Jedlovec západní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJedlovec západní
alternativní popis obrázku chybí
Jedlovec západní (Tsuga heterophylla)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinopsida)
Třída jehličnany (Pinophyta)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Podčeleď jedlové (Abietoideae)
Rod jedlovec (Tsuga)
Binomické jméno
Tsuga heterophylla
Sarg., 1898
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedlovec západní (Tsuga heterophylla) je druh jedlovce ze západního pobřeží severoamerického kontinentu, se severní hranicí výskytu na Kenajském poloostrově na Aljašce a jižní hranicí vyskytu na severu Kalifornie.

Domovina[editovat | editovat zdroj]

Jedlovec západní je rozšířený druh v lesích západně od Pacifických pobřežních pohoří. Společně s mnohými dalšími jehličnany je v oblasti výskytu také důležitým stromem pro dřevozpracující průmysl.

Suché šišky jedlovce západního
Dřevo jedlovce západního

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedlovec západní je velký neopadavý jehličnatý strom, který je většinou 50-70 metrů vysoký, ale může dosáhnout výšky až 82 metrů s průměrem kmenu až 2,7 metru. Jedná se tedy o největší druh z rodu jedlovců; druhý největší jedlovec Mertensův dosahuje necelých 60 metrů. Borka je hnědá, tenká a vrásčitá. Koruna má uspořádaný široký kuželovitý tvar u mladých stromů, se zvyšujícím se věkem se stává válcovitou. Staré stromy mohou být bez větví v nejnižších třiceti až čtyřiceti metrech. V jakémkoli věku se dá poznat podle převislého cípu větévek. Výhonky jsou bledě žlutohnědé s bledým, jeden milimetr dlouhým ochmýřením. Listy jsou jehlicovité, 5-23 milimetrů dlouhé a kolem dvou milimetrů široké, na průřezu jsou velmi ploché se zubatým okrajem a prudkou špičkou. Na horní straně jsou tmavě zelené, na dolní straně mají dva význačné bílé pruhy průduchů, které jsou odděleny tenkou zelenou žilkou. Šišky jsou malé, zavěšené, lehce válcovité, 14-30 milimetrů dlouhé a 7-8 milimetrů široké, když jsou zavřené a 18-25 milimetrů široké, když jsou otevřené. Mají patnáct až dvacet pět 7-13 milimetrů dlouhé, tenké a ohebné šupiny. Nezralé šišky jsou zelené a dozrávají pět až sedm měsíců po opylení. Semena jsou hnědá, dva až tři milimetry dlouhá, s křehkým, sedm až devět milimetrů dlouhým bledě hnědým křidélkem.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Jedlovec západní je úzce spojen s deštnými pralesy mírného pásma, jejichž většina rozsahu se nachází do sta kilometrů od pobřeží Pacifiku. Nicméně existuje i vnitrozemská populace, a to ve Skalnatých horách v jihozápadní Britské Kolumbii, severním Idahu a západní Montaně. Většinou se vyskytuje v nadmořských výškách do 600 metrů, vnitrozemská populace však dosahuje až 1800 metrů nad mořem.

Deska v lesním parku ve washingtonském Everettu dokazující, že se jedná o státní strom Washingtonu.

Stínová tolerance[editovat | editovat zdroj]

Jedlovec západní je druh, který hodně toleruje stín; mezi stromy severozápadu USA se mu mohou vyrovnat pouze tis západoamerický a jedle líbezná. Mladé stromy většinou rostou pod korunovými klenbami jiných jehličnanů, například smrku sitka a douglasky, kde čekají dlouhá léta, než mohou využít mezery mezi klenbami. Poté mohou tyto jehličnany zastínit a případně i vytlačit. Bouře a požáry mohou však ostatním stromům dodat dostatek místa k regeneraci.

Růst[editovat | editovat zdroj]

Prvotní růst je pomalý, po jednom roce dospěje semenáček do výšky tří až pěti centimetrů a v dalším roce vyroste na deset až dvacet centimetrů. Po zavedení se mladé stromy pod úplným slunečním zářením každý rok zvětší o 50-120 centimerů (vzácně až 140), než dospějí výšky dvaceti až třiceti metrů. Do výšky čtyřiceti až padesáti metrů pokračují ve svém růstu rychlostí 30-40 cm ročně. Nejvyšší exemplář, který dorostl do 82 metrů, je k nalezení ve státním parku Redwood National and State Parks v Kalifornii, kde jsou k vidění prastaré, až 1 200 let staré stromy.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Jedlovec západní je státním stromem státu Washington.

Kultivace[editovat | editovat zdroj]

Strom je pěstován jako okrasná rostlina v zahradách ve svém přirozeném prostředí a při pobřeží Tichého oceánu, kde je nejspolehlivější ve vlhčích oblastech. V sušších oblastech, jako je například Victoria v Britské Kolumbii, má náročné půdní podmínky. Ve vlhkých a kyselých půdách potřebuje organické hnojivo.

Lesnictví[editovat | editovat zdroj]

Mimo svou oblast přirozeného výskytu má význam v lesnictví a papírnictví a jako okrasná rostlina ve velkých zahradách severozápadní Evropy a jižního Nového Zélandu.

Ve Velké Británii a na Novém Zélandu zdomácněl, není ale považován za invazivní druh.

Další využití[editovat | editovat zdroj]

Jedlé kambium může být sbíráno zpracováním kůry stromu. Výsledný produkt může být požíván ihned, nebo může být usušen a uchováván. Jemné nové jehličky mohou být žvýkány nebo použity do hořkého čaje, který má potom větší obsah vitamínu C.

Kůra má také své využití ve vydělávání kůže.

Větve jedlovce západního jsou užívány k zachycení a kulinářské přípravě sledích jiker v době jarního tření na jihovýchodní Aljašce. Kromě snadného zachycení přispívají k daleko výraznější chuti. Tato technika byla převzata z tradičních sběračských technik původních obyvatel Aljašky, zejména kmene Tlingitů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tsuga heterophylla na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]