Mamota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mamota

alternativní popis obrázku chybí
Mamota širokolistá (Kalmia latifolia)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď: vřesovcovité (Ericaceae)
Rod: mamota (Kalmia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mamota (Kalmia) je rod asi 7 druhů stálezelených keřů 0.2-5 m vysokých, z čeledi vřesovcovité.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mamoty jsou přímé nebo řidčeji poléhavé (skalenka) keře, výjimečně i stromy. Listy jsou jednoduché, střídavé, vstřícné nebo v trojčetných přeslenech, stálezelené nebo řidčeji opadavé (K. cuneata), řapíkaté, celokrajné, obvykle kožovité. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, uspořádané v úžlabních či vrcholových hroznech, okolících, latách nebo svazečcích. Kalich je zelený, většinou pětičetný, srostlý. Koruna je opadavá, nejčastěji srostlá a miskovitá, u skalenky a K. buxifolia je zvonkovitá a hluboce členěná. Tyčinek je většinou 10 (u skalenky pouze 5). Semeník je srostlý z 5 plodolistů a zakončený hlavatou čnělkou. Plodem je kulovitá tobolka pukající 5 chlopněmi a obsahující mnoho drobných semen.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Mamoty jsou rozšířeny výhradně v Americe od subarktických oblastí Severní Ameriky po Kalifornii a jihovýchodní USA. Druh K. ericoides je endemit Kuby. Skalenka poléhavá (Kalmia procumbens) má arkto-alpínské rozšíření a vyskytuje se v subarktických oblastech a velehorách Evropy, Asie i Severní Ameriky.[2]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

U druhů s miskovitými květy jsou tyčinky uložené v 10 kapsách.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Přirozeně roste v Severní Americe (hlavně na východní polovině kontinentu) a na ostrově Kuba. Roste na kyselých půdách, s dalšími druhy ve habitatu vlhkých a kyselých mokřin a bažin (Kalmia angustifolia, K. polifolia) a suchých písečných půdách (K. ericoides, K. latifolia).

Listy jsou 2-12 cm dlouhé, jednoduché kopinaté, a uspořádané spirálovitě na stonku. Květy jsou bílé, růžové nebo fialové, v květenstvích po 10-50, poněkud připomínající květy pěnišníku, ale jsou plošší, s hvězdicovitými kalichy z pěti spojených okvětních lístků, každý květ má průměr 1-3 cm. Plod je pětilaločnatá kapsule, která se rozděluje, aby se tak uvolnilo mnoho malých semen.

Název[editovat | editovat zdroj]

Kalmia je pojmenovaná po finském botanikovi jménem Pehr Kalm, který je v průběhu 18. století sbíral a třídil v oblasti východní Severní Ameriky.

V ČR se pro mamotu používají i jména jako kalmie nebo skalenka. Skalenka je ale název i pro jinou rostlinu ze stejného rodu, což může být matoucí.

Olistění je toxické, zejména pro ovce, které jsou zvláště náchylné k otravě, pro některé druhy kalmie je rozšířeno obecné jméno „zabiják jehňat“ (lambkill). Ostatní názvy pro mamotu, zejména pro druh mamota úzkolistá (Kalmia angustifolia), jsou v překladu „ovčí vavřín“ (sheep-laurel), „zabiják telat“, „zabiják koz“ a „ovčí jed“ '[4].

Listy a větvičky jsou stejně toxické pro člověka jako pro ovce.

Mamoty byla rovněž nazývána "spoonwood" nizozemskými osadníky ze Severní Ameriky, protože si z ní původní Američané dělali lžíce.[5]

Listy a vetvy obsahujú glykozid andromedotoxín, ktorý je natoľko jedovatý,že pre človeka múže byť jedovaté aj mäso zvierat, ktoré ju zjedli.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Mamoty jsou oblíbené zahradní keře, pěstované pro dekorativní květy. Neměly by být vysázeny na místech přístupných hospodářským zvířatům vzhledem k toxicitě.

Mamoty jsou potravou housenek některých motýlů včetně Coleophora kalmiella, živící se výlučně kalmiemi.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Mamota Kalmia sp.

Příbuzný vzácný keř mamotěnka (Kalmiopsis leachiana) roste přirozeně v Siskiyou Mountains na jihovýchodě Oregonu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kalmia na anglické Wikipedii.

  1. LIU, Shunghuo et al.. Flora of North America: Kalmia [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  2. HASSLER, M.. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  3. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  
  4. Natural History Education, Science, Technology regarding alternate names, accessed March 30, 2007.
  5. Plants of Colonial Days by Raymond Leech Taylor, p. 61. (1996) ISBN 0-486-29404-8. Accessed March 30, 2007.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]