Velryba grónská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVelryba grónská
alternativní popis obrázku chybí
Velryba grónská
alternativní popis obrázku chybí
Porovnání velikosti s člověkem
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád kytovci (Cetacea)
Čeleď velrybovití (Balaenidae)
Rod Balaena
Binomické jméno
Balaena mysticetus
L., 1758
areál rozšíření velryby grónské
areál rozšíření velryby grónské
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velryba grónská (Balaena mysticetus) je kytovec žijící ve studených mořích severní polokoule a dosahující délky až 14 nebo 18 m a hmotnosti 50-70 tun, má silnou vrstvu podkožního tuku. Obývá studené vody.Vyznačuje se velkou hlavou a dále také ocasní ploutví, která představuje až 40% délky těla, plave pomalu a nepotápí se do velkých hloubek. Žije v malých skupinách, zatímco ostatní kosticovci spíše žijí samotářsky, na rozdíl od ostatních také nemigruje za potravou ani k páření. Rohovitými kosticemi v ústní dutině cedí drobný plankton. Dožívá se vysokého věku: byli uloveni jedinci, kterým bylo pravděpodobně více než 100 let, v některých kontroverzních případech dokonce snad až 200 let.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Je typickým obyvatelem studených arktických vod západní a východní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma ledových ker. V zimě táhne do Beringovy úžiny a k pobřeží Labradoru. Na jižní polokouli vůbec nežije. žije hlavně na pobřeží severní Kanady a Aljašky.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Tento kytovec se páří na konci zimy až do začátku jara. Brzy po spáření dochází k migraci. Narození mláděte je během dubna až června. Ve věku 20 let, při délce 12,3–14,2 metrů, je velryba grónská pohlavně dospělá.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní potrava Velryby grónské jsou hejna krilu (drobouncí korýši).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Velryby se dělí na dvě základní skupiny, a to na ozubené a kosticovce. Mezi ozubené velryby patří vorvaň, narval či běluha. Mezi kosticovce patří např. velryba grónská. Kosticovci mají místo zubů stovky plátků připomínající hřeben a jsou tvořeny ze ztvrdlých vlasů. Těmito pláty velryba filtruje potravu. Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají.Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]