Klinopád

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKlinopád
alternativní popis obrázku chybí
Klinopád obecný
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď Nepetoideae
Rod klinopád (Clinopodium)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klinopád (Clinopodium) je rod rostlin z čeledi hluchavkovitých. Je do něho v různých pojetích řazeno okolo 150 druhů vyskytujících se v Eurasii, Africe a obou Amerikách. Některé z nich jsou používány jako léčivé nebo okrasné rostliny.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Název rodu byl uveřejněn Linném v knize Species plantarum roku 1753. Patří do podčeledi Nepetoideae, tribu Menthae a subtribu Menthinae; jeho lektotypem je klinopád obecný (Clinopodium vulgare). Je součástí taxonomicky obtížné skupiny rodů CalaminthaSaturejaMicromeriaAcinosClinopodium, mezi nimiž docházelo v minulosti k mnoha přesunům. Jejich vzájemné příbuzenské vazby a přesné systematické vymezení byly (a stále jsou) bouřlivě diskutovány a pravděpodobně dosud nebyly definitivně vyřešeny. Otázkou je také zahrnutí zhruba 40 druhů vyskytujících se výhradně ve Střední a Jižní Americe, které dle fylogenetických studií formují samostatný klad v rámci rodu a někteří autoři je vydělují do samostatného rodu Gardoquia. Jiné zdroje pojímají naopak rod velmi široce a zahrnují do něho mnoho drobnějších rodů včetně kompletních rodů Calamintha, Acinos a několika dalších.[1]

Clinopodium alpinum

Vybraní zástupci[editovat | editovat zdroj]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Acinos Mill.
  • Antonina Vved.
  • Bancroftia R.K.Porter
  • Calamintha Mill.
  • Ceratominthe Briq.
  • Diodeilis Raf.
  • Faucibarba Dulac
  • Gardoquia Ruiz & Pav.
  • Nostelis Raf.
  • Oreosphacus Phil.
  • Rafinesquia Raf.
  • Rizoa Cav.
  • Xenopoma Willd.[1]

Popis a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Clinopodum serpyllifolium
Clinopodium mimuloides, Kalifornie

Jsou to obvykle vytrvalé byliny, mimo české území i polokeře a keře, často aromatické. Listy jsou vstřícné, obvykle jednoduché, celokrajné nebo zubaté. Květy jsou v zásadě oboupohlavné, uspořádané v krátkých vstřícných vidlanech nebo lichopřeslenech, rozlišené na srostlý trubkovitý kalich s pěti laloky a dvoupyskatou korunu. Ze čtyř tyčinek jsou někdy dvě přeměněny na jalová staminodia, u funkčně samičích květů jsou někdy zcela zakrnělé. Plody jsou tvrdky.[1]

Chápeme-li rod široce, pak se jeho zástupci přirozeně vyskytují v mírných, subtropických i tropických oblastech na všech kontinentech s výjimkou Austrálie a Antarktidy. Chybí též v subarktické Severní Americe, v jižní Africe, v Brazílii, na ruském Dálném východě nebo v Grónsku. Jejich obvyklým biotopem jsou světlé lesy a lesní lemy, sušší širokolisté trávníky nebo středomořská či vysokohorská křovinná vegetace.

Česká květena[editovat | editovat zdroj]

Původním druhem v české květeně je klinopád obecný (Clinopodium vulgare). Tato vytrvalá, někdy na bázích dřevnatějící bylina s bílými nebo růžovofialovými květy vyrůstá roztroušeně až hojně na většině území ČR, převážně v teplomilných doubravách, světlejších dubohabřinách, vápnomilných bučinách a suťových lesích, na pasekách, v lesních lemech, křovinách nebo širokolistých suchých trávnících.[5] Na sutích, skalních výchozech a v málo zapojených suchých trávnících roste též pamětník rolní (Clinopodium acinos), řazený ale českými zdroji zpravidla do samostatného rodu.[6] Další druhy zde příležitostně zplaňují z kultury.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Clinopodium corsicum, endemit ostrova Korsika

Některé druhy jsou pro větší obsah aromatických silic využívány v tradiční medicíně, například Clinopodium bolivianum v Andách[2]; natí marulky šantovité (Clinopodium nepeta) se v Itálii aromatizují likéry nebo se využívá jako koření.[3] Další jsou pěstovány jako okrasné trvalky, například marulka velkokvětá (Clinopodium grandiflorum).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bergminzen na německé Wikipedii.

  1. a b c Clinopodium L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2019-05-15]. Dostupné online. 
  2. a b CLINOPODIUM BOLIVIANUM (Benth.) Kuntze – klinopád / jarva | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-05-15]. Dostupné online. 
  3. a b CLINOPODIUM NEPETA (L.) Kuntze – klinopád / jarva | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-05-15]. Dostupné online. 
  4. CLINOPODIUM NUBIGENUM (Kunth) Kuntze – klinopád / jarva | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-05-15]. Dostupné online. 
  5. MASARYKOVA UNIVERZITA, BOTANICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČR A JIHOČESKÁ UNIVERZITA. Clinopodium vulgare – klinopád obecný | Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2019-05-15]. Dostupné online. 
  6. Acinos – pamětník | Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2019-05-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]