Velryba grónská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Velryba grónská

alternativní popis obrázku chybí
Velryba grónská

alternativní popis obrázku chybí
Porovnání velikosti s člověkem

Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: kytovci (Cetacea)
Čeleď: velrybovití (Balaenidae)
Rod: Balaena
Binomické jméno
Balaena mysticetus
L., 1758
areál rozšíření velryby grónské
areál rozšíření velryby grónské
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velryba grónská (Balaena mysticetus) je kytovec žijící ve studených mořích severní polokoule a dosahující délky až 14 nebo 18 m a hmotnosti 50-70 tun, má silnou vrstvu podkožního tuku. Obývá studené vody.Vyznačuje se velkou hlavou a dále také ocasní ploutví, která představuje až 40% délky těla, plave pomalu a nepotápí se do velkých hloubek. Žije v malých skupinách, zatímco ostatní kosticovci spíše žijí samotářsky, na rozdíl od ostatních také nemigruje za potravou ani k páření. Rohovitými kosticemi v ústní dutině cedí drobný plankton. Dožívá se vysokého věku: byli uloveni jedinci, kterým bylo pravděpodobně více než 100 let, v některých kontroverzních případech dokonce snad až 200 let.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Je typickým obyvatelem studených arktických vod západní a východní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma ledových ker. V zimě táhne do Beringovy úžiny a k pobřeží Labradoru. Na jižní polokouli vůbec nežije. žije hlavně na pobřeží severní Kanady a Aljašky.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Tento kytovec se páří na konci zimy až do začátku jara. Brzy po spáření dochází k migraci. Narození mláděte je během dubna až června. Ve věku 20 let, při délce 12,3–14,2 metrů, je velryba grónská pohlavně dospělá.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní potrava Velryby grónské jsou hejna krilu (drobouncí korýši).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají.Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2016.2. 4. září 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-17]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]