Norská kuchyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Norská kuchyně
Smørrebrød
Smørrebrød
Základní informace
RozšířeníNorskoNorsko Norsko
Typnárodní kuchyně
Ingredience
Surovinymořské i sladkovodní ryby, maso (zvěřina), skopové, hovězí maso, kořenová zelenina, brambory
Pokrmy
JídlaMultekrem, Kjøttboller, Pølse, Smørrebrød, Brunost
Nápojepivo, aquavit, káva
Brunost, norský kozí sýr

Norská kuchyně (norsky: Norsk mat) je podobná dánské kuchyni a dalším severským kuchyním. Je tradičně založena na rybolovu, který zajišťuje dostatek ryb a mořských plodů. Jsou to lososi (laks), sardinky, makrely, sledi, tresky, sumečci nebo slizouni. Stále je k dostání i velrybí maso. Plody moře jsou stále více využívány, od krevet, krabů až po ústřice. Oblíbené jsou i sladkovodní ryby - pstruzi, okouni či siveni. Ryby se tradičně nasolují, suší nebo udí.[1]

Rozsáhlé lesní porosty zajišťují dostatek zvěřiny. Norové tak zpracovávají maso ze sobů, losů, zajíců, kachen, koroptví nebo tamního bělokura.

V Norsku se vyrábí mnoho druhů sýrů. Gammelost (gammalost) je tradiční norský tvrdý sýr vyráběný z kravského mléka. Je nahnědle žluté barvy a pronikavé chuti i aroma z plísně. Jarlsberg je podobný Emmentalu, Norvegia je podobný holandské Goudě. Geitost nebo Brunost je hnědý sýr vyráběný ze směsi kozího a kravského mléka.

Stravování[editovat | editovat zdroj]

V Norsku je často jediným teplým jídlem večeře, neboť ke snídani i obědu si nejčastěji dávají chléb s nejrůznějšími oblohami. Chléb je základní potravinou Norů. Často se připravuje z celozrnné mouky a často obsahuje semena, ořechy nebo třeba olivy. Flatbrød jsou křupavé placky, Lefse jsou bramborové placky pečené na rozpálené plotně. Knekkebrød, původem ze Švédska, je lehký tenký křupavý chléb z žitné mouky. Oblíbený je smørrebrød (chléb s máslem), obložený chleb s masem, sýrem, hlávkovým salátem a majonézou

Téměř v každém teplém jídle jsou obsaženy brambory připravované na všechny způsoby. Oblíbené jsou raspeball, bramborové knedlíky. Ze zeleniny nejčastěji používají zelí, tuřín, mrkev, květák či brokolici. Mezi oblíbená dochucovadla patří kopr, hořčice a různé majonézy. Norové hodně používají jídlo v tubě, například tresčí kaviár nebo smetanové sýry.

Švédský stůl

V Norsku se často jídlo servíruje na švédský stůl, tedy studený stůl nebo bufet - Koldtbord. Na stole je výběr studených i teplých pokrmů. Jsou to ryby, maso, klobásy, saláty, vejce a pečivo. Hosté si na talířky nabírají jídlo podle vlastního výběru.

Globalizace se prosazuje i v Norsku. Všude jsou k dostání jídla z fast-foodu, pizza, hamburgery, hot dogy, hranolky nebo kuřecí stehýnka.

Jídla[editovat | editovat zdroj]

Polévky[editovat | editovat zdroj]

  • Fiskesuppe, rybí polévka krémové konzistence. 0bsahuje ryby, mléko, zeleninu - brambory, mrkev, cibuli.
  • Sodd, polévka s masovými kuličkami

Ryby[editovat | editovat zdroj]

Gravlax, marinovaný losos
  • Uzený losos, národní jídlo, často s míchanými vejci a koprem. Podává se v sendviči s hořčičnou omáčkou.
  • Gravlax, marinovaný losos v soli, cukru, kopru a brandy. Podává se se smetanovou nebo hořčičnou omáčkou. Často na toastech.
  • Fiskeboller, rybí karbanátky s mrkví, bílou omáčkou (bešamelem) nebo kari omáčkou.  
  • Fiskekabaret, v aspiku naložené garnáty, ryby, vejce a zelenina.
  • Lutefisk, sušená a marinovaná ryba
    Tørrfisk, na vzduchu sušená treska (torsk nebo bacalao).
  • Stokfisk, ryby sušené bez přidání soli
  • Klippfisk, útesová ryba, ryby se dříve sušily na útesech, na slunci a větru.  
  • Lutefisk, národní jídlo, připravuje se ze sušených ryb, které se namočí do louhu. Jejich povrch zrosolovatí a ryby se pak krátce uvaří. Podávají se s brambory, hrachem a bešamelem.
  • Rakfisk, pstruh nebo siven se nasolí a nechá až tři měsíce fermentovat. Jí se za studena s chlebem, bramborami, cibulí, smetanou nebo hořčičnou omáčkou.
  • Sursild, v octě nebo cibulové, hořčičné či rajčatové omáčce nakládaný sleď
  • Rekesalat, salát připravený z garnát a majonézy
  • Sildesalat, salát připravený ze sleďů s okurkami, cibulí, bramborami a červenou řepou

Maso[editovat | editovat zdroj]

Labskaus, norský guláš
  • Fårikål, národní jídlo, dlouho vařené skopové maso s kostí s dušeným zelím a černým pepřem. Servíruje se s bramborami.
  • Reinsdyrstek, národní jídlo, sobí steak s vařenými bramborami a brusinkami nebo morušovým džemem.
  • Pyttipanne, malé kousky v pánvi, směs brambor, mletého masa nebo klobásy se smaží na pánvi s nakládanými okurkami, řepou, kapary a vejcem.
  • Kjøttboller, masové kuličky s bramborovou nebo hrachovou kaší. Podává se k nim smetanová
    Palačinky
    nebo hnědá omáčka (sauce espagnole).
  • Kjøttkaker, karbanátky z mletého hovězího masa s cibulí. Přílohou jsou brambory, dušený hrách, zelí či mrkev. Podává se k nim smetanová nebo hnědá omáčka (sauce espagnole).
  • Lapskaus, guláš z dušeného masa, brambor a zeleniny
  • Spekemat, směs uzeného nebo sušeného jehněčího, hovězího, vepřového nebo sobího masa.
  • Fenalår, nasolená a marinovaná skopová kýta, která se pak suší nebo udí. Servíruje se nakrájená s toastem, míchanými vejci a pivem.
  • Smørrebrød, otevřený sendvič z tmavého žitného chleba, převzatý z dánské kuchyně
    Pinnekjøtt, vánoční jídlo
  • Pølse, opékané klobásy, populární pouliční jídlo

Dezerty[editovat | editovat zdroj]

  • Fløtelapper, oblíbené norské palačinky
  • Riskrem, sladký rýžový nákyp s drceným ovocem a šlehačkou
  • Krumkake, kulaté vafle se sladkou náplní
  • Bløtkake, dort se šlehačkou a ovocem
  • Trollkrem, základem je šlehaný bílek s morušemi nebo brusinkami
    Multekrem, vánoční dezert

Vánoční jídla[editovat | editovat zdroj]

  • Smalahove, převánoční jídlo, nasolené a vařené ovčí hlavy
  • Pinnekjøtt, vánoční jídlo, skopová nebo jehněčí žebírka naložená v soli, sušená nebo i uzená. Servírují se s tuřínovým pyré a bramborami.
  • Multekrem, dezert podávaný na Vánoce, připravený ze šlehačky, cukru a morušek
Sklenice aquavitu

Nápoje[editovat | editovat zdroj]

  • Káva, konzumace kávy na obyvatele je v Norsku jedna z nejvyšších na světě.
  • Čaj, klasický černý čaj s citronem nebo různé ovocné a bylinné čaje.
  • Pivo, většinou běžný světlý ležák, místní značky Ringnes a Mack.
  • Cider, alkoholický nápoj ze zkvašeného jablečného moštu
  • Aquavit, kořeněný alkoholický nápoj z obilí nebo brambor. Koření kmín, koriandr, fenykl, skořice, kopr, badyán či hřebíček. Obsah alkoholu 37,5% - 45%.
  • Hjemmebrent, na venkově vyráběný destilát

Špicberská kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Špicberská kuchyně.

Kuchyně Špicberků (arktického souostroví patřícího k Norsku) vychází právě z norské kuchyně a je jí velmi podobná, na rozdíl od Norska zde má tradici lov velryb. Špicberky nemají mnoho místních specialit, obyvatelé se zde obvykle stravují v restauracích, které nabízejí například thajské jídlo.[2][3][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norwegian cuisine na anglické Wikipedii.

  1. Norway food and drink guide. World Travel Guide [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Taste of Thai | Norway Restaurants. Lonely Planet [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Výlet na sever, kde se nesmí rodit děti. Špicberky patří medvědům. iDNES.cz [online]. 2015-02-24 [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. 
  4. Spitsbergen travel guide. World Travel Guide [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]