Bulharská kuchyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bulharská kuchyně
Džuveč
Džuveč
Základní informace
Rozšíření BulharskoBulharsko Bulharsko
Typ národní kuchyně
Ingredience
Suroviny vepřové maso, hovězí maso, drůbeží maso, skopové maso, kozí maso, mořské ryby, zelenina, mléčné výrobky, salámy
Dochucovadla čubrica, šarena sol, chilli paprika, saturejka, celer, petržel, jogurt, olivový olej, slunečnicový olej
Pokrmy
Jídla Tarator, Škembe čorba, Burek, Musaka, Džuveč, Kavarma, Kebapče, Šopska salata, Baklava, Palačinky,
Nápoje pivo, víno, čaj, káva, Ajran, Rakije, Menta

Bulharská kuchyně (bulharsky: българска кухня) vychází z balkánské a středomořské kuchyně, byla ovlivněna i tureckou a řeckou kuchyní, a díky historickým stykům první Bulharské říše s oblastí Blízkého východu také perskou a indickou kuchyní. Pro bulharskou kuchyni jsou typické mléčné výrobky, různé polévky, víno a pokrmy z masa (především skopového, kozího, drůbeže) a ryb. Oblíbený je i jogurt (existuje i bulharská jogurtová kultura nazvaná Lactobacillus bulgaricus) a také sýr, bulharský sýr sirene je podobný balkánskému sýru nebo fetě.[1]

Suroviny[editovat | editovat zdroj]

Mezi základní suroviny bulharské kuchyně patří maso. Bulhaři používají maso skopové, vepřové, hovězí, drůbeží nebo kozí, které se grilují, melou do nejrůznějších pokrmů nebo z něj vyrábějí klobásky. Na pobřeží Černého moře jsou připravovány ryby na nejrůznější způsoby.

V Bulharsku se pěstuje mnoho ovoce, zeleniny a bylinek, které se pak uplatňují při přípravě jídla a v salátech. Velmi oblíbeným kořením je čubrica, což je směs koření, které obsahuje saturejku, libeček, chilli papričky, papriku, petržel, celer, kukuřičnou mouku a sůl. Používá se do polévek, na grilované maso, ale také do oblíbených jídel jako je džuveč, musaka či kebab. Směs koření zvaná šarena sol (barevná sůl) obsahuje saturejku, papriku, sůl a další koření podle oblasti, kde se připravuje.[1]

Bulhaři mají v oblibě mléčné výrobky, jogurt (kyselo mljako) a měkký bílý sýr sirene. V roce 1905 bulharský lékař a mikrobiolog Stamen Grigorov objevil mikroorganismus, který způsobuje vznik přírodního jogurtu. Dostal název lactobacillus bulcaricus.

Stolování[editovat | editovat zdroj]

Teplé podnebí Bulharska umožňuje stolování venku jak doma, tak v restauracích, které jsou prakticky všechny vybaveny předzahrádkami. Pokrmy se často připravují na venkovních grilech (skara). Mešana skara je kombinace kjufte, kebapče, kuřecího masa a klobásy, které jsou společně připravovány na grilu. Kjufjte  jsou kulaté placičky z kořeněného mletého masa, kebapče jsou válečky z mletého masa, šišata je bulharská obdoba kebabu, nadenica je kořeněná klobása z hovězího a vepřového masa. Při společném stolování jsou ke grilovanému masu podávány zeleninové saláty a pečivo. Vše je zapíjeno pivem nebo bulharskými víny.

Pokrmy[editovat | editovat zdroj]

Polévky[editovat | editovat zdroj]

Tarator
  • Škembe čorba – polévka z hovězích, vepřových nebo jehněčích žaludků s červenou paprikou a mlékem. Tato polévka byla velmi oblíbená u manuálně pracujících a existovaly restaurace (škembedžinice), kde se prodávala pouze tato polévka.
  • Bob čorba – fazolová polévka s cibulí, rajčaty, mrkví, okořeněná saturejkou a mátou. Patří mezi bulharská národní jídla. V bulharských klášterech bývala v minulosti základním jídlem pro mnichy.
  • Ribena čorba – rybí polévka okořeněná tymiánem a čerstvým libečkem.
  • Tarator – studená polévka z jogurtu, okurek a kopru, podobná tzatziki. Bývá dochucena česnekem, solí, drcenými vlašskými ořechy a olejem (slunečnicový, případně olivový). Tarator je velmi osvěžující a podává se v letních měsících. Jedno z bulharských národních jídel.
  • Snežanka (Sněhurka) – je podobná taratoru, ale je hustší a sytější. Použitý jogurt se nejprve přecedí přes tkaninu, aby se odstranila syrovátka. Podává se jako předkrm či příloha.

Hlavní jídla[editovat | editovat zdroj]

Burek
  • Burek – zapečený pokrm z více vrstev lístkového těsta, proložených masovou, sýrovou nebo jinou náplní
  • Banica – je pečivo, které se připravuje z několika vrstev těsta, mezi které se vkládají nejčastěji šlehaná vejce, bílý sýr a jogurt. Existuje mnoho různých variant. Zelnik je banica se špenátem, pórkem, hlávkovým zelím nebo petrželí. Tikvenik je banica s tykví. Mléčná banica je sladká s mlékem a cukrem.
  • Musaka – je pokrm z mletého vepřového nebo hovězího masa a brambor, které se postupně kladou do několika vrstev do zapékací misky. Vrchní vrstvou je obvykle poleva z mléka nebo jogurtu smíchaného s vejci. Často se přidávají rajčata.
  • Gjuveč (džuveč) – kořeněný masový a zeleninový dušený pokrm, který se připravuje v keramické nádobě. Připravuje se prakticky ze všech druhů masa.  Často obsahuje brambory, fazolky, rajčata, papriky, cukety, lilek, mrkev, cibuli a jiné druhy zeleniny.
  • Kjufte – masové koule
  • Sarma – v listech vinné révy nebo hlávkového zelí jsou zavinuty směsi mletého masa a rýže, které se pak dusí.
  • Kavarma – kořeněné maso (většinou vepřové nebo kuřecí) a zelenina (pórek, paprika a další) dušené v jogurtu. Obsahuje koření čubricu a připravuje se v zapékacích miskách.
  • Kebapče – kousky mletého masa podobné čevabčiči
  • Palneni čuški – jsou plněné papriky. Náplní je směs masa, rýže a koření.
  • Patatnik – je omeleta z nastrouhaných brambor se sýrem (sirene), cibulí a bylinkami.
  • Sirene po šopski – je směs sýru s rajčaty, vejcem a kořením čubrica, vše zapečené v kameninové misce.
  • Kaškaval pane – smažený sýr velmi podobný našemu.

Saláty[editovat | editovat zdroj]

  • Šopska salata (šopský salát) – salát z rajčat, okurek, papriky, cibule, balkánského sýru (sirene) a petrželky. Základem nálevu je slunečnicový nebo olivový olej.  Bulharské národní jídlo, které se rozšířilo i mimo Bulharsko.
  • Ovčarska salata (pastýřský salát) – základem je šopský salát, ale je mnohem sytější, neboť se do něj přidávají vejce, houby, olivy, šunka nebo tvrdý sýr (kaškaval).
  • Turšija – je nakládaná zelenina, která se připravuje z celeru, řepy, květáku, mrkve, hlávkového zelí a další zeleniny.

Sýry[editovat | editovat zdroj]

  • Sirene – měkký sýr ve slaném nálevu, u nás nazývaný balkánský sýr. Vyrábí se z kravského, kozího nebo ovčího mléka. Často i ze směsi různých druhů mléka.
  • Kaškaval – tvrdý sýr, který se vyrábí z kravského mléka (kaškaval Vitoša), z ovčího mléka (kaškaval Balkán) nebo ze směsi obou (kaškaval Preslav).

Salámy a klobásy[editovat | editovat zdroj]

  • Elenski but – sušená šunka z vepřového masa, která se nejprve na 40 dní naloží do soli a pak se suší.
  • Pastarma – ostrá sušená šunka z hovězího masa
  • Lukanka – polosuchý salám z hovězího a vepřového masa. Obsahuje kousky mletého masa, tuku, černý pepř, sůl a kmín. Suší se zavěšený 40 až 50 dní.
  • Sudžuk – sušená klobása z hovězího nebo i jiného masa. Obsahuje pepř, kmín, sumah, česnek, sůl, papriku a další koření. Suší se několik týdnů. Je dost slaná a často je velmi pálivá.
Baklava

Sladkosti[editovat | editovat zdroj]

  • Baklava – sladkost z několika vrstev filo těsta s oříšky a medem. Nejčastěji se tu používají vlašské ořechy.
  • Mekica – pokrm z hněteného těsta, které se smaží na oleji. Podobá se maďarskému langoši. V Bulharsku se obvykle pojídá k snídani s cukrem, džemem, medem, jogurtem nebo měkkým sýrem sirene.
  • Kiflički – rohlíčky plněné džemem, čokoládou, sýrem sirene či párkem.
  • Garaš – oblíbený čokoládový dort
  • Kadaif – klubko nudlí z filo těsta ohřívané s máslem nebo olejem a přelité sirupem či medem.
  • Lokum – lepivá sladkost ze škrobu obalená v práškovém cukru, podobná želé.  
  • Chalva – sladkost z krupice a sezamových nebo slunečnicových semínek. Chalva je slazená medem nebo cukrem a přidávají se do ní rozinky, sušené ovoce, oříšky či mandle.
  • Revane – dezert z vajec, mouky, cukru a dalších surovin. Jeho konzistence je sirupovitá.
  • Palačinky – jsou v Bulharsku velmi oblíbené

Nápoje[editovat | editovat zdroj]

  • Pivo – oblíbený napoj. Známé značky Zagorka, Kamenica,  Astika, Šumensko, Ariana.
  • Víno – oblíbený nápoj. Proslulá jsou silná červená vína. Bulharsko patří mezi nejstarší vinařské oblasti na světě.
  • Káva – nejčastěji espresso, turecká káva vařená v džezvě není tak rozšířená.
  • Čaj – ovocný nebo bylinkový čaj.
  • Ajran – osvěžující nápoj, který obsahuje jogurt, vodu a sůl.
  • Boza – nápoj z mírně zkvašené pšenice či prosa. Hustá, nakyslá a sladká tekutina s nízkým obsahem alkoholu, naopak obsahuje vitamín B a karbohydráty.
  • Rakije – čirá a velmi silná pálenka vyráběná nejčastěji z vinných hroznů (grozdova, lozova), ale také z jiných druhů ovoce (slivovice ze švestek, meruňkovice z meruněk).
  • Mastikaanýzový likér podobný řeckému ouzo. Nápoj se pije většinou s ledem jako aperitiv.
  • Slančev brjag – destilát z vína (koňak)
  • Menta – likér z máty peprné

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bulgarian cuisine na anglické Wikipedii.

  1. a b Bulgaria food and drink guide. World Travel Guide [online]. [cit. 2020-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]