Saturejka
 Saturejka | |
|---|---|
.JPG) Saturejka horská (Satureja montana) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Podčeleď | Nepetoideae |
| Rod | saturejka (Satureja) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Saturejka (Satureja) je rod rostlin z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), zahrnující okolo 40 druhů rozšířených v mírných a subtropických oblastech Starého světa. Mnohé jsou používány jako léčivé rostliny a koření.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jsou to jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé aromatické byliny a polokeře dosahující výšky 15 až 50 centimetrů. Listy jsou čárkovité či úzce kopinaté, vstřícné, 1–3 cm dlouhé, celokrajné či mělce zubaté. Oboupohlavné květy tvoří chudé lichopřesleny; kalich je zvonkovitý a mírně dvoupyský, koruna dvoupyská, bílé, růžové nebo světle fialové barvy. Ze čtyř tyčinek jsou dvě kratší a dvě delší. Květy jsou opylovány hmyzem, plodem jsou hladké, vejčité tvrdky.[1]
Ekologie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Zástupci rodu se vyskytují především v teplejších mírných a subtropických oblastech Starého světa, s těžištěm areálu od Středomoří po Kavkaz a dále ve Střední Asii a severozápadní Číně. V Evropě je původních asi 12 druhů, z toho ve střední Evropě a potažmo české květeně žádný; některé zde mohou přechodně zplaňovat ze zahrad. Jejich obvyklým biotopem jsou suché křoviny (makchie, garrigue), travnaté meze a pastviny či kamenité a skalnaté svahy s nezapojenou vegetací, často na vápencových podkladech.
Taxonomie a systematika[editovat | editovat zdroj]
V rámci čeledi hluchavkovitých patří do její největší podčeledi Nepetoideae a v ní dále do tribu Mentheae a subtribu Menthineae spolu s dalšími aromatickými bylinami. Lektotypem rodu je saturejka zahradní (S. hortensis).[2] Taxonomické uspořádání rodu není doposud jednoznačně vyjasněno. Je součástí složité skupiny rodů Satureja – Micromeria – Acinos – Clinopodium, mezi nimiž docházelo a stále dochází k mnoha přesunům jednotlivých druhů. Do jiných rodů byli na základě molekulárních studií vyčleněni též všichni tropičtí zástupci.[3][4][5]
Vybraní zástupci[editovat | editovat zdroj]
- Saturejka horská (Satureja montana)
- Saturejka zahradní (Satureja hortensis)
- Saturejka srstnatá (Satureja pilosa)
- Satureja parnassica
- Satureja cuneifolia
- Satureja spicigera
- Satureja thymbra[6][7]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Saturejka je používána jako druh koření. Používá se nať. Je součástí provensálského koření a také směsi koření s názvem čubrica, která je oblíbená v balkánské kuchyni pro přípravu mletých i jiných mas, zapékané zeleniny, do slaných pomazánek, polévek a luštěninových pokrmů. V gastronomii se přidává do luštěnin, k bramborům, slaným pomazánkám. Dále do uzenin, k zelenině, zejména k zelí a kapustě. Tímto způsobem je používán především druh saturejka horská a saturejka zahradní.
Aromatické listy obsahující vonné silice (mj. karvakrol, cymol) se užívají též v lidovém léčitelství na žaludeční potíže, mají antibakteriální a antiseptické účinky. Vyrábějí se z nich též bylinné likéry. Saturejky rovněž patří k medonosným rostlinám, některé druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny.[8]
Pěstování[editovat | editovat zdroj]
V českých podmínkách je poměrně běžně pěstována saturejka zahradní, méně často saturejka horská; další druhy zde nejsou spolehlivě mrazuvzdorné. Vyžadují vesměs lehké, živinami spíše chudší, dobře propustné a provzdušněné půdy a chráněné, plně osluněné stanoviště.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Satureja thymbra -
Satureja spicigera -
Satureja montana subsp. illyrica -
Saturejka horská, kultivar 'Coerulea'
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bohnenkräuter na německé Wikipedii.
- ↑ Tomšovic P. (2000): Satureja L. – saturejka. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 646, Academia, Praha.
- ↑ Tropicos | Name - !Satureja L.. www.tropicos.org [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Christian Bräuchler, Olof Ryding, Günther Heubl: The Genus Micromeria (Lamiaceae), a Synoptical Update. In: Willdenowia. Band 38, Nr. 2, 2008, S. 363–410, DOI:10.3372/wi.38.38202.
- ↑ Manfred A. Fischer, Karl Oswald, Wolfgang Adler: . 3.vydání. Land Oberösterreich, Biologiezentrum der Oberösterreichischen Landesmuseen, Linz 2008, ISBN 978-3-85474-187-9.
- ↑ SATUREJA CUNEIFOLIA Ten. – saturejka | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.
- ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Satureja L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.
- ↑ SATUREJA MONTANA L. – saturejka horská | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu saturejka na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo saturejka ve Wikislovníku- Saturejka na bylinky.info
