži mají suchozemští obratlovci.

Syntéza působením slunečního záření by měla stačit na pokrytí až 80 % denní potřeby, v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období. Například ultrafialové záření B, které podněcuje tvorbu vitamínu D v kůži, neprochází skrze mraky. Intenzita toho záření je silně závislá i na výšce slunce nad obzorem podle Lambert-Beerova zákona, s klesající výškou slunce nad obzorem poměrně rychle klesá. Proto je ranní nebo večerní pobyt na slunci pro zisk vitamínu D téměř zbytečný.

Množství vytvořeného vitamínu D v kůži závisí hlavně na geografické poloze (čím blíže rovníku, tím lépe) a také na možnosti využívání ultrafialového záření v dostatečné míře.[10] Vitamín D se tvoří v kůži vlivem ultrafialového záření o vlnových délkách 320–280 nm (tzv. Dornovo záření), které prochází sklem jen v 1–8 %, zato však proniká vodou, zvláště mořskou, do hloubky několika metrů, čímž je umožněn vznik previtamínu D v těle ryb.

Množství vytvořeného vitamínu D snižují ochranné krémy, časté koupele v horké vodě, suchá kůže starších lidí, velké množství melaninu v kůži, zahalování těla a znečištění ovzduší.

Lidé, kteří se často omývají teplou vodou a mýdlem, zbavují svou kůži mazu a tuku, čímž dochází i ke snížení obsahu 7-dehydrocholesterolu v kůži.[11] Vitamín D je tvořen živými buňkami v epidermis, a proto v kůži zůstává přítomen i po omytí vodou a mýdlem krátce po vystavení ultrafialovému záření.[12] Suchá kůže starších jedinců neobsahuje dostatek 7-dehydrocholesterolu, čímž je možnost získání potřebného hormonu D touto cestou silně omezena.[13] V některých tropických oblastech se setkáváme s endemickým výskytem nedostatku vitamínu D, který je způsoben zahalováním žen z náboženských důvodů a mužů kvůli ochraně před extrémním slunečním zářením. [11]

Potraviny[editovat | editovat zdroj]

V potravinách se cholekalciferol nachází v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku a mléce. Z potravin můžeme získat malé množství vitamínu D. Tresčí játra obsahují 5000 mezinárodních jednotek (MJ) D3 v jedné konzervě. V jedné kávové lžičce (5 g) rybího tuku se nachází 1250 MJ D3. V mléce, mléčných výrobcích a vejcích se nachází malé množství vitamínu D, protože skot a slepice jsou většinou chovány v uzavřených prostorách, nemají přístup ke slunečnímu záření a sami trpí nedostatkem vitamínu D[14].

Obsah vitamínu D v potravinách: losos 624 MJ ve 100 g, sardinky 440 MJ ve 100 g, tuňák 236 MJ ve 100 g, vejce 52 MJ ve 100 g, švýcarský sýr 20 MJ ve 100 g.[15]

U rostlin je prekurzorem ergosterol, morfin a rostlinný vitamín D je pak ergokalciferol neboli vitamín D2.

Nejméně dvě třetiny všech lidí, kteří žijí v severních zeměpisných šířkách, mají menší nebo větší nedostatek vitamínu D (především v zimních měsících). Správná hladina vitamínu D v krvi je 30–60 ng/ml. Hladina dlouhodobě nižší než 30 ng/ml může vést ke chronickým onemocněním. Pokud někdo neví, kolik vitamínu D jeho tělo produkuje, a chce si ho doplnit, měl by si nechat vyšetřit hladinu vitamínu D v krvi. Podle výsledku lékař určí správnou dávku individuálně.

Každodenní příjem 1000 MJ několik měsíců vede ke zvýšení hladiny v krvi o 10 ng/ml.

Kdo nemá žádný jiný zdroj vitamínu D, může jednou týdně přijmout 30 000 MJ.[15]

Vitamín D je pohlcován tukovými buňkami, které jej tak odvádějí mimo krevní oběh. Tuk jej pak naváže na sebe a neuvolní jej ani v případě potřeby. Bylo zjištěno, že na každých deset kilogramů nadváhy je potřeba navýšit denní příjem vitamínu D o dalších 17 %.[16]

Vitamín D je rozpustný v tucích. Aby se dobře vstřebal z trávicího traktu, je třeba ho užívat s tučným jídlem.[11]

V létě mezi 10. a 16. hodinou se dá za 15–20 minut na slunci v plavkách získat až 20 000 MJ vitamínu D3 (když se nebude 2 dny vymývat z kůže mýdlem). [17]

Dietní příjem[editovat | editovat zdroj]

Konverze: 1 ug = 40 MJ. Různé instituce navrhly různá doporučení pro množství denního příjmu vitamínu D. Liší se podle přesné definice, věku, těhotenství nebo kojení a rozsah domněnek se dělá podle vazby na syntézu vitamínu D kůží.[18][19][20]

Evropská unie[editovat | editovat zdroj]

Evropský úřad pro bezpečnost potravin přezkoumal bezpečné úrovně příjmu v roce 2012 a stanovil přípustnou horní hranici pro dospělé na 100 μg/den (4000 MJ).[21]

Britská národní zdravotní služba doporučuje kojencům a malým dětem ve věku od šesti měsíců do pěti let, těhotným nebo kojícím ženám a starším lidem, kteří se nevystavují slunci, aby si denně zajistili dostatečný příjem vitamínu D.[22] V červenci 2016 Public Health England doporučil, aby každý zvážil každodenní užívání doplňku obsahujícího 10 µg vitamínu D během podzimu a zimy kvůli nedostatečnému slunečnímu záření nutnému pro syntézu vitamínu D.[23]

Švédská národní agentura pro výživu doporučuje denní příjem 10 μg (400 MJ) vitamínu D3 pro děti a dospělé do 75 let a 20 μg (800 MJ) pro dospělé nad 75 let.[24]

Ministerstvo zdravotnictví České republiky v roce 2020 doporučuje denní dávky 1 000–2 000 MJ vitaminu D pro dospělé osoby. Uvádí dále, že pro aktivaci imunitních procesů je vhodná denní dávka asi 2 000 MJ. Kojenci, děti či těhotné ženy mají doporučené denní dávky jiné.[25]

Některé potraviny jsou obohaceny vitamínem D – v USA a ve Švédsku je obohaceno mléko, v České republice mléčná výživa pro kojence a batolata, čemuž je nutno přizpůsobovat dávkování vitamínu.[26]

Nevládní organizace v Evropě mají svá vlastní doporučení. Německá společnost pro výživu doporučuje 20 µg (800 MJ). [27] Evropská společnost pro menopauzu a andropauzu doporučuje ženám po menopauze konzumovat 15 ug (600 MJ) do věku 70 let a 20  ug (800 MJ) od 71 let. Tato dávka by měla být zvýšena na 100 ug (4000 MJ) u některých pacientů s velmi nízkým stavem vitamínu D nebo v případě souběhu více onemocnění.[28]

Biologické působení[editovat | editovat zdroj]

Jeho význam je v účasti při resorpci vápníku a fosfátu ze střeva a přispívá tak k regulaci a optimalizaci hladiny vápníku a fosforu v krvi. Fosfor i vápník jsou důležité pro stavbu kostí. Vitamín D je proto významný pro uchování kostí silných a nepoškozených.

Vliv na imunitní systém[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vitamín D a chřipka.

Vitamín D je rovněž důležitý pro správné fungování imunitního systému.[29] Dlouhodobý nedostatek vitamínu D je prokazatelně spojen s vyšší náchylností k tzv. akutním respiračním infekcím a chřipce. Aktivní metabolit 1,25-dihydroxycholekalciferol hraje důležitou regulační roli v produkci antimikrobiálních peptidů (např. katelicidinu), které jsou důležitou součástí imunity tkání. Tento vitamín je rovněž důležitý v různých imunodermatologických procesech (viz léčbu lupenky kalcitriolem).


Vitamín D a covid-19

Ondřej Topolčan, primář oddělení imunochemické diagnostiky Fakultní nemocnice v Plzni provedl výzkum hladiny vitamínu D u pacientů s onemocněním covid-19. Zjistil, že v případě těžkých stavů byla prakticky vždy hladina velmi nízká až neměřitelná. U lidí s normálním průběhem byla nízká – normální hladinu vitamínu D každopádně neměl prakticky nikdo. Při covidu pomáhá vitamín D blokovat cesty, kterými virus proniká do buňky.[30]

Obyvatelé zemí, ležících blíže rovníku, se zotavují z covidu-19 rychleji než obyvatelé zemí, v nichž je méně slunečního záření.[31]

Syntéza kalcitriolu[editovat | editovat zdroj]

1. V prvním kroku je 7-dehydrocholesterol štěpen UVB zářením za vzniku provitamínu D3.

Calcitriol-Biosynthese 1 engl.svg

2. Nestabilní provitamín D3 se spontánně přemění na svůj izomer cholekalciferol.

Calcitriol-Biosynthese 2.svg

3. Cholekalciferol je vychytáván jaterními buňkami, v jejichž endoplazmatickém retikulu podléhá hydroxylaci katalyzované enzymem D3-25-hydroxylázou. Vzniklý produkt 25-hydroxycholekalciferol je převažující formou vitamínu D v oběhu a také tvoří většinu jaterních zásob vitamínu. Velká část hydroxycholekalciferolu rovněž přechází do žluči (enterohepatální oběh).

V ledvinách dochází k druhé hydroxylaxi, při které se 25-hydroxycholekalciferol působením enzymu 1α‑hydroxylázy přeměňuje na biologicky aktivní 1,25-dihydroxycholekalciferol kalcitriol, který už přímo ovlivňuje metabolismus vápníku.

Calcitriol-Biosynthese 3.svg

Nedostatek[editovat | editovat zdroj]

Odhaduje se, že jedna miliarda lidí na celém světě má nepostačující příjem vitamínu D nebo má jeho nedostatek. Tento nedostatek je rozšířen v evropské populaci. Strava s nepostačujícím množstvím vitamínu D ve spojení s nedostatečným slunečním zářením způsobuje nedostatek vitaminu D. Závažný nedostatek vitamínu D u dětí způsobuje křivici, měknutí a oslabení kostí, v rozvinutém světě vzácné onemocnění.[32] Nedostatek vitamínu D se celosvětově vyskytuje u starších osob ale je běžný i u dětí a dospělých. Má za následek zhoršenou mineralizaci kostí a poškození kostí, což vede k onemocněním změkčujícím kosti[33] včetně křivice u dětí a osteomalácie u dospělých. Nízká hladina kalcifediolu (25-hydroxy-vitamínu D) může být důsledkem vyhýbání se slunci. Nedostatek vitamínu D může způsobit, že vstřebání vápníku ze stravy ve střevech poklesne na 15 %. Pokud ho člověk má dostatek, obvykle absorbuje mezi 60-80 %.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin v roce 2016 přezkoumal aktuální svědectví a zjistil, že vztah mezi koncentrací séra 25(OH)D a výsledky zdraví pohybového aparátu je velmi variabilní. Domnívá se, že průměrné požadavky a referenční hodnoty pro příjem vitamínu D v populaci nelze odvodit a že sérová koncentrace 25(OH)D 50 nmol/L by byla vhodná cílová hodnota. Pro všechny lidi starší 1 roku, včetně těhotných nebo kojících žen, stanovil odpovídající příjem 15 μg/den (600 MJ).

Vliv na kosti a svaly[editovat | editovat zdroj]

Zvýšená potřeba vitaminu D je všude tam, kde je rychlý růst kostí. Růst je nejintenzivnější v nitroděložním životě. Během 9 měsíců plod vyroste na délku 50 cm a jeho hmotnost se zvýší o 3 500 g. Proto je nutné doplnit vitamín D ještě před otěhotněním.[11]

Rehabilitační lékařka Helena Paszková provedla výzkum křivičných znaků, které jsou projevem nedostatku vitamínu D, u dětí a mládeže na Těšínsku. Výzkum prokázal, že se křivičné znaky vyskytují u 70 procent dětí.

Nedostatek vitamínu D se podílí na následujících onemocněních:

  • rachitická osteopatie: hranatý tvar lebky, oploštělé nebo i měkké záhlaví, kuřecí hrudník, rachitický růženec, Harrisonova rýha, skolióza, kyfoskolióza, vybočené nebo vbočené bérce i kolenní klouby
  • osteomalacie: klínovité deformace obratlů, rybí obratle, deformace dlouhých kostí dolních končetin, kachní chůze, bolesti skeletu, bolesti svalových úponů
  • hypokalcemie, hypomagnezemie, osteoporóza, zlomenina zápěstí (fractura Collesi), zlomenina obratlů, zlomenina krčku kosti stehenní, mikrofraktury, kyfotizace torakální páteře, gibbus, zmenšování postavy, tetanie
  • rachitická myopatie: ligamentózní laxicita, chabá pouzdra kloubní, žabí břicho, nadýmání, opožděné vzpřimování kojence, kardiomyopatie[11]


Vliv na matku a dítě v těhotenství: vysoké riziko těhotenské cukrovky, vysoké riziko preeklampsie, zvýšená pravděpodobnost císařského řezu, nízká váha novorozence[34], předčasné porody, poporodní deprese rodičky[11]

  • křivice a měkké záhlaví (craniotabes), měkké kosti ve vyšším věku, astma a cukrovka I. typu v dětství, nesprávný vývoj zubů[34]
  • Ve druhé polovině těhotenství se u některých žen vyskytuje těhotenská cukrovka. Příčinou rozvoje tohoto onemocnění je inzulinorezistence, na jejímž vzniku se podílí mnoho faktorů včetně hormonů placenty. Nedostatek vitamínu D zvyšuje inzulinorezistenci, z čehož plyne, že je také jednou z hlavních příčin těhotenské cukrovky.[34]
  • Preeklampsie je velmi nebezpečné nahromadění chorobných projevů, které se někdy vyskytují v pokročilých fázích těhotenství. Projevuje se zvýšeným tlakem krve, otoky chodidel a zvýšenou hladinou bílkoviny v moči. Je to stav potenciálního ohrožení života matky i dítěte. Výsledky výzkumu vědců z Pittsburgu prokázaly, že nedostatek vitamínu D u těhotných žen zvyšuje riziko výskytu preeklampsie až pětkrát.[35] Hladina tohoto vitamínu nižší než 15 ng/ml je spojována s téměř pětinásobným nárůstem výskytu preeklampsie. [16]


Vliv na nervovou soustavu a další orgánové soustavy

Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza mozkomíšní, hyperaktivita, agresivita dětí[11], deprese, autismus[36]

  • cukrovka I. a II. typu, pokles imunity, recidivující infekce dýchacího traktu, pokles apoptózy, metabolická acidóza, psoriáza, paradontóza, obezita, hyperparatyreoidismus[11]
  • zvýšený krevní tlak

Americký endokrinolog Sarfraz Zaidi cituje několik vědeckých studií, které prokázaly spojitost mezi krevním tlakem a vitamínem D. Například je prokázáno, že tlak krve závisí na vzdálenosti od rovníku. Čím dál od rovníku, tím mají lidé méně vitamínu D ze slunečního záření a vyšší tlak krve.[37] Jiná studie prokázala, že vitamín D snižuje tlak krve. Starší ženy, které měly nedostatek vitamínu D, dostávaly 6 týdnů denně 800 MJ vitamínu D. Po tomto období měly o 9 % nižší tlak krve.[38] Sarfraz Zaidi léčí pacienty s vysokým krevním tlakem běžnými léky, ale jako doplňkovou léčbu předepisuje vitamín D a doporučuje dbát na správnou váhu, fyzickou aktivitu a odstranit stress. Rozsáhlá studie z roku 2019 však prokázala, že vitamín D nesnižuje riziko kardiovaskulárních chorob.[39]

  • rakovina prsu, prostaty, tlustého střeva[11]
  • William B. Grant zkoumal závislost výskytu nádorových onemocnění na zeměpisné šířce a dokázal, že výskyt 17 typů nádorů závisí na intenzitě UV záření. Tvorba vitamínu D v kůži závisí na UVB záření. Intenzivnější UVB záření vede k vysoké hladině vitamínu D v těle a tím snižuje riziko rozvoje nádorového onemocnění. Záření ovlivňuje nejen vznik, ale i další vývoj nemoci. Když je diagnóza nádorového onemocnění stanovena v létě nebo na podzim, pacienti přežívají mnohem déle než ti, kterým byla diagnóza stanovena v zimě nebo na jaře.[15]
  • Při následné péči o pacienty nemocné rakovinou má dostatečná hladina vitamínu D v krvi mimořádný význam. Nejenže snižuje riziko metastáz, lokálních recidiv a zvýšené úmrtnosti, ale zároveň také pozitivně působí na potíže, které jsou s léčbou obvykle spojeny, jako třeba deprese.[40]
  • Vitamín D chrání tělo před nádory včetně nádorů kůže. Intenzivní, dlouhotrvající záření ale vede k zarudnutí a spálení pokožky, které se mohou podílet na vzniku nádoru. Záleží na správné dávce.[15]
  • Odborníci doporučují krátké, ale intenzivní opalování během poledních hodin s dodržováním pravidel opalování (opalovat se krátce, aby nedošlo k zarudnutí kůže).[41]

Předávkování[editovat | editovat zdroj]

Ve vysokých dávkách vitamín D naopak metabolismus vápníku a fosforu narušuje, vede k hyperkalcémii a může skončit i smrtí. Samotné sluneční záření vzhledem k regulačním mechanismům syntézy nikdy nevede k hypervitaminóze.

Na činnost vitamínu D navazuje vitamín K2. Vitamín D pomáhá při vstřebání vápníku ze střeva do krve, vitamín K2 pomáhá přenášet vápník z krve do kostí. Proto je třeba současně s vitamínem D užívat i vitamín K2. Tímto způsobem se vápník nehromadí v cévách a nedochází k hyperkalcémii. [41]

COVID-19[editovat | editovat zdroj]

Ukázalo se, že nedostatek vitamínu D potenciálně zvyšuje riziko závažných respiračních infekcí. To způsobilo obnovený zájem o tento potenciál v roce 2020 během pandemie covid-19. V červnu 2020 zjistil Národní institut zdraví (NIZ) ve Spojených státech amerických nedostatečné důkazy, které by doporučovaly pro nebo proti užívání doplňků vitamínu D konkrétně k prevenci nebo léčbě covid-19.[42] Podobně v červnu 2020 britský Náordní institut pro zdraví nenalezl žádné důkazy o nebo proti užívání doplňků vitamínu D konkrétně k prevenci nebo léčbě covid-19.[43] Obě organizace zahrnovaly doporučení pokračovat v dřívějších zavedených doporučeních ohledně doplňování vitamínu D z jiných důvodů, jako je zdraví kostí a svalů. Obě organizace dále uvedly, že více lidí může během pandemie vyžadovat užívání doplňků stravy kvůli nižšímu množství slunečního záření.[42] Po vydání pokynů obou organizací v červnu 2020 řada recenzovaných článků doporučila pokračovat ve výzkumu na toto téma a potenciálně zvážit užívání doplňků stravy s vitamínem D u pacientů s COVID-19.[44]

Hlavní komplikací covid-19 je syndrom akutní dechové tísně, který se může zhoršit nedostatkem vitamínu D. Tuto souvislost však nelze jednoduše aplikovat na koronavirové infekce. V roce 2020 se v různých zemích provádí řada studií, jejichž cílem je řešit možnosti využití vitamínu D k prevenci a léčbě infekcí nemoci covid-19.[45]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vitamin D na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. 
  2. a b Dostupné online. 
  3. Dostupné online. 
  4. WOLF, George. The Discovery of Vitamin D: The Contribution of Adolf Windaus [online]. The Journal of Nutrition. Dostupné online. DOI:10.1093/jn/134.6.1299. 
  5. PITTAS, Anastassios G. Systematic Review: Vitamin D and Cardiometabolic Outcomes. Annals of Internal Medicine. 2010-03-02, roč. 152, čís. 5, s. 307. Dostupné online [cit. 2020-10-27]. ISSN 0003-4819. DOI:10.7326/0003-4819-152-5-201003020-00009. (anglicky) 
  6. CHUNG, Mei; BALK, Ethan M; BRENDEL, Michael. Vitamin D and calcium: a systematic review of health outcomes.. Evidence Report/Technology Assessment. 2009-8, čís. 183, s. 1–420. PMID: 20629479 PMCID: PMC4781105. Dostupné online [cit. 2020-10-27]. ISSN 1530-4396. PMID 20629479. 
  7. BOLLAND, Mark J; GREY, Andrew; GAMBLE, Greg D. The effect of vitamin D supplementation on skeletal, vascular, or cancer outcomes: a trial sequential meta-analysis. The Lancet Diabetes & Endocrinology. 2014-04, roč. 2, čís. 4, s. 307–320. Dostupné online [cit. 2020-10-27]. DOI:10.1016/S2213-8587(13)70212-2. (anglicky) 
  8. Dorland's Illustrated Medical Dictionary, under Vitamin (Table of Vitamins)
  9. a b Dostupné online. 
  10. HOLICK, MF. Photobiology of Vitamin D (původním názvem: in: Vitamin D, Feldman D, Glorieux FH, Pike JW). San Diego: Academic Press, 1997. S. 33–39. 
  11. a b c d e f g h i PASZKOVÁ, Helena. Nedoceněný vitamin D náš nezbytný celoživotní průvodce. Brno: SurGal Clinic, 2011. 196 s. ISBN 978-80-254-4454-2. 
  12. WACKER, Matthias; HOLICK, Michael F. Sunlight and Vitamin D: A global perspective for health. [s.l.]: Dermato-endocrinology, 2013. DOI:doi:10.4161/derm.24494. S. 51–108. (angličtina) 
  13. MAC LAUGHIN, J; HOLICK. Aging Decreases the Capacity of Human Skin to Produce Vitamin D3. J Clin Invest. Roč. 1985, čís. 76, s. 1536–1538. 
  14. FRASER, DR. Vitamin D. [s.l.]: Lancet, 1992. 345 s. S. 104–107. 
  15. a b c d SPITZ, Jorg; GRANT, William B. Witamina D sloneczny hormon naszego zdrowia (původním názvem: Vitamin D - Das Sonnenhormon). Překlad Kamila Petrikowska. 1. vyd. Bialystok: Vivante, 2017. ISBN 978-83-65601-30-8. (polština) 
  16. a b MATTEN, Glen; GOGGINS, Aidan. Lži o zdraví Jak dosáhnout výjimečného zdraví. Brno: Jota, 2013. 332 s. ISBN 978-80-7462-315-8. S. 106, 214. 
  17. ZAIDI, Sarfraz. Witamina D kluczem do zdrowia. Redakce Wozniak, Arkadiusz, Dodatek od vydavatele. Kalisz: Idea Contact, 2013. 174 s. ISBN 83-923137-0-4. S. 167–172. (polština) 
  18. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-309-16394-1. DOI:10.17226/13050. 
  19. Dostupné online. 
  20. Dostupné online. 
  21. EFSA PANEL ON DIETETIC PRODUCTS, NUTRITION AND ALLERGIES (NDA). Scientific Opinion on the Tolerable Upper Intake Level of vitamin D. EFSA Journal. 2012-07, roč. 10, čís. 7. Dostupné online [cit. 2020-10-27]. DOI:10.2903/j.efsa.2012.2813. 
  22. Dostupné online. 
  23. Dostupné online. 
  24. Dostupné online. 
  25. Nezapomínejte na vitamín D, který podporuje imunitu – Aktuální informace o COVID-19. koronavirus.mzcr.cz [online]. [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 
  26. BAYER, M. Křivice z nedostatku vitaminu D u dětí. In: HORKÝ, Karel a kol. Lékařské repetitorium. Praha: Galén, 2003. S. 311. 
  27. Vitamin-D-Bedarf bei fehlender endogener Synthese Deutsche Gesellschaft für Ernährung, January 2012
  28. PÉREZ-LÓPEZ, Faustino R.; BRINCAT, Marc; EREL, C. Tamer. EMAS position statement: Vitamin D and postmenopausal health. Maturitas. 2012-01, roč. 71, čís. 1, s. 83–88. Dostupné online [cit. 2020-10-27]. ISSN 0378-5122. DOI:10.1016/j.maturitas.2011.11.002. 
  29. Schwalfenberg, G. K. (2011). A review of the critical role of vitamin D in the functioning of the immune system and the clinical implications of vitamin D deficiency. Molecular nutrition & food research, 55(1), 96-108.
  30. Naše studie: COVID 19 a vitamin D | Oddělení imunochemické diagnostiky. oid.fnplzen.cz [online]. [cit. 2020-10-21]. Dostupné online. 
  31. KORONAVIRUS: Něco zabírá, málokdo to ale vidí - Neviditelný pes. iDNES.cz [online]. 2020-03-17 [cit. 2020-10-22]. Dostupné online. 
  32. Dostupné online. 
  33. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-285-82025-5. 
  34. a b c ZAIDI, Sarfraz. Witamina D kluczem do zdrowia. Kalisz: Idea Contact, 2013. ISBN 83-923137-0-4. (polština) 
  35. BODNAR, L.; CATOV, J. Maternal vitamin D deficiency increases the risk of preeclampsia. [s.l.]: J Clin Endocrinol Metab., 2007, 92(9). S. 3517–3522. 
  36. ZAIDI, Sarfraz. Witamina D kluczem do zdrowia. Redakce Wozniak, Arkadiusz předmluva; překlad Ewa Piorun. Kalisz: Idea Contact, 2013. 174 s. ISBN 83-923137-0-4. S. 5–7. (polština) 
  37. ROSTAND, SG. Ultraviolet light may contribute to geographical and racial blood pressure differences. [s.l.]: Hypertension, 30, 1997. S. 150–156. 
  38. PFEIFER, M; BEGEROW, B. Effects of a short-term vitamin D(3) and calcium supplementation on blood pressure and parathyroid hormone levels in eldery women. [s.l.]: J Clin Endocrinol Metab, 86, 2001. S. 1633–1637. 
  39. https://medicalxpress.com/news/2019-06-vitamin-d-heart.html - Vitamin D may not help your heart
  40. SPITZ, Jorg; GRANT, William. Rakovinné buňky nemají rády slunce: vitamín D – ochranný štít proti rakovině, diabetu a srdečním onemocněním (původním názvem: Krebszellen mogen keine Sonne: Vitamin D – der Schutzschild gegen Krebs, Diabetes und Herzerkrankungen). Překlad Jana Novotná. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-803-1. 
  41. a b Nedoceněný vitamin D – náš nezbytný celoživotní průvodce. www.nedoceneny-vitamin-d.cz [online]. [cit. 2017-10-16]. Dostupné online. 
  42. a b Dostupné online. 
  43. Dostupné online. 
  44. Vitamín D je pro naši obranu před covidem zásadní, ale sám nás nespasí. iDNES.cz [online]. 2020-10-22 [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  45. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MURRAY, Robert K. et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.
  • PASZKOVÁ, Helena. Nedoceněný vitamin D náš nezbytný celoživotní průvodce. Brno: SurGal Clinic, 2011; kap. VI. s. 47–54, kap. VII. s. 55–58. ISBN 978-80-254-4454-2 Přístup z: http://www.nedoceneny-vitamin-d.cz
  • ZIĘBA, Jerzy. Ukryte Terapie: „Czego ci lekarz nie powie“ Część 1. Wydanie trzecie. Rzeszow: EGIDA Halina Kostka, 2015 ©2014. 161 s. ISBN 978-83-940783-1-7.
  • SPITZ, Jorg a GRANT, William. Rakovinné buňky nemají rády slunce: vitamín D – ochranný štít proti rakovině, diabetu a srdečním onemocněním. Z něm. orig. Krebszellen mogen keine Sonne: Vitamin D – der Schutzschild gegen Krebs, Diabetes und Herzerkrankungen přeložila Jana Novotná. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-803-1.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]