Severní země

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Poloha souostroví
Souostroví z kosmu

Severní země (rusky Северная Земля) je souostroví na hranici Karského moře a moře Laptěvů na sever od poloostrova Tajmyr, od kterého ho odděluje Vilkického průliv (60 až 90 km široký). Jedná se o nejsevernější část Asie - Arktičeskij mys na ostrově Komsomolec 81°13' s.š. Administrativně náleží k Tajmyrskému autonomnímu okruhu Krasnojarského kraje v Rusku.

Souostroví se skládá ze čtyř velkých (Říjnové revoluce, Bolševik, Komsomolec a Pioněr) a několika malých (Šmidta, Malý Tajmyr, Starokadomského, Krupskoj) ostrovů. Souostroví má celkovou rozlohu přibližně 37 000 km².

Bylo objeveno 3. září 1913 expedicí B. A. Vilkického jako úplně poslední pevnina na Zemi.[1] Poprvé bylo pak podrobně prozkoumáno v letech 19301932 expedicí Arktického institutu (G. A. Ušakov, N. N. Urvancev).

Vilkickij nazval ostrovy „Tajvaj“ podle svých lodí Tajmyr a Vajgač. V letech 1914 až 1926 neslo souostroví název Země Mikuláše II. (Земля Императора Николая II). V roce 2006 odhlasoval parlament Tajmyrského autonomního okruhu požadavek na návrat k původnímu jménu, ale ústřední orgány návrh zamítly.[2]

Pobřeží je skalnaté a srázné. Místy vysoké 300 m i více. Je členité hlubokými fjordovými zálivy. Souostroví představuje část Tajmyrsko-severozemského vrásnění v oblasti. Najdeme tu pískovce, břidlice, slíny, vápence, dolomity, přeměněné a vyvřelé horniny (diabasy a žula). Ostrovy mají plochý povrch a jsou silně zaledněny plošnými ledovci s nejvyššími vrcholy 965 m a 935 m n. m. Led pokrývá 47 % území, nachází se zde největší ledovec v Rusku: Ledovec Akademie věd o rozloze 5 575 km².[3] Průměrná roční teplota činí –14 °C s letními maximy okolo nuly a zimními minimy kolem –30 °C.

Souostroví není trvale osídleno. Typickými živočišnými druhy jsou lumík velký a racek tříprstý, rostou zde převážně lišejníky.

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Severnaya Zemlya cs.svg
ostrov rusky rozloha
(km²)
max.nadm.výška
(m)
Ostrov Říjnové revoluce Остров Октябрьской Революции 14 204 965
Bolševik Большевик 11 206 935
Komsomolec Комсомолец 8812 780
Pioněr Пионер 1527 382
Šmidtův ostrov Остров Шмидта 430 325
Malý Tajmyr Малый Таймыр 250 31
Starokadomský ostrov Остров Старокадомского 110 41
Krupský ostrov Остров Крупской 110 49
Najďonyš Найдёныш 44

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Česká televize [online]. 2013-09-03 [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. 
  2. Острова раздора. Почему депутаты выступают против возвращения архипелагу Северная Земля его исторического названия. Российская газета, 29. 5. 2007 Dostupné online
  3. Severnaya Zemlya Archipelago [online]. NASA Earth Observatory, 2018-08-09 [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]