Vitamín D

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vitamin D)
Skočit na: Navigace, Hledání
vitamín D
Obecné
Sumární vzorec
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Cholekalciferol, živočišný prekurzor kalcitriolu
Ergokalciferol, rostlinný prekurzor kalcitriolu

Vitamín D (jinak také antirachitický vitamín) je souhrnný název pro steroidní hormonální prekurzory, souhrnně označované též jako kalciferoly. Jsou výchozí látkou pro syntézu kalcitriolu, hormonu, který významně ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu.

Vitamín D ovlivňuje 200 různých chemických reakcí v organismu. Byl nalezen téměř ve všech typech lidských buněk a ve všech lidských tkáních.[1]

Chemicky se rozlišuje vitamín D2 (ergokalciferol) a vitamín D3 (cholekalciferol).

Zdroje vitamínu D[editovat | editovat zdroj]

sluneční záření

Za normálních okolností se vitamín D tvoří v kůži působením slunečního záření z provitamínu 7-dehydrocholesterolu, derivátu cholesterolu. Fotony ultrafialového záření štěpí B jádro 7‑dehydrocholesterolu za vzniku cholekalciferolu, tedy vitamínu D3. Tuto schopnost výroby vitamínu v kůži si osvojili suchozemští obratlovci přibližně před 300 milióny let, kdy se přesunuli z oceánu, který byl bohatý na vápník.[2]

Syntéza působením slunečního záření by měla stačit na pokrytí až 80 % denní potřeby, v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období. UVB záření, které vytváří vitamín D na kůži, neprochází skrze mraky a někdy neproniká ani skrze ozónovou vrstvu. Pokud je Slunce nízko, jeho paprsky dopadají k Zemi pod úhlem menším než 47°, UVB záření se odráží od ozónové vrstvy a téměř vůbec k nám neproniká. Můžeme se celým tělem vystavit na slunce, opálit se (UVA záření), ale nezískáme žádný vitamín D. Proto je ranní nebo večerní opalování pro zisk vitamínu D naprosto zbytečné. V létě, kolem 21.6, je mezi 10 a 16 hodinou dostatek UVB záření. Ale od 21.6. se slunce začíná obracet k jihu. V jižním Polsku lze získat UVB záření do 3.9., v Turecku do konce září, v Egyptě do 20.10. Test na získání vitamínu D. Tužku přiložíme kolmo k zemskému povrchu. Pokud stín tužky mnohem kratší, než výška tužky, UVB záření k nám proniká.[3]

Množství vytvořeného vitamínu D v kůži závisí hlavně na geografické poloze co nejblíže rovníku a také na možnosti využívání UV záření v dostatečné míře.[4] Vitamín D se tvoří v kůži vlivem UVB (320-280 nm) záření (tzv. Dornovo záření), které prochází sklem jen v 1-8%, zato však proniká vodou, zvláště mořskou, do hloubky několika metrů, čímž je umožněn vznik previtaminu D v těle ryb.

Množství vytvořeného vitamínu D snižují ochranné krémy, časté koupele v horké vodě, suchá kůže starších lidí, velké množství melaninu v kůži, zahalování těla a znečištění ovzduší.

Lidé, kteří se často omývají teplou vodou a mýdlem, zbavují svou kůži mazu a tuku, čímž dochází i ke snížení obsahu 7-dehydrocholesterolu v kůži.[5] Vitamín D, který se vytvořil na kůži, potřebuje zhruba 2 dny, aby se vstřebal. V této době bychom neměli kůži omývat.[6] Suchá kůže starších jedinců neobsahuje dostatek 7-dehydrocholesterolu, čímž je možnost získání potřebného hormonu D touto cestou silně omezené.[7] V některých tropických oblastech se setkáváme s endemickým výskytem nedostatku vitamínu D, který je způsobený zahalováním žen z náboženských důvodů a mužů kvůli ochraně před extrémním slunečním zářením. [5]

potraviny

V potravinách se cholekalciferol nachází v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku a mléce. Z potravin můžeme získat malé množství vitamínu D. Tresčí játra obsahují 5000 IU D3 v jedné konzervě. V jedné kávové lžičce (5g) rybího tuku se nachází 1250 IU D3. V mléce, mléčných výrobcích a vejcích se nachází malé množství vitamínu D, protože skot a slepice jsou většinou chované v uzavřených prostorách, nemají přístup ke slunečnímu záření a sami trpí nedostatkem vitamínu D[8].

Obsah vitamínu D v potravinách: losos 624 IU ve 100g, sardinky 440 IU ve 100g, tuňák 236 IU ve 100g, vejce 52 IU ve 100g, švýcarský sýr 20 IU ve 100g.[9]

V roce 2017 se dospělým osobám doporučuje dávka 2000 -4000 IU denně. [10]

Některé potraviny jsou fortifikovány vitamínem D – v USA a ve Švédsku je obohaceno mléko, v ČR mléčná výživa pro kojence a batolata, čemuž je nutno přizpůsobovat dávkování vitamínu.[11]

U rostlin je prekurzorem ergosterol, morfin a rostlinný vitamín D je pak ergokalciferol, neboli vitamín D2.

Doporučená denní dávka
věk (roky) cholekalciferol [μg]
Kojenci 0,0–0,5 7,5
0,5–1,0 10
Děti 1–10 10
Muži 11–24 10
25+ 5
Ženy 11–24 10
25+ 5
Těhotné ženy 10
Kojící ženy 10

Údaje z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Ccouncil–National Academy of Sciences, 1989

V roce 2017 se doporučují vyšší dávky vitamínu D.

Biologické působení[editovat | editovat zdroj]

Jeho význam je v účasti při resorpci vápníku a fosfátu ze střeva a přispívá tak k regulaci a optimalizaci hladiny vápníku a fosforu v krvi. Fosfor i vápník jsou důležité pro stavbu kostí. Vitamín D je proto významný pro uchování kostí silných a nepoškozených.

Vliv na imunitní systém[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vitamín D a chřipka.

Vitamín D je rovněž důležitý pro správné fungování imunitního systému.[zdroj?] Dlouhodobý nedostatek vitamínu D je prokazatelně spojen s vyšší náchylností k tzv. akutním respiračním infekcím a chřipce. Aktivní metabolit 1,25-dihydroxycholekalciferol hraje důležitou regulační roli v produkci antimikrobiálních peptidů (např. katelicidinu), které jsou důležitou součástí imunity tkání. Tento vitamín je rovněž důležitý v různých imunodermatologických procesech (viz léčba lupénky kalcitriolem).

Nový výzkum ukazuje, že v imunitním systému spíše hraje roli sluneční světlo.[12]

Syntéza kalcitriolu[editovat | editovat zdroj]

1. V prvním kroku je 7-dehydrocholesterol štěpen UVB zářením za vzniku provitamínu D3.

Reaction-Dehydrocholesterol-PrevitaminD3.png

2. Nestabilní provitamín D3 se spontánně přemění na svůj izomer, cholekalciferol.

Reaction-PrevitaminD3-VitaminD3.png

3. Cholekalciferol je vychytáván jaterními buňkami, v jejichž endoplasmatickém retikulu podléhá hydroxylaci katalyzované enzymem D3-25-hydroxylasou. Vzniklý produkt, 25-hydroxycholekalciferol, je převažující formou vitamínu D v oběhu a také tvoří většinu jaterních zásob vitamínu. Velká část hydroxycholekalciferolu rovněž. přechází do žluči (enterohepatální oběh).

V ledvinách dochází k druhé hydroxylaxi, při které se 25-hydroxycholekalciferol působením enzymu 1α‑hydroxylasy přeměňuje na biologicky aktivní 1,25-dihydroxycholekalciferol, kalcitriol, který už přímo ovlivňuje metabolismus vápníku.

Reaction-VitaminiD3-Calcitriol.png

Projevy nedostatku[editovat | editovat zdroj]

Nedostatek vitamínu D se projeví změknutím kostí v důsledku ztrát a nedostatečné resorbce vápníku a fosfátu. U dětí se toto projeví jako křivice, u dospělých pak jako osteomalacie. Také se projevuje zvýšenou kazivostí zubů.

Přímý vliv na nedostatek vitamínu D má hlavně jídelníček, pobyt na slunci a pohyb. Nedostatek vitaminu D se projevuje hlavně řídnutím kostí jak u dětí, tak v dospělosti, kde může vést až k osteoporóze. Úloha vitaminu D pro náš organismus je však komplexnější. Pozitivně ovlivňuje celkovou imunitu, chrání srdce, snižuje riziko nádorových onemocnění a další.[13]

Vliv na kosti a svaly

Zvýšená potřeba vitaminu D je všude tam, kde je rychlý růst kostí. Růst je neintenzivnější v nitroděložním životě. Během 9 lunárních měsíců plod vyroste na délku 50 cm a jeho hmotnost se zvětší o 3500g. Proto je nutné doplnit vitamín D ještě před otěhotněním.[5]

Dětská a rehabilitační lékařka doktorka Paszková provedla výzkum křivičných znaků, které jsou projevem nedostatku vitamínu D, u dětí a mládeže na Těšínsku. Výzkum prokázal, že se křivičné znaky vyskytují u 70 procent dětí.  

Nedostatek vitamínu D se podílí na následujících onemocněních:

rachitická osteopatie: hranatý tvar lebky, oploštělé nebo i měkké záhlaví, kuřecí hrudník, rachitický růženec, Harrisonova rýha, skolióza, kyfoskolióza, vybočené nebo vbočené bérce i kolenní klouby

osteomalacie: klínovité deformace obratlů, rybí obratle, deformace dlouhých kostí dolních končetin, kachní chůze, bolesti skeletu, bolesti svalových úponů

hypokalcemie, hypomagnezemie, osteoporóza, zlomenina zápěstí (fractura Collesi), zlomenina obratlů, zlomenina krčku kosti stehenní, mikrofraktury, kyfotizace torakální páteře, gibbus, zmenšování postavy, tetanie

rachitická myopatie: ligamentózní laxicita, chabá pouzdra kloubní, žabí břicho, nadýmání, opožděné vzpřimování kojence, kardiomyopatie[5]

Vliv na matku a dítě v těhotenství:

vysoké riziko těhotenské cukrovky, vysoké riziko preeklampsie, zvýšená pravděpodobnost císařského řezu, nízká hmotnost novorozence[14], předčasné porody, poporodní deprese rodičky[5]

křivice a měkké záhlaví (craniotabes), měkké kosti ve vyšším věku, astma a cukrovka I. typu v dětství, nesprávný vývoj zubů[14]

Ve druhé polovině těhotenství se u některých žen vyskytuje těhotenská cukrovka. Příčinou rozvoje tohoto onemocnění je inzulinorezistence, na jejímž vzniku se podílí mnoho faktorů, včetně hormonů placenty. Nedostatek vitamínu D zvyšuje inzulinorezistenci, z čehož plyne, že je také jednou z hlavních příčin těhotenské cukrovky.[14]

Preeklampsie je velmi nebezpečné nahromadění chorobných projevů, které se někdy vyskytují v pokročilých fázích těhotenství. Projevuje se zvýšeným tlakem krve, otoky chodidel a zvýšenou hladinou bílkoviny v moči. Je to stav potenciálního ohrožení života matky i dítěte. Výsledky vynikajícího výzkumu vědců z Pittsburgu prokázaly, že nedostatek vitamínu D u těhotných žen zvyšuje riziko výskytu preeklampsie až pětkrát.[15]

Vliv na nervovou soustavu a další orgánové soustavy

Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza mozkomíšní, hyperaktivita, agresivita dětí

cukrovka I a II typu, hypertenze, pokles imunity, recidivující infekce dýchacího traktu, pokles apoptózy, metabolická acidóza, psoriáza, paradentóza, obezita, hyperparatyreoidismus

rakovina prsu, prostaty, tlustého střeva[5]

Předávkování[editovat | editovat zdroj]

Ve vysokých dávkách vitamín D naopak metabolismus vápníku a fosforu narušuje, vede k hyperkalcémii a může skončit i smrtí. Samotné sluneční záření vzhledem k regulačním mechanismům syntézy nikdy nevede k hypervitaminose.

Na činnost vitamínu D navazuje vitamín K2. Vitamín D pomáhá při vstřebání vápníku ze střeva do krve, vitamín K2 pomáhá přenášet vápník z krve do kostí. Proto je třeba současně s vitamínem D užívat i vitamín K2. Tímto způsobem se vápník nehromadí v cévách a nedochází k hyperkalcémii. [10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vitamin D na anglické Wikipedii.

  1. ZAIDI, Sarfraz. Witamina D kluczem do zdrowia. Redakce Wozniak, Arkadiusz předmluva; překlad Ewa Piorun. Kalisz, Pl : Idea Contact, 2013. 174 s. ISBN 83-923137-0-4. S. 5-7. (polština)  
  2. UV paprsky: riziko rakoviny proti riziku deficitu vitamínu D [online]. [cit. 2008-10-24]. Dostupné online.  
  3. ZAIDI, Sarfraz. Witamina D kluczem do zdrowia. Redakce Wozniak, Arkadiusz, Dodatek od vydavatele. Kalisz, Pl : Idea Contact, 2013. 174 s. ISBN 83-923137-0-4. S. 167-172.  
  4. HOLICK, MF. Photobiology of Vitamin D (původním názvem: in: Vitamin D, Feldman D, Glorieux FH, Pike JW). San Diego : Academic Press, 1997. S. 33-39.  
  5. a b c d e f PASZKOVÁ, Helena. Nedoceněný vitamin D náš nezbytný celoživotní průvodce. Brno : SurGal Clinic, 2011. 196 s. ISBN 978-80-254-4454-2.  
  6. ZIEBA, Jerzy. Ukryte terapie Czego ci lekarz nie powie. 3.. vyd. Rzeszow, Polsko : EGIDA Halina Kostka, 2015. ISBN 978-83-940783-1-7. (polština)  
  7. MAC LAUGHIN, J; HOLICK. Aging Decreases the Capacity of Human Skin to Produce Vitamin D3. J Clin Invest. , roč. 1985, čís. 76, s. 1536-8.  
  8. FRASER, DR. Vitamin D. [s.l.] : Lancet, 1992. 345 s. S. 104-7.  
  9. SPITZ, Jorg; GRANT, William B.. Witamina D sloneczny hormon naszego zdrowia (původním názvem: Vitamin D - Das Sonnenhormon). Překlad Kamila Petrikowska. 1. vyd. Bialystok, Polsko : Vivante, 2017. ISBN 978-83-65601-30-8. (polština)  
  10. a b Nedoceněný vitamin D - náš nezbytný celoživotní průvodce. www.nedoceneny-vitamin-d.cz [online].  [cit. 2017-10-16]. Dostupné online.  
  11. BAYER, M. Křivice z nedostatku vitaminu D u dětí In: Lékařské repetitorium Horký K. Praha : Galén, 2003. S. 311.  
  12. http://www.osel.cz/9155-kam-nechodi-slunicko-tam-chodi-lekar.html - Kam nechodí sluníčko, tam chodí lékař
  13. http:/vseovitaminud.cz/nedostatek-vitaminu-d/
  14. a b c ZAIDI, Sarfraz. Witamina D kluczem do zdrowia. Kalisz, Polsko : Idea Contact sp.z.o.o., 2013. ISBN 83-923137-0-4. (polština)  
  15. BODNAR, L.; CATOV, J.. Maternal vitamin D deficiency increases the risk of preeclampsia.. [s.l.] : J Clin Endocrinol Metab., 2007, 92(9). S. 3517-3522.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]