Cist

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Cist

alternativní popis obrázku chybí
Cist Cistus longifolius
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: slézotvaré (Malvales)
Čeleď: cistovité (Cistaceae)
Rod: cist (Cistus)
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cist (Cistus) je rod rostlin z čeledi cistovité. Jsou to stálezelené keře s jednoduchými listy a nápadnými pravidelnými květy. Vyskytují se v počtu asi 20 druhů ve Středomoří a na Kanárských ostrovech.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Cisty jsou stálezelené keře dorůstající výšky 0,5 až 2,5 metru. Odění rostlin je složeno z jednoduchých, hvězdovitých nebo žláznatých chlupů. Listy jsou jednoduché, vstřícné, řapíkaté nebo přisedlé, na okraji někdy podvinuté nebo zvlněné. Čepel je od báze jedno nebo trojžilná. Květy jsou jednotlivé nebo ve vrcholících. Kalich je složen ze 3 nebo 5 lístků. Koruna je růžová, purpurová, červená nebo bílá, tvořená 5 volnými lístky. Tyčinek je mnoho a jsou volné nebo na bázi srostlé. Semeník je srostlý z 5 nebo až z 12 plodolistů. Blizna je hlavatá nebo uťatá, přisedlá nebo nasedající na krátkou čnělku. Plodem je tobolka pukající 5 až 12 chlopněmi. Obsahuje mnoho drobných semen.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod cist zahrnuje celkem 21 druhů. Je rozšířen výhradně ve Středomoří a na Kanárských ostrovech. Největší druhová diverzita je v západním Středomoří. Ve Španělsku a v Maroku roste shodně po 12 druzích, v Alžírsku 10 druhů, ve Francii a Portugalsku po 9 druzích. Severní hranice rozšíření jde přes jižní Švýcarsko, Slovinsko a Krym. Na východ sahá areál až do Arménie, Sýrie a Jordánska. Nejrozsáhlejší areál má druh C. salviifolius. Na Kanárských ostrovech se vyskytuje 5 endemických druhů a zasahují sem i některé středomořské druhy.[2][3][4]

Cisty představují charakteristickou a v době květu nápadnou složku středomořských keřovitých porostů, známých jako makchie. Některé druhy rostou i v podrostu suchých lesů.

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Včely na květu cistu krétského

Květy cistů jsou opylovány hmyzem. Klíčení semen stimuluje kontakt s ohněm.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy lze použít jako okrasné rostliny. Jde o efektní solitéru.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STROTHER, John L.. Flora of North America: Cistus [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  2. GUZMÁN, Beatriz. Systematics, character evolution, and biogeography of Cistus L. (Cistaceae) based on ITS, trnL-trnF, and matK sequences. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2005, čís. 37. Dostupné online.  
  3. GUZMÁN, Beatriz; LLEDÓ, María Dolores; VARGAS, Pablo. Adaptive radiation in Mediterranean Cistus (Cistaceae). Plos One. July 2009, čís. 4(7). Dostupné online.  
  4. HASSLER, M.. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 1. Praha : SZN, 1978. ISBN 07-082-78.  
  6. ZELENÝ, Václav. Rostliny Středozemí. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1224-9.  
  7. Botany.cz [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]