Rohovník obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRohovník obecný
alternativní popis obrázku chybí
Rohovník obecný (Ceratonia siliqua)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Rod rohovník (Ceratonia)
Binomické jméno
Ceratonia siliqua
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rohovník obecný (Ceratonia siliqua) je rostlina z čeledi bobovité. Jeho plody se nazývají též svatojánský chléb nebo karob.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rohovník obecný je stálezelený, malý až středně velký strom, dorůstající výšky až 10 (výjimečně až 16) metrů. Koruna bývá hustá a polokulovitá, kmen tlustý, s hrubou hnědou borkou. Listy dosahují délky 10 až 20 cm, jsou sudozpeřené nebo lichozpeřené, složené ze 4 až 10 párů většinou vstřícných lístků. Jednotlivé lístky jsou kožovité, vejčité až eliptické, 3 až 7 cm dlouhé, na líci tmavě zelené a lesklé, na rubu světle zelené. Palisty jsou drobné nebo nezřetelné. Květy jsou drobné, načervenale zelené, uspořádané v hustých, jehnědovitých klasech. Kalich je diskovitý, pětičetný, s nektárii. Koruna chybí. V jednopohlavných květech jsou přítomny zakrnělé zbytky opačného pohlaví. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů obsahujících po několika vajíčkách. Tyčinek je 5. Plodem je kožovitý nepukavý lusk. Plody jsou 10 až 30 cm dlouhé, 1,5 až 3,5 cm široké a asi 1 cm tlusté. Za zralosti jsou tmavě hnědé. Semena jsou velmi tvrdá, zploštěle vejcovitá, uložená ve sladké dužnině.[1][2]

Původ a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rohovník obecný je stará kulturní rostlina a jeho původ není s jistotou znám. Za oblast původu je považováno buď východní Středomoří (Turecko a Sýrie) nebo Arabský poloostrov. Staří Řekové jej rozšířili do Řecka a Itálie, Arabové podél severoafrického pobřeží. V současnosti je vlivem pěstování planě rozšířen po celém Středomoří, dále podél západního pobřeží USA a Mexika, v Chile, jihoafrickém Kapsku a jižních oblastech Austrálie. Do USA byl dovezen v roce 1854. Ve Středomoří náleží k charakteristickým složkám makchií v nadmořských výškách do 500 metrů, řidčeji i výše.[1]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Rohovník je obvykle dvoudomý strom, což je v rámci bobovitých neobvyklé. Květy jsou zpočátku oboupohlavné, v průběhu vývoje je jedno pohlaví potlačeno a zakrní. Existují ale i formy s květy oboupohlavnými. Rohovník je jediný středomořský strom s hlavní dobou květu v podzimním období. Podobně kvete i asijský lokvát japonský, který se ve Středomoří rovněž pěstuje.[1]

Květy rohovníku jsou opylovány hmyzem, zejména včelami, vosami, mouchami a nočními motýly, rovněž však i větrem. Samčí i samičí květy obsahují nektar.[1]

Karob[editovat | editovat zdroj]

Zelené a sušené plody karobu

Plody (struky) rohovníku se pod názvem karob používají v potravinářství a ve Středomoří i ke krmení dobytka. Mají nasládlou chuť, neobsahují kofein ani jiné psychoaktivní látky a často se používají jako hypoalergenická náhrada mouky při bezlepkové dietě a ke kojenecké výživě. Slouží též jako náhrada kakaa v zákuscích a zmrzlinách. Konzumuje se struk bez zrníček.

V Chorvatsku (např. na ostrově Mljet v Dalmácii) se z plodů vyrábí pálenka.[3]

Z plodů se taktéž izoluje karobová guma, která je povoleným přírodním potravinovým aditivem s číslem E 410.

Rohovník obecný

Semena se ve Středomoří v minulosti používala jako závaží. Z hmotnosti semen tohoto stromu byla odvozena jednotka hmotnosti, v níž se udává hmotnost drahých kamenů, klíčová pro jejich ocenění. Důvodem je skutečnost, že velikost a váha těchto semen je poměrně uniformní a v uvedené oblasti světa jsou běžně dostupná. Semena dostala v arabštině jméno "kharrub", v řečtině "kerátion", z čehož vznikl i český název karát. Tento systém byl posléze standardizován a 1 karát byl definován jako 0,2 gramu.

V pozdním římském období vážila mince z ryzího zlata známá jako solidus 24 těchto semen (asi 4,5 g). Tak se stal karát měřítkem ryzosti zlata. 24karátové zlato je tedy 100% ryzí, zatímco 12 karátů znamená, že slitina obsahuje pouze 50 % zlata.[4]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Svůj název svatojánský chléb získaly plody rohovníku podle pověsti proto, že díky nim přežil na poušti Jan Křtitel, který se jimi živil.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d BATTLE, I.; TOUS, J.. Carob tree. Ceratonia siliqua L.. [s.l.] : IPGRI, 1997. Dostupné online. ISBN 92-9043-328-X. (anglicky)  
  2. DEZHAO, Chen et al. Flora of China: Ceratonia siliqua [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  3. Rakija od rogača (hr)
  4. Harper, Douglas. "carat". Online Etymology Dictionary. Retrieved 2014-05-16.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]