Pěnišníček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPěnišníček
alternativní popis obrázku chybí
Pěnišníček zakrslý (Rhodothamnus chamaecistus)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď vřesovcovité (Ericaceae)
Rod pěnišníček (Rhodothamnus)
Rchb., 1827
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plodící pěnišníček zakrslý

Pěnišníček[1] (Rhodothamnus), česky též růžokeřník,[2] je rod rostlin z čeledi vřesovcovité. Zahrnuje 2 druhy, z nichž jeden se vyskytuje ve východních Alpách a druhý v severovýchodním Turecku. Jsou to drobné keře s růžovofialovými květy, připomínající trpasličí pěnišníky. Alpský druh pěnišníček zakrslý je občas pěstován jako skalnička, jeho pěstování je však obtížné.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pěnišníčky jsou drobné keře dorůstající výšky do 30 centimetrů. Listy jsou střídavé, celokrajné nebo na okraji drobně pilovité. Květy jsou růžovofialové, pravidelné, pětičetné, ve vrcholových chudých květenstvích nebo jednotlivé. Kališní lístky jsou srostlé jen na bázi. Koruna je kolovitá, opadavá. Tyčinek je 10. Semeník obsahuje 5 komůrek a nese čnělku zakončenou hlavatou bliznou. Plodem je přehrádkosečná tobolka.[3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod zahrnuje pouze 2 druhy a je rozšířen v Alpách a Turecku. Pěnišníček zakrslý (Rhodothamnus chamaecistus) je endemit východní části Alp, kde roste na vápencových a dolomitových podkladech. Roste v jižním Německu, Rakousku, severovýchodní Itálii, Slovinsku a Chorvatsku.[5][6][7] Druh Rhodothamnus sessilifolius se vyskytuje na jediné lokalitě nad městem Morgul v severovýchodním Turecku, kde roste na výchozech dacitových skal v nadmořské výšce 2150 až 2400 metrů. Je to kriticky ohrožený druh a celá jeho lokalita má výměru jen asi 4 km2.[3][8]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Rhodothamnus je v rámci čeledi vřesovcovité řazen do podčeledi Ericoideae a tribu Phyllodoceae. Nejblíže příbuzným rodem je Kalmiopsis (mamotěnka).[9] Turecký druh R. sessilifolius byl popsán až v roce 1962.[10]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam a pěstování[editovat | editovat zdroj]

Pěnišníček zakrslý je občas pěstován jako skalnička. Vyhovuje mu dobře humózní, propustná, zásaditá nebo jen slabě kyselá půda. Je možno jej pěstovat v alpínkovém skleníku nebo na vlhkém, chráněném, polostinném stanovišti na skalce, jeho pěstování je ale poměrně obtížné. Množí se výsevem drobných semen na povrch substrátu nebo řízkováním mladých výhonků s patkou v srpnu.[11][2][12] Byl vypěstován také kříženec fylodoce Phyllodoce empetriformis s pěnišníčkem zakrslým, známý jako ×Phyllothamnus erectus.[13] Byl popsán již v roce 1911.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  2. a b HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78. 
  3. a b DAVIS, P.H. (ed.). Flora of Turkey and East Aegeran Islands. Vol. 6. [s.l.]: Edinburgh University Press, 1978. (anglicky) 
  4. TERZIOĞLU, S.; MILNE, R.I. An emended description for Rhodothamnus sessilifolius P.H. Davis (Ericaceae). Edinburgh Journal of Botany. 2002, čís. 59(2). 
  5. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  6. AESCHIMANN, David et al. Flora Alpina. Bern: Haupt, 2004. ISBN 3-258-06600-0. (německy) 
  7. Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  8. The IUCN red list of threatened species. Rhodothamnus sessilifolius [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. GILLESPIE1, Emily L.; KRON, Kathleen A. Molecular phylogenetic relationships and morphological evolution within the tribe Phyllodoceae (Ericoideae, Ericaceae). Systematic Botany. 2013, čís. 38(3). 
  10. a b The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. MINEO, Baldassare. Rock garden plants. A color encyclopedia. Portland, Oregon: Timber Press, 1999. ISBN 0-88192-432-6. (anglicky) 
  12. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. 
  13. BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]