Saturejka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSaturejka
alternativní popis obrázku chybí
Saturejka horská (Satureja montana)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď Nepetoideae
Rod saturejka (Satureja)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saturejka (Satureja) je rod rostlin z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), zahrnující okolo 40 druhů rozšířených v mírných a subtropických oblastech Starého světa. Mnohé jsou používány jako léčivé rostliny a koření.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé aromatické byliny a polokeře dosahující výšky 15 až 50 centimetrů. Listy jsou čárkovité či úzce kopinaté, vstřícné, 1-3 cm dlouhé, celokrajné či mělce zubaté. Oboupohlavné květy tvoří chudé lichopřesleny; kalich je zvonkovitý a mírně dvoupyský, koruna dvoupyská, bílé, růžové nebo světle fialové barvy. Ze čtyř tyčinek jsou dvě kratší a dvě delší. Květy jsou opylovány hmyzem, plodem jsou hladké, vejčité tvrdky.[1]

Ekologie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rostlina na typickém stanovišti

Zástupci rodu se vyskytují především v teplejších mírných a subtropických oblastech Starého světa, s těžištěm areálu od Středomoří po Kavkaz a dále ve Střední Asii a severozápadní Číně. V Evropě je původních asi 12 druhů, z toho ve střední Evropě a potažmo české květeně žádný; některé zde mohou přechodně zplaňovat ze zahrad. Jejich obvyklým biotopem jsou suché křoviny (makchie, garrigue), travnaté meze a pastviny či kamenité a skalnaté svahy s nezapojenou vegetací, často na vápencových podkladech.

Taxonomie a systematika[editovat | editovat zdroj]

Saturejka zahradní – botanická ilustrace

V rámci čeledi hluchavkovitých patří do její největší podčeledi Nepetoideae a v ní dále do tribu Mentheae a subtribu Menthineae spolu s dalšími aromatickými bylinami. Lektotypem rodu je saturejka zahradní (S. hortensis).[2] Taxonomické uspořádání rodu není doposud jednoznačně vyjasněno. Je součástí složité skupiny rodů SaturejaMicromeriaAcinosClinopodium, mezi nimiž docházelo a stále dochází k mnoha přesunům jednotlivých druhů. Do jiných rodů byli na základě molekulárních studií vyčleněni též všichni tropičtí zástupci.[3][4][5]

Vybraní zástupci[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Saturejka jako koření

Saturejka je používána jako druh koření. Používá se nať. Je součástí směsi koření s názvem čubrica, která je oblíbená v balkánské kuchyni pro přípravu mletých i jiných mas, zapékané zeleniny, do slaných pomazánek, polévek a luštěninových pokrmů. V gastronomii se přidává do luštěnin, k bramborům, slaným pomazánkám. Dále do uzenin, k zelenině, zejména k zelí a kapustě. Tímto způsobem je používán především druh saturejka horská a saturejka zahradní.

Aromatické listy obsahující vonné silice (mj. karvakrol, cymol) se užívají též v lidovém léčitelství na žaludeční potíže, mají antibakteriální a antiseptické účinky. Vyrábějí se z nich též bylinné likéry. Saturejky rovněž patří k medonosným rostlinám, některé druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny.[8]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

V českých podmínkách je poměrně běžně pěstována saturejka zahradní, méně často saturejka horská; další druhy zde nejsou spolehlivě mrazuvzdorné. Vyžadují vesměs lehké, živinami spíše chudší, dobře propustné a provzdušněné půdy a chráněné, plně osluněné stanoviště.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bohnenkräuter na německé Wikipedii.

  1. Tomšovic P. (2000): Satureja L. – saturejka. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 646, Academia, Praha.
  2. Tropicos | Name - !Satureja L.. www.tropicos.org [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online. 
  3. Christian Bräuchler, Olof Ryding, Günther Heubl: The Genus Micromeria (Lamiaceae), a Synoptical Update. In: Willdenowia. Band 38, Nr. 2, 2008, S. 363–410, DOI:10.3372/wi.38.38202.
  4. Manfred A. Fischer, Karl Oswald, Wolfgang Adler: . 3.vydání. Land Oberösterreich, Biologiezentrum der Oberösterreichischen Landesmuseen, Linz 2008, ISBN 978-3-85474-187-9.
  5. SATUREJA CUNEIFOLIA Ten. – saturejka | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online. 
  6. ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online. 
  7. Satureja L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online. 
  8. SATUREJA MONTANA L. – saturejka horská | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]