Planika obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPlanika obecná
alternativní popis obrázku chybí
Planika obecná (Arbutus unedo)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďvřesovcovité (Ericaceae)
Rodplanika (Arbutus)
Binomické jméno
Arbutus unedo
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Planika obecná (Arbutus unedo) je keř nebo strom z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Planika dorůstá výšky 4 až 10 metrů. Kmen je červenohnědý pokrytý dlouhými šedavými šupinami. Větve jsou šedé a větvičky červenohnědé, bohatě obrostlé listy, přičemž na nich mohou růst žláznaté chloupky. Listy jsou neopadavé, kožovité s velikostí 8 x 3 cm. Mají vejčitý tvar, připomínající listy vavřínu. Na lícní straně jsou zářivě zelené, zatímco na rubové straně mají matný odstín. Okraje listové čepele jsou zoubkovité až pilovitě. Listová stopka měří 7 až 8 milimetrů. Květenství má tvar převislého hroznu a obsahuje až 40 květů, listeny, které květenství obklopují, jsou oválně-kopinaté a načervenalé barvy. Pětičetný kalich měří 1 až 1,5 mm, jeho krátké kališní lístky trojúhelníkovitého tvaru jsou na bázi srostlé. Koruna květu je baňkovitá, měří 7 až 8 mm, má bílou až nažloutlou barvu a po vyschnutí opadává. Tvoří ji 5 na konci zahnutých okvětních lístků, které jsou porostlé jemnými chloupky. Uvnitř květu se nachází 10 uzavřených tyčinek s ochmýřenými nitkami, jejichž spodní část je ztluštělá. Prašníky jsou načervenalé, rozdělené na dva pylové váčky, ze kterých se po prasknutí uvolňuje pyl. Semeník je svrchní pětičetný a bez chloupků, čnělka je rovná a mírně kuželovitá s rýhami vedoucími po celé délce. Plod planiky tvoří bradavičnatá bobule o velikosti 7 až 10 mm, která má v době zralosti živě červenou barvu. V každé z pěti komor plodu se nachází několik drobných hranatých semen hnědé barvy.

Rozšíření a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se ve Středomoří, v severní Africe a na celém Pyrenejském poloostrově. Lze ji také najít na západě Francie a Irska. Přirozeně se vyskytuje ve středomořských křovinných porostech a stálezelených lesích, především v roklinách a v skalních stěnách soutěsek vytvořených vodními toky. Vyskytuje se od úrovně moře až do výšky 800–1200 metrů nad mořem. Daří se jí v dobře odvodněné jílovité půdě. Požárům odolává díky kořenovým výmladkům

Pěstování a využití[editovat | editovat zdroj]

Neúplně zralé plody

Zahradnictví[editovat | editovat zdroj]

Okrasné využití tohoto keře v parcích a zahradách je všeobecně známo. Přestože opadávající zralé plody znečišťují okolí, je ceněna pro zbarvení svých žlutých, oranžových a červených bobulí. Upřednostňuje stanoviště na slunci nebo v polostínu. Těžko se přesazuje, a proto se doporučuje rozmnožovat ji prostřednictvím semen, která se sbírají od září do prosince. Planika je velmi citlivá na mráz.

Využití v potravinářství[editovat | editovat zdroj]

Protože plody chutnají moučnatě sladce, většinou se zasyrova nepojídají. Jsou ceněny především pro obsah cukru. Dělají se z nich povidla, ale také zavařeniny. Fermentací se z plodů získávají alkoholické nápoje. Vyrábí se z nich například alicantský planikový likér. V některých částech Středomoří (například v Alžírsku nebo na Korsice) se fermentované plody používají k výrobě jistého druhu vína, destilací kterého lze získat brandy. Planika je výbornou medonosnou rostlinou a v minulosti se z níj ve Španělsku získával cukr. V Libyi se tato rostlina používá k barvení kůží načerveno. V Portugalsku se z plodů vyrábí oblíbená domácí pálenka.

Využití ve farmacii[editovat | editovat zdroj]

Mezi aktivní látky obsažené v planice patří arbusterin, tanin a kyselina galová. Plody jsou z 20% tvořeny cukry. Semena jsou bohatá na mastné kyseliny. Kůra stromu se používala v přírodní medicíně jako diuretikum, adstringens, ale také jako močové a ledvinové antiseptikum.

Další využití[editovat | editovat zdroj]

Dřevo planiky je těžké, tvrdé a jemnozrnné. Rovněž je ohebné a snadno se opracovává. Používá se na výrobu rukojetí různých nástrojů, ale také se z něj dělají sloupy nebo se využívá k vytápění buď ve formě topiva, nebo ve formě dřevěného uhlí. Ve Spojených státech amerických se z něj dělají luky. Její větve se také pokládaly na rakve. V klasickém období z jejího dřeva vyráběli Řekové flétny. Španělští ptáčnici v 18. století používali semínka planiky při chytání ptáků v zimním období. Pro obsah tříslovin jsou výhonky a listy používány k vydělávání kůží.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jedna legenda říká, že z krve obra Geryona, po tom, jak ho skolil Héraklés, se zrodil strom, který plodil ovoce bez pecky v čase, když se na obloze začínají objevovat Plejády. Pro Římany byl tento strom posvátný. Zasvětili ho nymfě Cardet, která byla milenkou boha Januse a ochraňovala práh domovů.

Symbolika[editovat | editovat zdroj]

Planika je vyobrazena na madridském znaku spolu s medvědem, který se o ni opírá předními tlapami. Je zajímavé, že v době, kdy byl erb vytvořen, v Madridu už žádní medvědi nežili. Vymizeli před jedenáctým nebo dvanáctým stoletím. Také pro šíření planiky není tato oblast ideální, a proto zde ve volné přírodě neroste.

Vědecká klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Arbutus unedo jako první popsal Carl Linné ve své knize Druhy rostlin (Species plantarum) v roce 1753.

Etymologie

Arbutus: jedno ze dvou jmen, které používaly latinsky mluvící národy na pojmenování středomořského zástupce tohoto druhu. Používal ho například i Vergilius ve svých Georgikách (2, 69).

Unedo: latinské slovo odvozené od výrazu unum tantum edo - Sním pouze jeden. Jde o druhý výraz, který se používal na pojmenování tohoto keře: Plinius starší - Naturalis Historia (15, 98 a 23, 151). Kvalitativní adjektivum odkazuje na fakt, že plody tohoto keře mohou obsahovat alkohol, neboť na větvích zůstávají poměrně dlouho (až do následujícího kvetení), vinou čehož mohou podléhat fermentaci.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Arbutus unedo na španělské Wikipedii a Jahodovec obyčajný na slovenské Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-08]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GRAU, Jürke; JUNG, Reinhart; MÜNKER, Bertham. Bobulovité užitkové a léčivé rostliny. Překlad Jiří Váňa; ilustrace Monika Hänel s Fritz Wendler. Praha: Knižní klub + Ikar, 1996. 287 s. ISBN 80-7176-369-1, ISBN 80-7202-023-4. Kapitola Bobulovité jedlé, s. 28. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]