Přeskočit na obsah

Brusnice (rod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBrusnice
alternativní popis obrázku chybí
4 příklady brusnic
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďvřesovcovité (Ericaceae)
Rodbrusnice (Vaccinium)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brusnice (Vaccinium) je rod keřů nebo nízkých keřů náležící do čeledi vřesovcovité. Plody mnoha druhů jsou zdrojem potravy zvířat i lidí a předmětem obchodního zájmu. Tak jako mnoho jiných rostlin z této čeledi jsou omezeny na kyselé humózní půdy vřesovišť, rašelinišť nebo i kyselými průmyslovými emisemi nasycené svahy hor a většinou také závislé na mykorhize.

K nejznámějším brusnicím patří brusnice borůvka a brusnice brusinka.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod obsahuje asi 450 druhů, které se nacházejí především v chladnějších oblastech severní polokoule a v tropických horách.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Výraz brusnice se s malými obměnami vyskytuje i v ostatních slovanských jazycích (např. polsky brusznica, rusky brusníka, slovinsky / chorvatsky brùsnica). Praslovanské brusьnica se spojuje s litevským brùknė či lotyšským bruklene téhož významu. Tato paralela dále ukazuje na souvislost s praslovanským brusiti (brousit), resp. s litevským braũkti (odírat, drhnout) – podle toho, že plody se češou, odírají najednou ve větším množství (např. při česání hřebenem).

Název Vaccinium býval používán v latině pro typ bobule (asi brusnice borůvka), ale konečný tvar je obskurní, nemá nic společného s vaccinum („kravský“). Může však být odvozeno od latinského slova bacca bobule.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Tyto rostliny vyžadují kyselou půdu a jako divoké rostliny rostou na přírodním stanovišti omezeném nízkým pH půdy – například vřesoviště, bažina a kyselé lesní půdy. Rostlinné struktury se liší mezi druhy – některé jsou nízké keře, jiné jsou větší keře vysoké 1–3 m. Plody jsou obvykle zářivě barevné, často červené nebo namodralé s fialovou šťávou.

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Brusnice se používají jako okrasné či ovocné dřeviny, význam mají i v lidovém léčitelství. Plody některých druhů brusnice se využívají jako pochutiny (brusnice borůvka, brusnice brusinka, klikva velkoplodá, klikva bahenní).

Brusnice jsou potravou housenek drobné můry pernatušky různožravé (Amblyptilia acanthadactyla).[e 1]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Taxonomie rodu je stále předmětem bádání. Mnoho asijských druhů je blízce příbuzných s Agapetes, více než s jinými druhy rodu brusnice.[1][e 2] Druhá skupina zahrnuje nejvíce druhy Orthaea a Notopora a alespoň některé druhy Gaylussacia (Borůvkovec) a řadu druhů z Vaccinium, jako např. Vaccinium crassifolium.[1] Jiné druhy tvoří další skupiny, někdy spolu s rostlinami jiných rodů.[1]

Podrody

[editovat | editovat zdroj]
Vaccinium oxycoccos, jeden z druhů brusnice

Již zastaralá[zdroj?] klasifikace, která předcházela metodám molekulární fylogeneze, rozdělovala brusnice (Vaccinium) do podrodů a několika sekcí:

Podrod Oxycoccus: Brusnice se štíhlými ohebnými, pevnými, zelenými nezdřevnatělými výhony. Současná botanika zařazuje Oxycoccus jako samostatný rod klikva.[zdroj?]
  1. sekce Oxycoccus
  2. sekce Oxycoccoides
Podrod Vaccinium: Všechny ostatní druhy, se silnějšími, přímými a dřevitými výhony a zvonkovitými květy.
  1. sekce Batodendron
  2. sekce Brachyceratium
  3. sekce Bracteata
  4. sekce Ciliata
  5. sekce Cinctosandra
  6. sekce Conchophyllum
  7. sekce Cyanococcus
  8. sekce Eococcus
  9. sekce Epigynium
  10. sekce Galeopetalum
  11. sekce Hemimyrtillus
  12. sekce Myrtillus
  13. sekce Neurodesia
  14. sekce Oarianthe
  15. sekce Oreades
  16. sekce Pachyanthum
  17. sekce Polycodium
  18. sekce Pyxothamnus
  19. sekce Vaccinium
  20. sekce Vitis–idaea

Hospodářská produkce

[editovat | editovat zdroj]
Sklizeň klikvy. New Jersey.(USA)

Produkce v tunách v letech 2003 a 2004
FAOSTAT data (FAO)

USA 280 503 80 % 270 000 78 %
Kanada 52 651 15 % 53 400 16 %
Bělorusko 8 000 2 % 10 000 3 %
Litva 8 000 2 % 8 000 2 %
Ázerbájdžán 2 000 1 % 1 500 0 %
Ukrajina 1 000 0 % 1 000 0 %
Tunis 50 0 % 50 0 %
Turecko 50 0 % 50 0 %
Celkem 352 254 100 % 344 000 100 %

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vaccinium na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Kathleen A. Kron, E. Ann Powell and J. L. Luteyn. Phylogenetic relationships within the blueberry tribe (Vaccinieae, Ericaceae) based on sequence data from MATK and nuclear ribosomal ITS regions, with comments on the placement of Satyria. American Journal of Botany. 2002, roč. 89, s. 327–336. Dostupné online. DOI 10.3732/ajb.89.2.327. (anglicky)  Archivováno 26. 6. 2010 na Wayback Machine.

Elektronické monografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ZICHA, Ondrej. BioLib - Vaccinium (brusnice) [online]. 1999-2009 BioLib, 1999-2009, rev. 31.05.2009 [cit. 2009-05-31]. Dostupné online.  přehled druhů na biolib.cz
  2. ↑ Vaccinium [online]. (Flora of China). Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ An individual instance of Vaccinium arboreum (farkleberry). bioimages.vanderbilt.edu [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ An individual instance of Vaccinium pallidum (Blue Ridge blueberry). bioimages.vanderbilt.edu [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ An individual instance of Vaccinium stamineum (deerberry). bioimages.vanderbilt.edu [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vřesovcovité
Acrothamnus • Acrotriche • agapetes (Agapetes) • Agiortia • Agarista • Allotropa • Andersonia • kyhanka (Andromeda) • Androstoma • Aniserica • Anthopteropsis • Anthopterus • planika (Arbutus) • Archeria • medvědice (Arctostaphylos) • Arctous • Astroloma • Bejaria • Brachyloma • bryant (Bryanthus) • vřes (Calluna) • kasiope (Cassiope) • Cavendishia • Ceratiola • Ceratostema • lýkoveček (Chamaedaphne) • zimozelen (Chimaphila) • Choristemon • Coleanthera • Comarostaphylis • Conostephium • Corema • Cosmelia • Costera • Craibiodendron • Croninia • Cyathodes • Cyathopsis • dabécie (Daboecia) • Decatoca • Demosthenesia • Didonica • Dielsiodoxa • Dimorphanthera • Diogenesia • Diplarche • Diplycosia • Disterigma • Dracophyllum • šicha (Empetrum) • trojplátečka (Elliottia) • Epacris • datyně (Enkianthus) • pozemník (Epigaea) • Eremia • Eremiella • vřesovec (Erica) • x Ericalluna • Findlaya • libavka (Gaultheria) • borůvkovec (Gaylussacia) • Gonocalyx • Grisebachia • Harrimanella • Hemitomes • mamota (Kalmia) • mamotěnka (Kalmiopsis) • Killipiella • Lateropora • Ledothamnus• rojovník (Ledum) • lysolístek (Leiophyllum) • Leptecophylla • bělovlas (Leucopogon) • leukothoe (Leucothoe) • Lissanthe• skalenka (Loiseleuria) • lyonie (Lyonia) • makleánie (Macleania) • Macnabia • menziesie (Menziesia) • Mitrastylus • jednokvítek (Moneses) • Monotoca • hnilák (Monotropa) • Monotropsis • Mycerinus • Nagelocarpus • Notopora • Oreanthes • Ornithostaphylos • Orthaea • hruštice (Orthilia) • kysloun (Oxydendrum) • Pellegrinia • Pentachondra • Pernettyopsis • fylodoce (Phyllodoce) • pieris (Pieris) • Pityopus • Platycalyx • Pleuricospora • Plutarchia • Polyclita • Prionotes • Psammisia • Pterospora • hruštička (Pyrola) • pěnišník (Rhododendron) • pěnišníček (Rhodothamnus) • Richea • Rusbya • Sarcodes • Satyria • Scyphogyne • Semiramisia • Simocheilus • Siphonandra • Sphyrospermum • Stokoeanthus • drásala (Styphelia) • Sympieza • Syndesmanthus • Tepuia • Thamnus • Themistoclesia • Therorhodion • thibaudie (Thibaudia) • Thoracosperma • Trochocarpa • Tsusiophyllum • Utleya • brusnice (Vaccinium) • Woollsia • Xylococcus • zenobie (Zenobia)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brusnice_(rod)&oldid=24433836“