Makchie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Macchie na stráních Gutturu Mannu, Sardinie

Makchie, též macchie nebo makie (italsky Macchia), je jeden z nejčastějších vegetačních typů středomořské oblasti. Jedná se o porosty keřů a nízkých stromů, které v závislosti na stanovištních podmínkách někdy dosahují až pětimetrové výšky, jsou velmi husté a takřka neprostupné, jindy jsou nižší, řidší až ostrůvkovité, snadno průchozí. Většina současných makchií je sekundárního původu, vzniklá druhotnou sukcesí po vykácení původních středomořských lesů, především tvrdolistých doubrav; existuje však i makchie primární, vyrůstající v nízkých nadmořských výškách nejteplejších a nejsušších oblastí Mediteránu na stanovištích, jejichž podmínky nedovolují vznik lesní vegetace, jako jsou suché skalnaté svahy v blízkosti moře apod. Další degradací makchie, např. vlivem vypalování nebo nadměrné pastvy ovcí a koz, vzniká vegetace nazývaná jako garrigue nebo frygana, tvořená pouze drobnými řídkými keříky ostnitých nebo aromatických rostlin.[1] [2]

Vyšší makchie u města Porto Vecchio v Itálii

Hlavní složkou středomořské makchie jsou stálezelené či na léto opadavé dřeviny jako planý olivovník (Olea europea subsp. oleaster), řečík lentišek (Pistacia lentiscus), rohovník obecný (Ceratonia siliqua), zmarlika Jidášova (Cercis siliquastrum), jamovce (Phillyrea spp.), keřovitý pryšec Euphorbia dendroides, řešetlák proměnlivý (Rhamnus alaternus), některé jalovce (Juniperus oxycedrus, J. phoenicea), planiky (Arbutus unedo, ve východním Středomoří A. andrachne) nebo nízká palma Chamaerops humilis; na degradovaných stanovištích též mnohé keře z čeledi bobovitých, jako vítečník sítinovitý (Spartium junceum) nebo zástupci rodu čilimka (Calicotome villosa aj.). Z nižších druhů zde roste rozmarýn (Rosmarinus officinalis), vřesovec Erica arborea, listnatec pichlavý, mnozí zástupci rodu cist (Cistus) a další. Bylinné patro je tvořeno různými cibulovitými či jednoletými rostlinami, které přežívají horké a suché středomořské léto pouze ve formě podzemních hlíz či semen; nápadnou cibulovitou rostlinou vyrůstající v makchiích je například asfodel.[1][2]

Podobná keřovitá vegetace je vyvinuta i v jiných oblastech světa se středomořským typem klimatu, například v Kalifornii, kde se nazývá chaparral, v jižní Africe (fynbos), v jižní Austrálii nebo v Chile.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ZELENÝ, Václav. Rostliny Středozemí. Praha : Academia, 2005. s. 32-52. ISBN 80-200-1224-9
  2. a b c http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/veg-eu/Vegetace-Evropy-02-Mediteran.pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZELENÝ, Václav. Rostliny Středozemí. Praha : Academia, 2005. s. 32-52. ISBN 80-200-1224-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]