Mamotěnka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMamotěnka
alternativní popis obrázku chybí
Mamotěnka Leachova (Kalmiopsis leachiana)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď vřesovcovité (Ericaceae)
Rod mamotěnka (Kalmiopsis)
Rehder, 1932
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mamotěnka (Kalmiopsis) je rod rostlin z čeledi vřesovcovité. Zahrnuje pouze 2 druhy, které se vyskytují výhradně v jihozápadním Oregonu v USA. Jsou to stálezelené keře s jednoduchými, drobnými, kožovitými listy a pohlednými růžovými květy, připomínajícími květy mamoty.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mamotěnky jsou stálezelené, vzpřímené nebo převisavé keře. Listy jsou tmavě zelené, střídavé, celokrajné, kožovité, řapíkaté. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, pětičetné, uspořádané ve vrcholových chocholičnatých hroznech. Kalich je složen z 5 vytrvalých, téměř volných lístků. Koruna je světle až sytě růžová nebo purpurová, miskovitá, opadavá, asi do 1/3 až 1/2 srostlá. Tyčinek je 10 a vyčnívají z květů. Semeník je kulovitý a obsahuje 5 komůrek. Plodem je kulovitá přehrádkosečná tobolka pukající 5 chlopněmi. Obsahuje mnoho (asi 50 až 150) drobných vejcovitých semen.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod mamotěnka zahrnuje 2 druhy a je rozšířen výhradně v horách jihozápadního Oregonu na západě USA. Je to jediný endemický rod tohoto státu.[1] Mamotěnka Leachova roste v pohoří Siskiyou v okresech Curry a Josephine. Vyskytuje se v keřové vegetaci a řídkých lesích na osluněných svazích v nadmořských výškách 600 až 1400 metrů. Je chráněna rezervací Kalmiopsis Wilderness Area. Druh K. fragrans se vyskytuje na úzkém pásu území podél západních svahů jižní části Kaskádového pohoří v okrese Douglas. Roste v nadmořských výškách 450 až 1325 metrů v podrostu smíšených lesů s převahou douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii), jedle obrovské (Abies grandis), jedlovce západního (Tsuga heterophylla), pazeravu sbíhavého (Calocedrus decurrens), planiky Menziesovy (Arbutus menziesii), zeravu obrovského (Thuja plicata) a borovice Lambertovy (Pinus lambertiana). Nejčastěji roste ve skalních puklinách a na velmi mělkých půdách na bázi skalních útesů a balvanů. Podloží tvoří křemičité tufové vyvřeliny.[2][1]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

U obou druhů je vyvinuta nápadná různočnělečnost, která je jinak v rámci čeledi vřesovcovité výjimečným jevem.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Kalmiopsis je v rámci čeledi Ericaceae řazen do podčeledi Ericoideae a tribu Phillodoceae. Byl objeven v roce 1930 a popsán o 2 roky později.[2] Druh Kalmiopsis leachiana byl popsán již v roce 1931 L. F. Hendersonem jako Rhododendron leachianum, a to na základě podoby s pěnišníkem laponským (Rhododendron lapponicum). V roce 1932 jej Alfred Rehder shledal blízce příbuzným s euroasijským rodem fylodoce (Phyllodoce) a přeřadil jej do nového rodu Kalmiopsis. Ten po dlouhou dobu obsahoval jediný druh. V roce 2007 byla populace z Kaskádového pohoří oddělena do samostatného druhu, Kalmiopsis fragrans.[2]

Nejblíže příbuzným rodem je podle výsledků molekulárních analýz Phyllodoce (fylodoce). Tyto dva rody tvoří spolu s rody Rhodothamnus (pěnišníček) a Epigaea (pozemník) monofyletickou skupinu, sesterskou s rodem Kalmia (mamota).[3]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Mamotěnka Leachova je pěstována jako skalnička a okrasná dřevina. V rámci České republiky je vysazena např. v Dendrologické zahradě v Průhonicích a v alpínu Průhonického parku.[5] Pěstování je podobné jako u mamoty či pěnišníků.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c MEINKE, Robert J.; LIU, Shunguo. Flora of North America: Kalmiopsis [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d MEINKE, Robert J.; KAYE, Thomas N.. Kalmiopsis fragrans (Ericaceae), a new distylous species from the southern cascade mountains of Oregon. Journal of the Botanical Research Institute of Texas. Aug. 2007, čís. 1(1).  
  3. GILLESPIE1, Emily L.; KRON, Kathleen A.. Molecular phylogenetic relationships and morphological evolution within the tribe Phyllodoceae (Ericoideae, Ericaceae). Systematic Botany. 2013, čís. 38(3).  
  4. a b HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha : SZN, 1978. 07-105-78.  
  5. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]