Planika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPlanika
alternativní popis obrázku chybí
Plod planiky (Arbutus unedo)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď vřesovcovité (Ericaceae)
Rod planika (Arbutus)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Planika je rod více než 14 druhů čeledi vřesovcovitých, přirozeně rostoucí v teplých oblastech Středozemí, Západní Evropy a Severní Ameriky.

Místní názvy[editovat | editovat zdroj]

Severoamerické planiky jsou nazývány „Madrones“, podle španělského výrazu madroño. Evropské druhy jsou označovány jako „jahodové stromy“ podle podobnosti s plody jahody.

Původ druhů[editovat | editovat zdroj]

Nedávná studie, která analyzovala DNA z planiky a příbuzných rodů, svědčí o tom, že planiky jsou parafyleticky vzato rod středozemského druhu planika (Arbutus), které jsou blíže příbuzné s medvědicí Arctostaphylos, Arctous, Comarostaphylis, Ornithostaphylos a Xylococcus než se severoamerickými druhy planik (Arbutus), a že k rozdělení na dvě skupiny druhů došlo na hranici paleolitu a neolitu.[1]

Druhy[editovat | editovat zdroj]

planika v Havekost Monument Trail, Washington Park (Anacortes)
planika, květ

Starý svět[editovat | editovat zdroj]

  • Planika drobnolistá (Arbutus andrachne) „řecký jahodový strom“ – je pěstována na jihovýchodě Evropy a jihozápadě Asie.
  • Planika kanárská (Arbutus canariensis Veill. ex Duhamel.) (Canary Madrone) je endemit Kanárských ostrovů, vyskytuje se na ostrovech La Palma, La Gomera, El Hierro, Tenerife a Gran Canaria.[2] Je zde označena jako ohrožená rostlina.
  • Planika obecná (Arbutus unedo) „jahodový strom“ – je rozšířena v Středozemí a na západu Francie a v západním Irsku. Kultivar 'Rubra' má růžové květy a velké množství plodů. Ve starém Řecku ji Theofrastus označoval za jedlou. Plinius starší o tři sta let později ale tvrdí, že planiku nemá cenu jíst. Odedávna byla pěstována pro svůj vzhled[3]
  • Arbutus × andrachnoides – kříženec planiky obecné (Arbutus unedo) a p. drobnolisté (Arbutus andrachne) je nazýván Arbutus × andrachnoides (syn. A. × hybrida, nebo A. andrachne × unedo), vzniká údajně v místech, kde oba druhy rostou blízko sebe.[4] Podle anglicky psané wikipedie není pravděpodobné, že kříženec vznikl samovolně.

Nový svět[editovat | editovat zdroj]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy planiky jsou široce pěstovány jako ozdobné rostliny i mimo hranice jejich přirozeného výskytu, jakkoliv je jejich pěstování často ztíženo špatnou reakcí planiky na narušování kořenového systému. Ve Velké sovětské encyklopedii je uváděno pěstování v Zakavkazsku, na Krymu a výroba vína z plodů planiky, rostlina jako významný medonosný keř.[5]

Planikový strom tvoří součást erbu (medvěd a jahodový strom) města Madrid ve Španělsku. V centru města na náměstí Puerta del Sol se nachází socha medvěda pojídajícího ovoce ze stromu Madroño (planika). Obraz se zobrazuje na znacích, symbolech města, taxi, poklopech, vchodech a v jiné městské infrastruktuře.

Triptych autora Hieronymuse BoscheZahrada pozemských rozkoší byl uváděn v inventářích španělské koruny jako „obraz s plody planiky“.

Planika byla důležitá pro obyvatele ostrova Vancouver, kde je používána kůra a listy planiky k léčení nachlazení, žaludečních problémů a tuberkulózy, a také jako základ pro antikoncepce. Strom také hraje roli v mýtech Sališů z úžin (Straits).[6]

Ovoce je podle některých zdrojů jedlé, ale má minimální chuť a jeho konzumace není rozšířená. Jiné zdroje hovoří o příznacích opilosti po konzumaci . Může jít o plody planiky Arbutus andrachne, kdy při požití většího množství může dojít k intoxikaci.

Dřevo planiky je vynikající palivo, protože hoří dlouho a vydává vysokou teplotu. Mnoho států v severozápadním Pacifiku (USA) uvádí v používání dřeva planiky (A. menziesii) jako zdroj tepla. Dřevo nemá žádnou hodnotu pro stavební účely, z planiky nelze vyrobit rovné trámy.

Jeleni se společně krmí mladými listy z výhonů planiky a ovocem .

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

V irském folkloru je hon na bílou laň symbolem hledání moudrosti a staří Irové věřili, že by se posvátná srna mohla snad nacházet pod přístřeškem z planiky.[7]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Lze ji pěstovat v propustné výživné písčitojílovité zemině, může být i vápenitá. Snese teploty až 45 °C a pokles krátce až na −8 °C. Přezimuje dobře v bezmrazé místnosti, ale podle některých informací snese i vytápěný pokoj, přičemž nemá vysoké nároky na světlo.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arbutus na anglické Wikipedii.

  1. Hileman, L.C., Vasey, M.C. & Parker, V.T. 2001. Phylogeny and Biogeography of the Arbutoideae (Ericaceae): Implications for the Madrean-Tethyan Hypothesis. Systematic Botany 26 (1): 131–143.
  2. http://botany.cz/cs/arbutus-canariensis/
  3. AtlasRostlin.cz
  4. http://listnate-stromy.atlasrostlin.cz/planika-drobnolista
  5. http://slovari.yandex.ru/dict/bse/article/00027/66500.htm
  6. Pojar and MacKinnon, 49
  7. http://www.shadowdrake.com/arbutus.html
  8. http://www.profizahrada.cz/a/cz/2836-arbutus-planika/