Šicha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxŠicha
alternativní popis obrázku chybí
Šicha černá (Empetrum nigrum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď vřesovcovité (Ericaceae)
Rod šicha (Empetrum)
Binomické jméno
Empetrum nigrum
C.Linnaeus
Druhy v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Šicha černá
Šicha černá (porost)

Šicha (Empetrum) je malý rod nízkých stálezelených keřů podobných vřesovci, Jedná se o jedno nebo oboupohlavné keře s malými tlustými světle zelenými jehlicovitými 3–10 mm dlouhými podvinutými listy. Drobné květy jsou umístěné v úžlabí listů. Plody jsou černé nebo červené peckovice podobné borůvkám, chuťově dobré, jen poněkud suché. Rádi je pojídají medvědi.

Taxonomické zařazení[editovat | editovat zdroj]

Dnes šicha patří do čeledi vřesovcovité, v minulosti ale patřily do samostatné čeledi šichovité. V rodu je zařazeno šest druhů[1] Rod je blízce příbuzný například s Ceratiola a Corema '. Šichovité byly po většinu 20. století zařazeny do své vlastní čeledi šichovité (Empetraceae), ale molekulární data, morfologie listů byly dokladem pro jejich zahrnutí do čeledi vřesovcovité. T[2]

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Mezi významnější můžeme počítat

(podle Praktické dendrologie)[1]

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Botanický rod Empetrum název odvozuje od starověké řečtiny. en a petra ,na kameni, což odkazuje na stanoviště v horách.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Běžně se vyskytuje na severní polokouli, od mírného po subarktické podnebí , a také v Andách v Jižní Americe a Tristan da Cunha (jižní Atlantský oceán). Typické roste na místech s kyselým podložím, v rašeliništích, v tundře a močálech, ale také v smrkových lesích. Také je nalézáme hojně v proláklinách v dunách a v písečných dunách dánského ostrova Fanem, stejně jako na celém Islandu.

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

Šíchové se vyskytují v hraničních horách ČR. Mapa výskytu šichy obojaké (Empetrum hermaphroditum) výskyt v ČR Nejvíce na Šumavě, v Krkonoších a Jeseníkách.[3]

Užití[editovat | editovat zdroj]

Přestože obsahuje andrometoxin, nejsou Šíchové jedovaté rostliny, protože není znám žádný případ otravy, ovoce působí nadmíru opojně, přestože nepříliž vábně. Ve Skandinávii a Grónsku jsou plody šichy pojídány jako kompot. Obsahují dvakrát tolik vitamínu C jako borůvky. Jsou užívány také jako doplněk k borůvkám nebo k barvení potravin. Ovoce se používá i v Chile.

V subarktické oblasti, šicha byla užívána přísada do stravy inuitů a Sámů. Po ztrátě popularity šicha opět získává svoji pověst jako jedlá bobule. Poskytuje konstantní sklizně a získávání plodů je relativně snadné. Vysoké koncentrace anthokyaninového pigmentu může být použity jako přírodní potravinářské barvivo. V kmenu Dena’ina (také Tanaina) je sklízena jako jídlo, někdy uchovávána na zimu, smíšená s vepřovým sádlem, nebo olejem. Lze ji uchovávat na chladném místě bez jakékoliv zvláštní přípravy.

Bobule jsou obvykle sbírány na podzim, ale pokud nejsou sbírány mohou přetrvávat přes zimu a je možné je otrhat na jaře. Syrové bobule jsou těstovité a bez chuti. Inuité a domorodé národy Ameriky je mísily s jinými plody, zejména borůvkami. Vaření zlepšuje chuťové vlastnosti. Šichy jsou dobré do dobré koláčů a rosolu. V Grónsku z šichy dělají limonádu.[4]

Listy a stonky se používají při léčení průjmů a žaludečních potíží, vařené nebo namočené v horké vodě. Někdo tvrdí, že šťáva bobulí je dobrá pro ledvinové potíže.

žlutolistý kultivar Empetrum nigrum 'Lucia'

Kořen je také používán jako lék, který se používá k léčení bolavých očí. Kořeny se vaří a oči se promyjí chlazeným čajem s trochou cukru. Někteří lidé říkají, že stonky ostružiny mohou být také použity k odstranění takových potíží.

Plody šichy obsahují z velké většiny vodu. Obsah vitamínů je nízký, stejně jako koncentrace těkavých tekutin. Kyselost je nižší, než je obvykle u lesních plodů, benzen a kyseliny se v plodech téměř nevyskytují. Šicha je také příležitostně používána jako ozdobná rostlina ve skalkách, jmenovitě žlutolistý kultivar šichy černé (Empetrum nigrum) 'Lucia' (viz fotografie).

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Nesnáší vápník, pěstovat v humózním kyselém substrátu. Snášejí výsluní i stín. Jsou vhodným doplňkem vřesoviště. Není třeba řezat. Množí se výsevem na jaře, nebo řízkováním na podzim. Zálivka – zaléváme dešťovou vodou (nebo upravenou vodou).

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Šicha oboupohlavná je v ČR chráněná.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Crowberry na anglické Wikipedii a Krähenbeeren na německé Wikipedii.

  1. a b HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. ISBN 000128363.  
  2. Ericaceae [online]. . (Flora of China.) Dostupné online.  
  3. šicha na Botany.cz
  4. botanika.wendys
  5. http://www.rostliny.net/rostlina/Empetrum

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]