Dracophyllum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxDracophyllum
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí Dracophyllum verticillatum
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď vřesovcovité (Ericaceae)
Rod Dracophyllum
Labill. , 1800
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Detail květenství Dracophyllum secundum

Dracophyllum je rod rostlin z čeledi vřesovcovité. V minulosti byl řazen do čeledi Epacridaceae. Rod zahrnuje asi 50 až 60 druhů keřů, stromů nebo mechovitých kompaktních keříků. Je rozšířen zejména na Novém Zélandu a Nové Kaledonii. Zástupci rodu Dracophyllum se vyznačují pro dvouděložné rostliny zcela netypickými růžicemi dlouhých, úzkých a špičatých listů s paralelní žilnatinou, připomínajících spíše jednoděložné rostliny, jako je juka nebo dračinec. Květy jsou drobné, trubkovité nebo zvonkovité, u některých druhů v bohatých vrcholových květenstvích.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci rodu Dracophyllum jsou keře, stromy i nízké polštářovitě rostoucí keříky, připomínající mech. Větve jsou pokryty jizvami po opadaných listech. Listy jsou dlouhé a úzké, s paralelní žilnatinou, nahloučené na koncích větví nebo je střechovitě kryjící. Na bázi jsou listy pochvaté a široké, směrem ke špici se zužují. Květy jsou drobné, bílé nebo červené, ve vrcholových nebo postranních latách či hroznech, řidčeji jednotlivé. Kalich je složen z 5 vejčitých nebo kopinatých lístků a je vytrvalý. Koruna je válcovitá až zvonkovitá, srostlá, zakončená 5 laloky. Tyčinek je 5 a jsou přirostlé ke koruně nebo volné. Semeník obsahuje 5 komůrek. Čnělka vyrůstá z prohlubně na vrcholu semeníku. Vajíček je mnoho. Plodem je mnohasemenná tobolka pukající 5 chlopněmi.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod Dracophyllum zahrnuje asi 50 až 60 druhů.[3][4] Centrum druhového bohatství je na Novém Zélandu, kde roste asi 30 až 36 endemických druhů, a na Nové Kaledonii (9 druhů). Dále je rod Dracophyllum zastoupen na Tasmánii (D. milliganii a D. minimum), v Austrálii (D. secundum na jihovýchodě a D. fitzgeraldii na severovýchodě) a na ostrově Lord Howe (D. fitzgeraldii).[1][2][5][6]

Zástupci rodu Dracophyllum rostou charakteristicky v horských lesích, některé druhy ale zasahují až k mořskému pobřeží.[7][8]

Jméno Dracophyllum (v překladu dračí list) odkazuje na podivný, téměř prehistorický vzhled rostliny. Ačkoliv jsou to dvouděložné rostliny, svými úzkými listy soustředěnými v růžicích na koncích větví připomínají jednoděložné rostliny, takže jsou někdy nazývány trávové stromy.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Dracophyllum je dělen na dva podrody. Podrod Dracophyllum zahrnuje asi 20 druhů a vyskytuje se na Novém Zélandu, v Austrálii, na Tasmánii a Ostrově lorda Howa. Podrod Oreothamnus zahrnuje asi 28 druhů a až na jednu výjimku (D. minimum z Tasmánie) se vyskytuje pouze na Novém Zélandu. Tento podrod představuje taxonomicky velmi obtížnou skupinu, což je dáno zejména proměnlivostí rostlin v závislosti na podmínkách a jejich snadnou hybridizací.[2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy rodu Dracophyllum se pěstují jako zahradní rostliny, zejména jako skalničky (především v Austrálii a na Novém Zélandu). Šťavnaté plody některých druhů slouží místně jako potravina.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dracophyllum na anglické Wikipedii a Змеелистник na ruské Wikipedii.

  1. a b Manual of the New Zealand flora: Dracophyllum [online]. Wellington: 2014. Dostupné online. 
  2. a b c ALLAN, H.H. Flora of New Zealand. Volume I: Indigenous Tracheophyta - Psilopsida, Lycopsida, Filicopsida, Gymnospermae, Dicotyledons. [s.l.]: [s.n.], 1982. ISBN 0-477-01056-3. 
  3. WAGSTAFF, S.J. et al. Origin, diversification and classification of the Australasian genus Dracophyllum. Annals of the Missouri Botanical Garden. 2010, čís. 97(2). 
  4. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. LANGE, Peter J. et al. New Zealand indigenous vascular plant checklist. Wellington: New Zealand Plant Conservation Network, 2006. ISBN 0-473-11306-6. 
  6. STREIBER, N. et al. Systematic studies in Dracophyllum (Epacridaceae) 1. Morphometric analyses of Dracophyllum secundum sensu lato. Telopea. 1999, čís. 8(3). Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  7. {title}. www.fernglen.co.nz [online]. [cit. 07-12-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-10-2008. 
  8. http://www.landcareresearch.co.nz/research/research_details.asp?Research_Content_ID=157
  9. Archivovaná kopie. www.agbina.com [online]. [cit. 2009-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-24. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]